Městský soud v Praze opět zrušil část proticovidového opatření ministerstva zdravotnictví (MZd), které upravuje podmínky pro návrat lidí ze zahraničí. Konkrétně zrušil povinnost nosit respirátor těm, kdo se vrátili ze zemí s vysokým a velmi vysokým rizikem nákazy. Opatření totiž podle soudu nijak neodůvodňuje, proč by je měli lidé nosit bez výjimky i tam, kde nehrozí žádný kontakt s ostatními.
Soud posuzoval návrh na zrušení vícero ustanovení opatření MZd z 23. prosince 2021, které řeší ochranu před zavlečením choroby COVID-19 ze zahraničí.
Navrhovatelka napadala konkrétně všechna omezení, která se týkají příjezdů ze zemí s vysokým rizikem nákazy: povinnost vyplnit příjezdový formulář, povinnost disponovat výsledkem PCR testu, předkládat tyto doklady na vyžádání při příjezdu hraniční kontrole, podrobit se mezi 5. a 7. dnem po příjezdu PCR testu a povinnost nosit bez výjimky respirátor po opuštění místa bydliště do doby negativního PCR testu.
Soud zrušil pouze povinnost nošení respirátoru, neboť je podle něj opatření v této části nepřezkoumatelné.
„Absence poukazu na podklady, které se zabývají přínosem nošení respirátorů nebo obdobných prostředků pro zabránění šíření koronaviru SARS-Cov-2, vyhodnocení těchto poznatků z hlediska potřebnosti nařízení nosit ochranné prostředky po dobu pobytu mimo bydliště nebo ubytování bez ohledu na to, kde se povinná osoba nachází, znamená, že v této části je třeba označit napadené opatření obecné povahy jako nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Odpůrce nijak v odůvodnění ochranného opatření nevysvětlil, proč u osob příjíždějících ze zahraničí nepostačuje obecná povinnost nošení respirátorů zakotvená v ochranném opatření č. j. MZDR 15757/2020-61/MIN/KAN. Odpůrce by měl odůvodnit, proč je nezbytné, aby tyto osoby nosily respirátor vždy při opuštění místa bydliště, tedy například i když jsou v místech, kde se nenachází žádné jiné osoby,“ uvádí se k tomu v odůvodnění rozhodnutí soudu.
Opatření je v této části zrušeno od 1. února, soud tak dal čas ministerstvu k nápravě.
Opatření má mezery
V ostatních bodech shledal návrh jako nedůvodný, avšak ve dvou případech zároveň konstatoval, že má opatření „mezery“.
Nad rámec návrhu soud třeba kritizoval, že aktuálně platné opatření ne zcela správně reagovalo na rozhodnutí soudu z konce minulého roku. Tehdy soud zrušil povinnost příjezdových formulářů v případě individuální dopravy. MZd na to reagovalo vydáním nového opatření, kde se povinnost vyplnit příjezdový formulář nevztahovala pouze na ty, kdo přicestovali individuální dopravou coby členové jedné domácnosti. „V uvedeném rozsudku městský soud vyslovil závěr, že povinnost vyplnit příjezdový formulář nelze zakotvit pro osoby přijíždějící individuální dopravou. Z nosných důvodů rozsudku je zřejmé, že tím měl soud na mysli cesty nikoliv veřejnou hromadnou dopravou. Účelem příjezdového formuláře je trasování rizikových kontaktů. Vyplňovat formulář má tedy smysl pouze tehdy, pokud přijíždějící osoba nezná kontakty na své spolucestující v daném dopravním prostředku. Soud vycházel z hoho, že spolucestující při individuální dopravě znají navzájem svou identitu, a proto mohou označit kontaktní osoby pro potřeby trasování. Odpůrce nicméně dopad tohoto rozhodnutí nepřípustně zúžil pouze na situace, kdy v dopravním prostředku cestují pouze členové jedné domácnosti. V tomto se jeví jako vhodné tuto nesprávnost napravit tak, aby definice individuální dopravy odpovídala cílům ochranného opatření,“ uvedl soud v odůvodnění. Soud toto ustanovení nezrušil jen proto, že nebylo v návrhu výslovně označeno.
V druhém případě soud vyjádřil názor, že by bylo vhodné, aby ministerstvo pro příště uvedlo konkrétněji přímo v odůvodnění ochranného opatření, z jakých důvodů je vhodná doba pro kontrolní PCR test právě ve lhůtě 5. až 7. den po vstupu do země.
Petr Dimun
Článek je převzat z portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník náleží do vydavatelství Media Network.
