Zvýšení dopravního provozu na už nyní přetížených komunikacích, nárůst hluku a emisí, obyvatelé Ďáblic pojmenovali na veřejné debatě k výstavbě Pražského okruhu a vysokorychlostní tratě Praha – Ústí nad Labem – Drážďany své obavy z rozsáhlých dopravních staveb, které se bezprostředně dotýkají jejich městské části. V blízkosti Ďáblic se navíc počítá i s výstavbou Terminálu Sever, který by vytvořil na severovýchodě metropole nový dopravní uzel. Spolu s ním by vznikla v podstatě další městská čtvrť.
Obavy obyvatel Ďáblic se v pondělí odpoledne v sále místní radnice snažil rozptýlit ministr dopravy Martin Kupka (ODS), generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD) Radek Mátl, zástupci Správy železnic i náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (STAN). „To bude jen pro srandu, když budou chtít, tak to postaví,“ okomentoval skepticky debatu ještě před jejím zahájením jeden z účastníků, který přišel na jednání s dalšími dvěma ženami.
V rámci debaty se řešily u Pražského okruhu úseky 518 Ruzyně – Suchdol, 519 Suchdol – Březiněves, ale i 520 Březiněves – Satalice. Jde o severní větev okruhu, která v současnosti prochází procesem posuzování vlivů na životní prostředí, tedy EIA. Městská část Praha – Ďáblice se už v závěru loňského roku vyslovila k výstavbě úseků Pražského okruhu 518 a 519 v rámci EIA negativně. Záměr podle ní povede ke zhoršení životních podmínek a veřejného zdraví i ke zhoršení kvality životního prostředí.
Místní komunikace Cínovecká, Ďáblická nebo Kbelská jsou podle městské části už nyní za hranicí jejich kapacity a v pracovních dnech kolabují pod náporem dopravy. Plánované navýšení dopravy po zprovoznění úseků 518 a 519 bez navazujícího úseku 520 by mělo tuto situaci ještě podstatně zhoršit. Na to v úvodu debaty zareagoval i ministr Kupka.
„V tuto chvíli míříme k tomu, abychom dokázali vybudovat celou severní část Pražského okruhu v jedné časové stopě. Je to cíl, který je důležitý pro financování, ale hlavně je důležitý pro to, aby mohl okruh fungovat jako uzavřený funkční systém,“ uvedl ministr dopravy. Dodal, že teprve v okamžiku, kdy fungují všechny části Pražského okruhu, tak se doprava rozloží rovnoměrně.
Kupka také uvedl, že ještě než začne stavba nedokončených částí okruhu, mělo by dojít k úpravě křižovatky Březiněveská (MÚK Březiněves) před ďáblickou skládkou, kde se počítá i se stavbou protihlukových clon, které by měly městskou část před hlukem částečně ochránit. Městská část ve svých výhradách zmiňovala kromě hluku také zvýšení množství emisí, na to v rámci debaty upozornila i místostarostka Ďáblic Martina Postupová (Ďáblice Spolu).
Jak v debatě opakovaně zaznělo, hluk a vizuální smog, který se k nové šestiproudé komunikaci váže, by mělo částečně odstínit její zahloubení do terénu. Na vysokých valech podél silnice by měla růst zeleň a část odhlučnění by měla zajistit i ďáblická skládka.
Městská část také již dříve uvedla ve výhradách k Pražskému okruhu, že z dokumentace pro ni nevyplývá žádný jednoznačně pozitivní efekt, nikde není přesně a výslovně uvedeno, co pozitivního 518 a 519 přinese Ďáblicím. Podle Kupky to je například snížení dopravy, jak v pondělí zmínil. Vyčíslil, že by mělo dojít k poklesu o 4300 vozidel denně, které by místo přes městskou část zamířily na okruh. Oproti současnému stavu jde o více než padesátiprocentní pokles.
Úsek 520 má zpoždění
Generální ředitel ŘSD přiblížil v rámci debaty harmonogram plánované silniční výstavby. Jako první se počítá s úpravou křižovatky Březiněveská, stavba je připravená tak, aby navázala na Pražský okruh. „V tuto chvíli máme zpracovanou technickou studii, tak abychom mohli pokročit do fáze přípravy stavby. V průběhu letošního roku bychom chtěli udělat v rámci přípravy stavby geotechnické průzkumy, abychom byli schopni zpracovat dokumentaci pro součinné rozhodnutí. Zároveň s tím bychom chtěli řešit EIA,“ uvedl Mátl. ŘSD to podle něj chce zvládnout v rámci jednoho procesu. Hotovo by mělo být v příštím roce, poté by se začalo s majetkoprávní přípravou. Vydání stavebního povolení očekává Mátl ke konci roku 2026 a v roce 2027 by se mělo začít stavět.
