Je to případ, který hlava prostě nebere. Finanční poradce z Brna F. S. (jméno je redakci známo) loni v lednu upozornil policii na padělaná eura. Ty získal jako jistinu v rámci půjčky podnikateli Filipu Šromovi z Bystřice pod Hostýnem, když zastupoval poskytovatele půjčky. Jeden a půl milionu eur předal policii. Národní centrála proti organizovanému zločinu ale začala paradoxně stíhat oznamovatele. Obvinila ho ze spáchání zvlášť závažného zločinu padělání a pozměnění peněz. Přestože právě díky němu pravděpodobného padělatele odhalila. V případu jde o největší záchyt padělků eur v České republice za poslední dobu, v hodnotě více než 40 milionů korun.
Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu před rokem v květnu zadrželi čtveřici mužů, která podle jejich závěrů měla vyrábět padělky bankovek měny euro.
„Jeden ze zadržených mužů měl podle našich závěrů s výrobou padělků bankovek již zkušenost, neboť před výrobou padělků bankovek Euro se měl zabývat výrobou padělků historických československých bankovek, a to konkrétně jedné z našich nejhodnotnějších historických bankovek – pětitisícovkou Československé republiky z roku 1919. Ty měl následně zájemcům prodávat za částky od 1,5 do 2,5 milionů korun za kus.
Po této zkušenosti a při stále se zvyšující potřebě opatřovat si peníze měl společně s dalšími spoluobviněnými přistoupit k výrobě padělků bankovek měny euro, kdy měli vytisknout celkem 4 781 kusů padělků bankovek eura (100 a 500 euro) v celkové výši 1 555 700 euro (po přepočtu 40 977 138 korun),“ oznámila policejní centrála.
V rámci trestního řízení detektivové zajistili zmíněných 4 781 kusů euro bankovek a dále padělky historických bankovek Československé republiky.
Kriminalisté NCOZ provedli v Praze a ve Zlínském kraji 4 domovní prohlídky a 2 prohlídky jiných prostor.
„Všechny čtyři osoby byly obviněny z trestného činu padělání a pozměnění peněz. Tři osoby jsou dále obviněny z trestného činu podvodu,“ popsala údajnou trestnou činnost NCOZ.
S touto kauzou úzce souvisí i případ poradce F. S. Protože díky němu se totiž podařilo policistům pravděpodobného padělatele zatknout.
F. S. loni v lednu upozornil detektivy pražské policie na padělaná eura. Ty získal jako jistinu v rámci půjčky podnikateli Filipu Šromovi ze Zlína, kde byl prostředníkem právnických osob, které Šromovi půjčovaly. Částku 1 555 700 v eurech S.a předal pražské policii.
Případ doputoval k Národní centrále proti organizovanému zločinu. Její detektivové ale začali paradoxně stíhat oznamovatele. Obvinili ho ze spáchání zvlášť závažného zločinu padělání a pozměnění peněz.
Zajištění půjčky
„Filip Šrom začátkem listopadu 2020 požádal oznamovatele F. S. o poskytnutí zápůjčky ve výši 35 000 000 korun. Jako zajištění požadované zápůjčky a rovněž všech předchozích navrhl Filip Šrom poskytnutí hotovosti, a to bankovek měny eur. Dne 21. 11. 2020 předal Filip Šrom F. S. výše uvedenou sumu; veškeré bankovky, o kterých tvrdil, že se jedná o pravé bankovky měny eur před jejich předáním vložil do pečetící obálky a zapečetěné obálky následně předal F. S. Dle oznamovatele se u všech předaných bankovek jedná o padělané bankovky, přičemž kvalita padělku je tak nízké kvality, že to Filipu Šromovi muselo být známo. Padělané bankovky byly předány za účelem zajištění požadovaného úvěru. Pokud Filip Šrom bankovky nepadělal sám, musel si být při jejich předání za účelem zajištění úvěru vědom, že se jedná o padělky. Pokud jsou domněnky oznamovatele správné, pak došlo ze strany Filipa Šroma k pokusu tr. činu podvodu a k dokonání tr. činu padělání a pozměnění peněz či udávání padělaných a pozměněných peněz. Ze shora uvedených důvodů má oznamovatel za to, že se Filip Šrom mohl dopustit jednání, které vykazuje znaky výše popsaných trestných činů. Proto podává toto oznámení a žádá, aby byl vyrozuměn o opatřeních, která policejní orgán ve věci učiní,“ napsal policii v trestním oznámení F. S.
Šrom přitom dlužil na jiných půjčkách výrazně víc. Loni v květnu exekutor exekuoval na základě soudního rozhodnutí jeho obchodní podíl ve společnosti BUSINESS RIFI.
Detektivové S. vyslechli a ten jim následně všechny bankovky, o kterých se domníval, že jsou padělané, předal. Drtivá většina z nich byla uložena v bezpečnostním sejfu v Praze. Jednu rozbalenou obálku, díky čemuž S. zjistil, že jde o padělky, měl doma. S. se Šroma bál a proto řešil, jak dále postupovat.
S. popsal, že mu Šrom bankovky předal v krabici Gucci v šeru na okraji Zlína. Bankovky byly nominální hodnoty 100 a 500 euro a byly dvojitě zagumičkované a ještě zafóliované. S. přes fólii viděl nominální hodnotu bankovky, nicméně neměl možnost bankovky blíže zkontrolovat.
„Šrom na nic nečekal a vytáhl z krabice obálky České pošty s takovým bezpečnostním přelepením. Okamžitě začal ty zagumičkované a zabalené bankovky dávat do připravených obalů. Na rub toho bezpečnostního přelepovacího proužku psal nominální hodnoty bankovek. Následně tam hodil svoji parafu a obálku zalepil. Takto jmenovanému předal asi pět nebo šest obalů. Zalepené obaly naskládal zpět do papírové krabice. Po tomto aktu jmenovaný Šroma odvezl zpět domů,“ popsal S. předání peněz.
