Celkem 113 pozměňovacích návrhů na přesun zhruba 224 miliard korun podali poslanci při druhém čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Jen samotná opoziční SPD Tomia Okamury podala 35 návrhů na přesun 124 miliard korun. Opozice požaduje zejména posílení podpory bydlení, školství, sportu, výzkumu a vývoje či platů policistů a hasičů. Vládní ODS chce přidat zaměstnancům v justici.
Při jednání došlo také na kritiku nadhodnocených příjmů a naopak podhodnocených výdajů rozpočtu. Třetí, závěrečné čtení nejdůležitějšího zákona, by pravděpodobně mohlo proběhnout 4. prosince. Celkové příjmy rozpočtu ve výši 2086 miliard a výdaje 2327 miliardy, a tedy schodek 241 miliardy korun, jsou na příští rok už pevně dané, poslanecká sněmovna je schválila v prvním čtení.
Jak při představování vládního návrhu státního rozpočtu před poslanci uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), původní návrh rozpočtu měl pět základních priorit, kvůli povodním k nim ale přibyla priorita šestá. I přesto ale podle něj státní rozpočet pokračuje v konsolidaci veřejných financí „což potvrdil svými říjnovými výsledky Eurostat, podle kterého má Česká republika pod kontrolou jak deficit veřejných financí, tak celkovou míru zadlužení,“ řekl Stanjura. Dále uvedl, že vláda kladla při přípravě rozpočtu velký důraz na posun ke znalostní ekonomice, což se projevuje výrazným navýšením přídělů na vědu, výzkum a inovace a že navržené kapitálové výdaje jsou rekordní stejně jako i podíl národních investic.
I přesto se ale objevily i pozměňovací návrhy ze strany vládní ODS. Například na přesun 533 milionů korun z peněz na platy soudců a státních zástupců na platy zaměstnanců v justici.
Mohlo by vás zajímat
Opozice navrhuje víc peněz na vědu a výzkum
Hlavní opoziční strana ANO, jejíž lídři vystoupili krátce po ministrovi financí, však mají za to, že výzkum, vývoj a inovace jsou v rozpočtu naopak podceněné. Proto – kromě jiného – požaduje také posílení rozpočtu Grantové agentury, Akademie věd a technologické agentury v celkové výši 1,936 miliardy korun přesunem z vládní rozpočtové rezervy. Dále ANO navrhlo převést z vládní rozpočtové rezervy a z obsluhy státního dluhu dvě miliardy na mzdy ve vysokém školství, k tomu dvě miliardy na výzkum na vysokých školách, další 2,4 miliardy na soukromé regionální školství a 1,43 miliardy na nákup učebnic a školních pomůcek pro žáky.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš poslance seznámil s návrhem na snížení rozpočtu Úřadu vlády ČR (ÚV ČR) o 400 milionů korun a přesun těchto prostředků do oblasti sportu, tedy do kapitoly Národní sportovní agentura. Tento návrh posléze odůvodnila i předsedkyně poslaneckého klubu ANO a stínová ministryně financí Alena Schillerová, která kritizovala zvýšení počtu zaměstnanců ÚV ČR, interních i externích, výdaje na více služebních vozů a řidičů či nájemné za pronajímané kancelářské prostory mimo budovu Strakovy akademie.
Nutnost zvýšit příděl Národní sportovní agentuře v reakci na to zpochybnil člen výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Jakub Janda (ODS), který expremiérovi namítl, že Sportovní agentura není schopna se svěřenými prostředky řádně hospodařit. Připomněl rok 2021, kdy agentura dostala předěleno 11,2 miliardy, ale vyčerpala z nich jen asi čtyři či pět miliard. Navíc, řekl, Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě o hospodaření agentury v letech 2019 – 2022 uvedl, že agentura nepostupovala transparentně a v souladu s právními předpisy.
Více na školství a podporu bydlení
Mnoho poslaneckých pozměňovacích návrhů směřovalo k posílení finančních toků do podpory bydlení či školství. Piráti chtějí přesunou 4,66 miliardy korun mimo jiné na podporu bydlení, rodičovský příspěvek, dětské skupiny, platy učitelů či boj proti korupci.
Na podporu bydlení cílí také poslanecké návrhy SPD. Místo na dotace na obnovitelné zdroje energie by SPD chtělo 13,5 miliardy korun z rozpočtu ministerstva průmyslu a obchodu převést do kasy ministerstva práce a sociálních věcí na podporu bydlení. Dalších 10 miliard by podle SPD mělo jít místo odvodů do rozpočtu Evropské unie na platy nepedagogických pracovníků v regionálním školství a další miliarda z vládní rozpočtové rezervy na nákup učebnic a pomůcek pro žáky a šest miliard by SPD v rozpočtu kapitoly ministerstva školství místo na inkluzi rádo vidělo na podporu regionálního školství.
„Celkem SPD navrhuje transfery, tedy úspory na zbytných výdajích a přerozdělení za necelých 140 miliard korun, které bychom vzali primárně americkým zbrojařům, Bruselu, solárním baronům, ukrajinskému režimu a jako tradičně také zahraničním a domácím organizacím s ideologickým politickým programem, tedy takzvaným neziskovkám,“ uvedl šéf SPD Tomio Okamura.
Ivana Pečinková
