Zní to jako vtip, ale jen co v křesle ministra financí vystřídal Alenu Schillerovou z hnutí ANO Zbyněk Stanjura z ODS, tak hospodaření státního rozpočtu skončilo s přebytkem. Kladné saldo rozpočtu za měsíc leden dosáhlo výše 3,9 miliardy korun. Svůj podíl na tom mělo rozpočtové provizorium a odsouvání některých plateb na únor.
Za meziročním zlepšením salda státní kasy o 35,4 miliardy korun stála podle ministerstva financí především specifika rozpočtového provizoria omezující výdaje státu dvanáctinou loňského rozpočtu a v menší míře také daňové příjmy související s vývojem ekonomiky v závěru minulého roku. Meziroční růst příjmů státního rozpočtu dosáhl 4,5 procenta, výrazný skok se odehrál hlavně u daně z přidané hodnoty (o 15 procent) a spotřebních daní (skoro o 19 procent).
„Jsem rád, že po dlouhých 35 měsících mohu za ministerstvo financí prezentovat přebytek státního rozpočtu. Úleva je to pro mě samozřejmě jen částečná, protože jsme na začátku závazku zastavit rekordní zadlužování naší země a vrátit ji na cestu udržitelného hospodaření. Ke kladnému výsledku samozřejmě přispěly mantinely dané rozpočtovým provizoriem, ale také meziročně vyšší daňové příjmy hlavně u daní ze spotřeby,“ komentoval výsledek ministr financí Zbyněk Stanjura.
Na výdajové straně jako již tradičně rostly výplaty starobních a jiných důchodů a také platby zdravotním pojišťovnám za takzvané státní pojištěnce. Rozhodující vliv však měly neinvestiční transfery územním rozpočtům, které meziročně klesly o 27 miliard korun. Loni totiž ministerstvo financí vyplácelo finance pro školy, veřejné výzkumné instituce a sociální služby v předstihu, což se letos neopakovalo. „O skutečnou úsporu se tak v tomto ohledu nejedná, a toto pozdržení pak celkovou bilanci činí opticky líbivější, než reálně je,“ upozornil hlavní ekonom firmy Cyrrus Vít Hradil.
Výrazně klesly také běžné transfery podnikatelským subjektům (o 3,7 miliardy korun). Svou roli hrála meziročně nižší podpora vyplácená firmám v souvislosti s omezením v době pandemie covid-19. Nižší jsou zatím i odvody peněz do rozpočtu Evropské unie (meziročně o 1,2 miliardy).
Podle ekonoma Hradila zavdává pohled na data ministerstva financí důvody k opatrnému optimismu. „Bez znalosti bližších podrobností se tak aktuálně kloním k tomu, že by se letošní deficit měl i bez bolestivějších úspor blížit 300 miliardám korun. Zda a jak hluboko pod tuto hranici se jej vládě nakonec podaří stlačit, bude záviset právě na zvolené konsolidační strategii,“ dodává Vít Hradil.
Tomáš Rovný