Krabici s eurobankovkami ponechal u sebe. Podstatnou část peněz uložil několik dní na to v sejfu v Praze a začal řešit, co si počít.
Detektivům pak sdělil, že poslední měsíc spolupráce před touto událostí působil Šrom pod větším tlakem než obvykle. I domluva ohledně bankovek eur prý byla velmi chaotická, co do jejich výše poskytnutí a tak dále.
Investice, kterou měl S. poskytnout oproti zajištění eury, byla velmi značná a i díky signálům, které z jeho chování jmenovaný cítil, ten den večer jeden z balíčků otevřel a zjistil, že bankovky jsou falešné, navíc ve velmi nízké kvalitě. Kvůli odhalení padělaného balíčku už zbylé eurobankovky ani nepřepočítával.
Proč zprostředkovatel S. Šromovi neřekl, že mu dal padělky? Šroma se podle svých slov bál. Šrom po celou dobu spolupráce, primárně ke konci spolupráce, vystupoval z pozice moci a síly. Prodlevu v předání peněz policii S. vysvětlil tím, že potřeboval problém, jak naložit dle litery zákona s padělky, prodiskutovat s kompetentními lidmi a dohodnout s nimi další postup.
F. S. nakonec za týden nebo dva Šromovi sdělil, že mu předal falešné bankovky. Šrom ale zareagoval, že co to na něj zkouší, že bankovky samozřejmě pravé jsou. Učinil tak ještě před oznámením na policii.
Proč mu trvalo dojít na policii dva měsíce? Měl strach, jak proti Filipu Šromovi, kterého doprovázeli často dva ochránci, dále postupovat. Najal si také ochránce a ten po zjištění, že jde o falešné peníze, doporučil poradci S. obrátit se na policii.
Detektivové NCOZ nakonec letos v březnu F. S. obvinili, že doma přechovával část padělaných peněz, a že takový takový čin spáchal ve značném rozsahu. Šlo o tu část bankovek, díky které zjistil, že jde o padělky.
Přechovával padělky, je zločinec
„Úmyslně a zcela vědomě, nejméně v době od přesně nezjištěných večerních hodin dne 21. 11. 2020 do 14:34 h dne 23. 1. 2021, tedy celé dva měsíce, na adrese svého přechodného bydliště, přechovával nejméně 476 kusů padělaných eurobankovek v nominální hodnotě 100,- euro, vzor 2002, varianta 2003, stejného sériového čísla P04961550241, což k datu 21. 11. 2020, dle směnného kurzu České národní banky, odpovídalo ekvivalentu částky 1 253 784,- Kč, kdy uvedené padělky dne 21. 11. 2020 v době od 16:00 h do 17:00 h na dosud přesně nezjištěném místě na okraji Zlína převzal jako pravé od Filipa Šroma a to jako jistinu k plánované půjčce ve výši 35 000 000,- Kč, kdy ještě téhož dne tj. 21. 11. 2020 v blíže
nezjištěných večerních hodinách na adrese svého přechodného bydliště zjistil, že uvedená jistina je tvořena výše popsanými padělanými eurobankovkami, kdy i přes toto zjištění si tyto padělky ponechal až do dne 22. 1. 2021, kdy o skutečnosti, že disponuje takovýmto množstvím padělaných eurobankovek informoval orgány činné v trestním řízení, tedy: přechovával padělané peníze a takový čin spáchal ve značném rozsahu,“ tvrdili detektivové NCOZ.
Verzi příběhu F. S. přitom potvrdili tři svědci. Dva z nich jsou přitom detektivy pražské policie, kteří „nabírali“ oznámení poradce F. S.
NCOZ především zarazilo, že F. S. měl u sebe padělané bankovky dva měsíce a až po této době informoval policii.
Proti stíhání si podal F. S. stížnost.
Předal je jen policii
F. S. tvrdí, že bankovky dostal od Filipa Šroma jako dodatečné zajištění legálně poskytnutých finančních prostředků, poskytnutých právnickými osobami, které S. zastupoval.
Ve své stížnosti upozornil, že se na tento případ se musí proto nahlížet odlišně od osoby, která vědomě přebírá padělané peníze. V této souvislosti poukázal na ustanovení trestního zákoníku, které postihuje jednání pachatele, který padělané peníze, jimiž mu bylo placeno jako pravými, udá sám jako pravé.
Podle F. S. samotná dikce tohoto ustanovení postihuje pouze jednání pachatele nikoliv za samotné přechovávání, ale až za jejich udání. K čemuž nedošlo. S. peníze předal policii.
V další části své stížnosti potom S. namítl, že v jeho jednání absentuje potřebná míra společenské škodlivosti, když poté, co se dozvěděl o tom, že má padělané bankovky u sebe, tak je nikomu dále nepředával a měl je bezpečně uschované a řešil, jak s nimi naložit. Následně je předal, jak už víme, policii, a toto jednání sám dobrovolně nahlásil.
F. S. také rozporoval tvrzení detektivů NCOZ o tom, že právě v rozsahu 476 bankovek mu bylo zřejmé, že se jedná o padělky. Z žádného důkazu totiž nevyplývá, že by kontroloval celý obsah balíčku, který rozbalil, a tedy věděl o tom, že veškeré bankovky jsou padělky.
Závěrem své stížnosti proto F. S. navrhl, aby usnesení o zahájení bylo jako nezákonné zrušeno.
Jan Hrbáček
Informace o tom, jak se případ dále vyvíjel, přinese Ekonomický deník zítra.
