Hnutí ANO chystá revoluci v hospodaření se zemědělskou půdou. Plánuje, že zavede přísnější pravidla pro vyjímání půdy ze zemědělského půdního fondu. Ve hře je i předkupní právo pro ty, kdo ji obdělávají. Podle předsedkyně sněmovního výboru pro zemědělství Moniky Oborné (ANO) se hnutí inspirovalo mimo jiné v Německu. Novými opatřeními chce chránit nenahraditelná a výstavbou často ohrožovaná pole.
Česká republika je podle Oborné jedinou zemí v Evropské unii, která nemá prakticky žádná omezení nebo povinnosti při prodeji zemědělské půdy. „To chceme změnit, minimálně zavést oznamovací povinnost při prodeji směrem k tomu, kdo na půdě hospodaří,“ sdělila Ekonomickému deníku.
Pokračovala, že zemědělec má půdu dlouhodobě pronajatou, investuje do ní a je nepřijatelné, aby se o prodeji půdy ani nedozvěděl a nemohl reagovat vlastní nabídkou. „Konkrétní podobu opatření chceme projednat s legislativními právníky i nevládními organizacemi,“ poznamenala Oborná.
O desítky tisíc hektarů půdy méně
Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) tvořila zemědělské půda v roce 2024 přibližně 4,2 milionu hektarů, z toho činila orná půda 2,3 milionu hektarů. Za posledních 30 let se podle ČSÚ snížila výměra zemědělské půdy o 88 tisíc hektarů a o orné půdy o 273 tisíc hektarů.
Podle Oborné je omezení vyjímání půdy potřeba. „Pořád se staví na té nejúrodnější půdě jeden sklad za druhým. To není možné,“ podotkla. Zamezit by tomu měla kombinace regulačních opatření a vyšších poplatků. Cílem je, aby se zachoval rozsah zhruba 3,5 milionu hektarů zemědělské půdy, na které se aktivně hospodaří a aby nová výstavba směřovala především na brownfieldy.
Ve zmiňovaném Německu se podle společnosti Heid Immobilienbewertung, která se v zemi věnuje oceňování majetku, uplatňuje na zemědělskou půdu předkupní právo v případech, kdy se pozemek prodává lidem mimo oblast zemědělství a velikost pozemku se pohybuje okolo dvou hektarů. Výjimky mohou platit pro rodinné příslušníky. Přísnější ale mohou být regionální pravidla.
Mohlo by vás zajímat
Pro udržení zemědělské krajiny
Opatření má podle firmy zabránit rozdrobení půdy, která je klíčové pro udržení zemědělské krajiny a zemědělské výroby. Pod zemědělskou půdu spadají mimo jiné i dočasné pastviny, zeleninové zahrady nebo nevyužívaná půda. Podle Heid Immobilienbewertung mají nárok na předkupní právo například zemědělci, kteří potřebují rozšířit své podniky nebo pozemkové společnosti.
Vladimír Zpěváček ze společnosti Agro Slovakia, která působí i v Česku, si myslí, že by zavedení předkupního práva zásadně ovlivnilo trh se zemědělskou půdou. „Je to zásah do tržního prostředí. Pravděpodobně by se obchod s půdou zastavil. Zemědělská družstva nejsou nejagilnější účastníci trhu, nemají funkční aparát pro výkup ve větším rozsahu od jednotlivých vlastníků,“ poznamenal.
Málo lidí i peněz
Pokud by došlo ke kooperaci s pozemkovým úřadem, pravděpodobně by klesla podle Zpěváčka i likvidita půdy. Úřad totiž nemá dostatečnou agendu ani zdroje. „Takže doufám, že proběhne dostatečná skutečně odborná diskuze a vyhodnocení takových kroků,“ uvedl k zavedení předkupního práva.
Podle vyjádření Asociace soukromého zemědělství České republiky z letošního června by uzákonění předkupního práva k půdě pro ty, kdo hospodaří na pronajatých pozemcích od soukromých vlastníků a případně pro stát spíše akceleroval potíže v sektoru.
Není třeba zasahovat?
Předseda asociace Jaroslav Šebek upozornil na to, že v současnosti mohou pachtýři zemědělských pozemků s vlastníky půdy kdykoli o předkupním právu k pronajímaným pozemkům jednat. „A nemá smysl do tohoto citlivého procesu bez negativních následků zasahovat,“ pokračoval. Za skutečný problém pokládá skupování celých zemědělských podniků.
O zavedení předkupního práva naopak dlouhodobě usiluje Zemědělský svaz České republiky. V listopadu svaz zveřejnil prohlášení, že v posledních letech půdu ve stále větší míře skupují subjekty mimo obor. „Často se jedná o investory, kteří s půdou nemají žádné produkční záměry, využívají ji jako spekulativní aktivum nebo ji nechávají ladem. Důsledkem je prudký růst cen a zhoršující se dostupnost pro aktivní zemědělce,“ upozornil. Podle svazu dochází k ohrožení rozvoje lokálního zemědělství, snižuje se potravinovou soběstačnost a narušuje stabilita venkovských oblastí.
„Navíc existuje reálné riziko, že česká zemědělská půda přejde do rukou investorů ze třetích zemí – tedy mimo Evropskou unii,“ myslí si zástupci svazu.