Ohledně stavby Pražského okruhu se podle Mátla čeká na vydání stanovisko EIA pro úseky stavby 519 a 520. Část 519 je lehce napřed. „Ministerstvo životního prostředí přislíbilo, že by do zhruba poloviny května mělo být vydáno stanovisko. V současné době připravujeme podklady pro vypsání soutěže na dokumentaci pro součinné rozhodnutí, tak abychom v průběhu června měli smlouvu se zpracovatelem dokumentace,“ upřesnil Mátl.
Dodal, že v roce 2025 by se rádi dostali ke konceptu a zároveň k majetkoprávní přípravě stavby. Realizaci stavby Mátl předpokládá v druhé polovině roku 2027. U stavby 520 Mátl připustil v rámci stanoviska EIA tříměsíční zpoždění, k vydání stanoviska ministerstva životního prostředí by mělo dojít letos v září. Komplikací je podle Mátla i to, že je stavba zpracovaná „variantně“. Čeká se, zde se ministerstvo rozhodne pro zahloubenou nebo tunelovou verzi stavby. „Přesto chceme, aby v roce 2025 případně byly k dispozici záborové elaboráty a mohli se začít vykupovat pozemky pro tuto stavbu, a to ještě před vydáním součinného rozhodnutí,“ uvedl Mátl.
Městské části Praha – Ďáblice se týká i další rozsáhlá stavba, jde o vysokorychlostní trať Praha – Ústí nad Labem – Drážďany, která by měla přímo protínat plánovaný Pražský okruh. Úsek trati VRT Podřipsko je podle náměstka Správy železnic pro přípravu oblasti sever Pavla Hrušky veden v rámci spojení z Prahy do Drážďan. Jde o úvodní část, která vede od Prahy, napojena je v lokalitě Balabenka a přibližuje se k dálnici D8, vede až ke sjezdu na Lovosice.
„V současné době se připravuje dokumentace pro povolovací proces. V rámci Prahy probíhá aktualizace územního rozvoje. V našem případě je to třináctá aktualizace, která má zajistit koridor pro výstavbu nové trati,“ popsal Hruška. Trať podle něj v blízkosti Ďáblic překonává úsek 520 novým železničním mostem a postupuje dále do Prahy. Právě most, jeho výška a hluk z vysokorychlostní trati, zajímaly jednu z přítomných žen. „My musíme zajistit odhlučnění u vysokorychlostní trati. Podél trati bude vznikat protihluková stěna, která bude mít s ohledem na to, že budeme muset jít nad dálnici mostem, charakter protihlukové zdi,“ odpověděl Kupka. Upřesnil, že trať bude v rámci přemostění vést ve výšce zhruba sedm až osm metrů nad komunikací.
Obávaný Terminál Sever
Téma, které v Ďáblicích také rezonuje a budí velké obavy, je podle starosty městské části Martina Tumpacha (Volba 2010) i stavba Terminálu Sever. Podrobněji záměr v pondělí představil náměstek pražského primátora Peter Hlaváček. Ze všech tří dopravních staveb, které Ďáblice ovlivní, je tato podle Hlaváčka ta nejpozdější. Předpokládá, že by jí mělo předcházet deset až 15 let projektování, debat a hledání řešení.
„Záměr je koncipovaný podle různých zahraničních vzorů, kde vždy developer následuje až po realizaci dopravní stavby. Je jednoznačně závislý na tom, když by se podařilo vyprojektovat, projednat a realizovat terminál,“ uvedl Hlaváček. Nápad vybudovat terminál podle něj vznikl ve chvíli, kdy město řešilo severovýchodní sektor, který je z hlediska Prahy nejvíce podfinancovaný. Jde podle něj o území mezi Letňany a zastávkou metra Letňany.
„Když jsme hledali různé verze prodloužení metra, tak jsme uviděli potenciál tohoto místa, z kterého by občané celého severního sektoru mohli být vlakem zhruba za šest až sedm minut v centru,“ zmínil Hlaváček. Vysokorychlostní vlaky by tam ale nezastavovaly, pouze v případě technických potíží, doplnil.
Naopak by tam zastavovaly spěšné vlaky. „Je tam potenciál Líbeznické spojky, na které se pohybuje přibližně 30 tisíc lidí. Je tam velký potenciál propojení trati, která směřuje dál na severovýchod.“ Trať ve Kbelích by podle Hlaváčka zůstala zachována. Hlaváček také uvedl, že Terminál Sever je budoucí obdoba chystaného Terminálu Smíchov. Zmínil také, že okolo terminálu by mohla vzniknout případná nová čtvrť.
Tereza Čapková
