Pátek, 16. dubna, 2021

Před čtvrtstoletím přitekla do České republiky první ropa ze západu

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Před 25 lety a pár dny byl na centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi slavnostně uveden do provozu ropovod IKL. Ten propojil tankoviště se západoevropskou ropovodní sítí. Po třech desetiletích, kdy se ropa do České republiky přepravovala výhradně ropovodem Družba z bývalého Sovětského svazu, dnešní Ruské federace, tak získala Česká republika alternativní trasu.

Počínaje letošním dubnem uplynulo 25 let od okamžiku, kdy na centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi představitelé vlád České republiky a Bavorska spolu se zástupci společnosti MERO ČR slavnostně přestřihli pásku symbolizující zahájení provozu nově vybudovaného ropovodu IKL.

Trasa téměř 350 kilometrů dlouhého ropovodu vede z bavorského Vohburgu an der Donau, kde se napojuje na ropovod TAL přepravující ropu z Terstu přes Itálii a Rakousko. Dále pak pokračuje směrem k Regensburgu, přes Rozvadov až do centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi. Odtud ropa dále putuje do kralupské rafinérie či ropovodem Družba do Litvínova.

Realizace projektu výstavby ropovodu IKL byla před 25 lety v mnoha směrech výjimečná. Ropovod byl postaven v rekordně krátké době a stal se tehdy nejmodernějším a nejbezpečnějším zařízením svého druhu ve střední Evropě.

Ropovod IKL. Foto: MERO ČR

Od svého zprovoznění přepravil ropovod IKL více než 65 milionů tun ropy. Z celkem 16 zemí původu bylo do českých rafinérií za čtvrtstoletí provozu přepraveno 38 druhů ropy. Nejvyšší objemy pocházely z Ázerbájdžánu a Kazachstánu, ropovodem IKL však přitekla například i ropa ze Sýrie, Libye, Íránu, dokonce i z USA či Norska.

„Pro Českou republiku má tento úspěšně zrealizovaný projekt význam především v tom, že byla zajištěna druhá přepravní cesta pro dodávky strategické suroviny pro případ výpadku ropovodu Družba. Tím došlo k zásadnímu posílení energetické bezpečnosti naší země v této oblasti a prozíravost tohoto rozhodnutí se v minulosti již několikrát potvrdila, když omezení dodávek, ať již z technických, politických či ekonomických důvodů skutečně nastalo.
I pro našeho zákazníka je tento ropovod výhodný, neboť mu umožňuje zpracování širšího portfolia druhů ropy, které by ropovodem Družba nebylo možno přepravit,“ uvedl k výročí předseda představenstva MERO ČR Jaroslav Kocián.

Historie IKL

Myšlenka nezávislosti na ropě přepravované ropovodem Družba začala být aktivně rozvíjena v polovině roku 1990. Usnesením vlády České republiky ze dne 4. února 1992 byla výstavba ropovodu schválena, bavorská vláda vyslovila souhlas s projektem ropovodu 15. února 1992.

V rámci projektu bylo nutno vycházet z předpisů a norem v obou zemích tak, aby výsledné parametry ropovodu legislativním požadavkům odpovídaly. Jen na bavorské straně bylo do náročného povolovacího procesu zainteresováno 5 bavorských státních ministerstev, 6 zemských úřadů, 34 obecní rady, zemský úřad pro vodní hospodářství, zemský památkový úřad, 6 úřadů vodního hospodářství, 2 vrchní lesní hospodářství, 8 lesních úřadů, znalecká organizace TÜV a četní znalci v odborných otázkách.

Přes všechny složitosti a úskalí byl projekt realizován v rekordně krátké době, zkušební provoz byl zahájen již začátkem ledna 1996.

Ropovod byl v době výstavby nejmodernějším a nejbezpečnějším zařízením svého druhu. Použitá konstrukční řešení, technologie a postupy odpovídaly tehdejším náročným požadavkům německé legislativy. Např. kvalita svarových spojů na potrubí byla velmi pečlivě kontrolována a dokumentována, svary byly prověřovány ultrazvukem i rentgenem. Součástí zařízení po celé délce ropovodu včetně tankoviště ve Vohburgu je řídicí a komunikační systém SCADA. I přes technologickou vyspělost ropovodu investuje MERO do jeho průběžné modernizace ročně zhruba 50 mil. Kč.

Stěny ropovodu je nutné pravidelně čistit od ropných úsad. Potrubím IKL proto minimálně jedenkrát za měsíc projíždí speciální čisticí zařízení zvané ježek. Jiné přístroje, tzv. inteligentní ježci, provádějí inspekci vnitřku ropovodu. Při průjezdu potrubím načítají a ukládají data, čímž umožňují odhalit jakékoli anomálie v rozlišení 5×5 mm. Provozovatel tak má přehled o stavu celého potrubí a může cíleně plánovat opravy. V celém ropovodu je instalován velice přesný systém identifikace úniku ropy a řada dalších bezpečnostních prvků znemožňujících čerpání v případě indikace nepovolené odchylky od normálu. V roce 2014 získalo MERO v Německu povolení pro provozování ropovodu bez časového omezení. Součástí náročných požadavků pro jeho získání je zajištění vysokých standardů bezpečnosti provozování, které tak řadí ropovod IKL mezi nejbezpečnější ropovody vůbec.

Ropovod IKL zajistil České republice nezávislost na dodávkách ropovodem Družba. Již několikrát zastoupil Družbu při nejrůznějších výpadcích z technických, politických i ekonomických důvodů (např. v letech 2007, 2008 a 2012).

Rafinérie v Kralupech nad Vltavou od roku 2001 zpracovává po úpravě výrobní technologie pouze ropu s nižším obsahem síry, než je ruská ropa. Tato rafinérie je tak zásobována téměř výhradně ropovodem IKL, který pro ni přepravuje požadované druhy ropy. V současné době především z nalezišť v Ázerbájdžánu a Kazachstánu.

Ropovod v číslech

celková délka: 347 km
celková délka trasy v ČR: 169 km
roční kapacita: 11 mil. tun
průměr potrubí: 711 mm
počet armaturních šachet: 54
rychlost proudění ropy v ropovodu: 0,5–1,2 m/s
objem ropy přepravené za 25 let: 65,8 mil. tun
počet druhů přepravené ropy: 38

Jan Hrbáček

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter