Překročení teplotního limitu 1,5 °C stanoveného Pařížskou klimatickou dohodou by ohrozilo vyhlídky na bezpečný a prosperující život v Německu i v celém světě, uvádí vůbec první německá národní bezpečnostní strategie. Německá vláda se v dokumentu zabývá rostoucími hrozbami, mezi něž patří důsledky změny klimatu a zvýšená potřeba kritických surovin. Německo se mimo jiné zavazuje plnit dvouprocentní cíl NATO v oblasti výdajů na obranu z HDP a vytvářet potravinové a energetické rezervy pro případ nouze. V době otřesů globálního bezpečnostního prostředí po ruské invazi na Ukrajinu strategie zdůrazňuje potřebu diverzifikace dodávek energie – a to i v době, kdy země přechází na ekonomiku založenou na obnovitelných zdrojích, stojí ve strategii.
Ve své první národní bezpečnostní strategii se německá vláda zabývala změnou klimatu a zajištěním přístupu ke kritickým surovinám jako jedněmi z nejnaléhavějších výzev, kterým země čelí.
„Změna klimatu způsobená člověkem ohrožuje naše živobytí a má také důsledky pro stabilitu celých zemí a regionů,“ uvedl v úvodu strategie německý kancléř Olaf Scholz.
Strategie vypracovaná několika ministerstvy a kancléřstvím tvrdí, že politiky zaměřené na globální klima, životní prostředí, zásobování potravinami a zdroje jsou bezpečnostní politikou. Uvádí se v ní, že cíl Pařížské dohody omezit růst průměrné globální teploty na 1,5 °C „je pro spolkovou vládu národním a mezinárodním cílem“.
„Překročení tohoto limitu by ohrozilo vyhlídky na bezpečný a prosperující život v Německu i celosvětově ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Na národní úrovni Německo svých klimatických cílů dosáhne. Na mezinárodní úrovni chce významně přispět k mezinárodnímu financování ochrany klimatu i po roce 2025,“ uvedla vláda.
Klíčové klimatické a energetické aspekty bezpečnostní strategie
Strategie přichází v době otřesů bezpečnostního prostředí Německa i jeho partnerů. Po ruské invazi na Ukrajinu použil kancléř Scholz termín Zeitenwende (přelom epoch – pozn. red.), aby popsal bezpečnostní důsledky pro Německo a jeho mezinárodní partnery. Strategie označuje Rusko za největší hrozbu pro mír a bezpečnost v euroatlantickém prostoru v dohledné budoucnosti.
Německo se v něm zavazuje plnit dvouprocentní cíl NATO v oblasti výdajů na obranu a vytvářet zásoby potravin a energie pro případ nouze. Hlavním cílem strategie je poprvé zohlednit všechny vnitřní a vnější faktory ohrožující bezpečnost země – nejen z vojenského hlediska, ale také pokud jde o možné útoky na kritickou infrastrukturu nebo zastřešující otázky, jako je změna klimatu. Vláda definuje svůj přístup k integrované bezpečnostní politice jako ochranu před válkou a násilím, svobodu utvářet životy lidí v rámci liberálního demokratického řádu; a zajištění zdrojů obživy lidí. Strategie za tímto účelem stanoví základní politické směry, ale nezabývá se podrobnostmi jednotlivých bezpečnostních aspektů.
„K ochraně naší země před vnějšími hrozbami je třeba integrovat všechny prostředky a nástroje. Bez bezpečnosti není svobody, stability ani prosperity,“ řekl Olaf Scholz na tiskové konferenci v Berlíně.
Ruský plynu a národní bezpečnost
Německá vládnoucí koalice se dohodla, že během prvního roku svého působení představí komplexní strategii národní bezpečnosti, první svého druhu, a původně ji plánovala zveřejnit ještě před únorovou Mnichovskou bezpečnostní konferencí. Její vypracování však bylo odloženo kvůli vleklým sporům uvnitř koalice.
