Je to také milé předvánoční překvapení. Padá cena ropy, a to až na hodnoty z prosince loňského roku. Děje se tak navzdory faktu, že vstoupilo v platnost embargo na dovoz ropy z Ruska po moři do zemí Evropské unie a také cenový strop na ostatní dodávky ruské ropy. Je to odlišný příběh oproti cenám zemního plynu, černého uhlí, průmyslových kovů i zemědělských komodit, které za poslední rok skokově vzrostly.
Ropa typu Brent, která má na cenu pro evropský trh zásadní význam, dnes v poledne zlevnila na 75,50 dolaru za barel. Je to nejméně od 22. prosince loňského roku. Vývoj za poslední rok připomíná písmeno M se dvěma vrcholy na počátku března a června. Tehdy panika vyhnala cenu až na 128 dolarů za barel. Jenže v létě cena spadla a teď v prosinci přichází další pokles.
Čím je to způsobeno? Ole Hansen, hlavní komoditní stratég Saxo Bank, za tím vidí obavy z ekonomických vyhlídek na rok 2023, což spustilo vlnu výprodejů a redukci dlouhých pozic obchodníků a investorů (dodejme, že i spekulantů). Hlavním faktorem je omezení spotřeby ropy v Číně, která se potýká s ekonomickou recesí a snižováním poptávky v době protikoronavirových opatření. Sdružení velkých exportérů ropy OPEC se zatím do velké redukce těžby příliš nehrne.
Analytici banky Goldman Sachs, stejně jako Mezinárodní energetická agentura, upozorňují na zvýšený objem vývozu ropy z Ruska během podzimních měsíců. Například v říjnu Rusové vyváželi 7,7 milionu barelů denně (nárůst o 2 procenta), hlavně do zemí Evropské unie, Číny a Indie. Evidentně tu šlo o snahu vyvézt „na poslední chvíli“ co nejvíce a inkasovat peníze dřív, než vstoupí v platnost embargo na dovoz ropy po moři do evropských zemí. To platí od 5. prosince.
Pád cen ropy se projevil také na čerpacích stanicích v Česku. Tedy hlavně v řetězci „nízkonákladových“ pump Tank Ono, kde dnes vychází litr benzinu na 33,90 koruny a litr nafty na 35,90 koruny. Fronty před provozovnami Tank Ono tomu odpovídají. Naopak největší sítě čerpacích stanic se zatím do zlevňování moc nehrnou, jemně řečeno.
Ke zlevnění pohonných hmot pomáhá také mírné oslabení kurzu dolaru v posledních týdnech. Cenu nafty na jedné straně redukuje vládou schválené snížení spotřební daně, na druhé straně ji však táhnou nahoru vyšší rafinerské marže. Zpracovatelé ropy totiž profitují z napjaté situace na evropském trhu, kdy marže vzrostly v důsledku omezení dodávek nafty z Ruska (úplné embargo na ropné produkty z Ruska vstoupí v platnost od 5. února). Majitelé rafinerií na tom příliš nezbohatnou; řada zemí včetně Česka je zkasíruje zdaněním mimořádných zisků (windfall tax).
Jak připomíná Mezinárodní energetická agentura, tlak na trhu s naftou dále zvyšuje rostoucí zájem o lehké topné oleje (v podstatě se jedná o stejný produkt). Těmi část tepláren a průmyslových podniků, která má tuto možnost, nahrazuje extrémně drahý zemní plyn.
David Tramba
