Nejen Praha, ale i Amsterdam zažívá raketový růst cen rezidenčních nemovitostí. Zdražování se ale přelévá i do ostatních nizozemských měst.
Když se Michelu Oostermanovi a jeho partnerce narodilo dítě, museli se s Amsterdamem rozloučit. Nechtělo se jim zkrátka několikrát denně vynášet kočárek do třetího patra bytového domu, kde žili v padesátimetrovém apartmá. Jenže najít vyhovující a zároveň dostupný byt v nizozemské metropoli se po nějakém čase ukázalo jako naprosto marný boj.
Pár tedy sáhl pro rodinném domku v klidné příměstské čtvrti Haagu, asi šedesát kilometrů od jeho bývalého domova. Mladí rodiče si polepšili, protože dům jim nabídl téměř dvojnásobnou obytnou plochu než jejich amsterdamský byt. A ještě k tomu mohli začít využívat prostornou zahradu. „Takový dům se zahradou v Amsterdamu? Na to můžete rovnou zapomenout,“ řekl agentuře Bloomberg Michel Oosterman.
Příběh nizozemského páru je jen jeden z mnoha popisujících současný proces migrace obyvatelstva v této patnáctimilionové zemi. Lidé se stěhují za hranice Amsterdamu stále častěji, protože tamní trh s bydlením patří mezi nejpřehřátější v celé Evropě. Jenže tím se pouze tato situace přelévá do dalších nizozemských měst, jako je právě zmíněný Haag, ale například i Rotterdam. Zde už ceny bydlení rostou rychleji než v samotném hlavním městě. V Haagu meziročně o čtvrtinu, v Rotterdamu o patnáct procent.
Podle Nice Vrieselaara, hlavního ekonoma bankovního domu Rabobank navíc došlo k souběhu dvou faktorů: rostoucí poptávky po rezidenčních nemovitostech a naprosto nedostačující nabídky. Na nabídkové straně se totiž negativně podepsala finanční krize z let 2008 a 2009, v jejímž důsledku došlo k odložení zhruba poloviny projektů na výstavbu bytů, které byly v té době naplánovány. Výpadek se dodnes nepodařilo zcela dohnat. „Někteří lidé své amsterdamské byty prodávají a hledají lacinější bydlení jinde. A jejich počty přibývají,“ uvedl Vrieslaar.
Výstavbu zarazila krize
V prvním letošním čtvrtletí se počet volných domů a bytů v Nizozemsku snížil na nejnižší úroveň za posledních šestnáct let. Ceny naopak meziročně vzrostly o téměř deset procent. Největší nizozemská asociace realitních společností Nederlandse Vereniging van Makelaars en Taxateurs (NVM) tlačí na samosprávy, developery a stavebníky, aby se v zemi začalo stavět více nemovitostí určených pro bydlení.
Vláda, zdá se, hlasy do jisté míry vyslyšela. V květnu totiž v součinnosti se stavebníky a developery kývla na to, že přijme opatření, která by zoufalý nedostatek bytů na trhu měla řešit. Nizozemská ministryně vnitra Kajsa Ollongrenová uvedla, že do roku 2025 by mělo v zemi vyrůst 700 tisíc nových bytů, aby se nabídka vyrovnala s poptávkou a růst cen se zastavil. To znamená, že tempo výstavby musí dosáhnout 75 tisíc bytů ročně.
Podle Vrieslaara je to však naprosté minimum. „Takové tempo může držet krok s tempem růstu populace, ale zda to vyřeší nynější bytovou krizi, není vůbec jisté,“ tvrdí. Hlavní ekonom Rabobanky vládě radí, aby byty stavěla, i kdyby došlo k hospodářské recesi. Jednak ji tím bude tlumit, jednak se vyhne podobné situaci v budoucnu, které nizozemský trh s bydlením čelí dnes.
Úroveň roku 2008 prolomena
Nizozemská centrální banka v nedávno zveřejněné zprávě o stavu realitního trhu konstatovala, že ceny rezidenčních nemovitostí už překročily úroveň z roku 2008. Upozorňuje také na přelévání zdražování domů a bytů z Amsterdamu do dalších velkých měst, ale částečně už i do některých venkovských oblastí. Přesto ale nizozemská centrální banka tvrdí, že „nejde o úvěry na bydlení nafukovanou bublinu“.
„Ať už jde o bublinu, či nikoli, realitní společnosti v nizozemských městech zatím nevidí známky toho, že by se trend na trhu otočil,“ píše Bloomberg. Naopak zcela viditelný je rostoucí zájem přestěhovat se z Amsterdamu někam, kde je bydlení dostupnější. „Přibližně dvacet až třicet procent našich klientů, kteří chtěli prodat nemovitost, bylo z Amsterdamu nebo přilehlého okolí jako je Haarlem. Dnes se tento podíl blíží polovině,“ upozorňuje Suzanne van der Laanová de Vriesová z haagske realitní společnosti Langezaal.
Dříve byla nizozemská metropole místem, kam mířili mladí lidé začínající svou kariéru. Dnes už tomu tak není, protože bydlení tam je nedostupné. Podobný trend pomalu prosazuje také například v Haagu. „Tam to začíná být šílené. Jestliže jste své bydlení trochu přeplatili, do roka jste schopni mít tyto peníze zpět,“ dodává Michel Oosterman. „Už je to tu pomalu jako v Amsterdamu.“
-zm-