Již na začátku roku 2022 ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že klimatická krize bude jádrem strategie, neboť se jedná o bezpečnostně-politickou otázku naší doby.
Změna klimatu ovlivňuje bezpečnostní politiku na celém světě mnoha různými způsoby. K důsledkům globálního zvyšování teploty patří častější a extrémnější výkyvy počasí, což znamená, že bezpečnostní hrozby, jako jsou záplavy, sucho, zdravotní problémy a hladomor, jsou po celém světě stále častější. To následně povede k větším migračním pohybům, narušení ekonomiky a konfliktům o zdroje, jako jsou potraviny, voda nebo energie.
Ruská invaze na Ukrajinu a měnící se geopolitické prostředí ve světě, který se ubírá směrem k systémům obnovitelných zdrojů energie, dodaly na propojení mezi bezpečnostní, klimatickou a energetickou politikou další váhu. Válka na Ukrajině a souběžná energetická krize rovněž zdůraznily význam konzistentní strategie, kterou mohou dodržovat všechna ministerstva, od obrany po energetiku. Válka a její důsledky přinutily Německo radikálně přehodnotit mnoho základních oblastí politiky – a zejména svou energetickou politiku, vzhledem k tomu, že země bývala zhruba do poloviny roku 2022 silně závislá na ruských fosilních palivech.
„Za každý metr krychlový ruského plynu jsme zaplatili dvojnásobně a trojnásobně naší národní bezpečností. V budoucnu se budeme při rozhodování o hospodářské politice více zaměřovat na bezpečnost. To platí i pro otázku, kde budeme nakupovat léky, suroviny a energii,“ píše Annalena Baerbocková v úvodu strategie.
Ve strategii se dále uvádí, že Německo bude pokračovat v úsilí o diverzifikaci dodávek energie.
„Přestože přechod na novou energetiku snižuje závislost na fosilních palivech, Německo zůstane v dohledné budoucnosti dovozcem energie,“ stojí v analýze.
Vypracování bezpečnostní strategie se ujalo ministerstvo zahraničí. Jeho cílem byl sdílený a inkluzivní proces zahrnující veřejnost i odborníky a ministryně Baerbocková loni v létě cestovala po zemi a hovořila s občany. Konečná verze strategie však byla až do oficiálního zveřejnění přísně střežena.
Strategie týkající se Číny a zahraniční politiky v oblasti klimatu budou následovat později v tomto roce.
Vláda považuje strategii národní bezpečnosti za úzce provázanou s dalšími dvěma klíčovými dokumenty, které plánuje vydat v letošním roce: strategií pro Čínu a strategií zahraniční politiky v oblasti klimatu. Baerbocková označila klimatickou zahraniční politiku za nedílný prvek bezpečnostní strategie, protože změna klimatu podkopává bezpečnost, zejména ve zranitelných státech.
Pokud jde o Čínu, ministryně uvedla, že bezpečnostní otázkou by se mohly stát investice této země do infrastruktury po celém světě v rámci tzv. iniciativy Pásmo a stezka, například pro dodávky energie.
Strategie pro Čínu byla rovněž odložena a bude pravděpodobně držena pod pokličkou až do 20. června, kdy čínský premiér Li Čchiang a několik ministrů odcestují do Berlína na bilaterální vládní jednání.
„Někteří berlínští úředníci tvrdí, že Scholz není z odkladu čínské strategie příliš nadšený,“ napsal nedávno Hans von der Burchard v listu Politico.
„Nebude tak riskovat rozzlobené komentáře svých čínských protějšků, vzhledem k tomu, že první návrh strategie byl vůči Pekingu poměrně kritický,“ doplnil.
Baerbocková na tiskové konferenci ještě uvedla, že při jednání s Pekingem neexistuje žádné černobílé uvažování. S Čínou existují zásadní rozdíly, například v otázkách demokracie, ale je třeba spolupracovat, například v boji proti změně klimatu.
(nik)
