Stát mohl – a měl – zasáhnout proti blázinci, který v srpnu vypukl na energetických burzách po celé Evropě. Problém je, že na rozdíl od minulosti by to musel být někdo jiný než české úřady. Energetické deriváty obchodované na pražské energetické burze PXE jsou totiž obchodovány pod licencí mateřské lipské burzy EEX; zasáhnout by musel německý regulátor. Jenže ten zůstal v klidu.
Po oznámení, že Rusové přeruší „na tři dny“ dodávky plynovodem Nord Stream 1 do Německa, vypukla na burze EEX panika. V pondělí 22. srpna zdražila elektřina na příští rok o více než 25 procent a poprvé překročila 700 eur (přes 17 200 Kč) za megawatthodinu. Další skok nastal v pátek 26. srpna, kdy cena vylétla nahoru o téměř 200 eur na 985 eur za MWh.
Mnozí řečníci na konferenci „Energetická krize eskaluje, je nutné ji řešit!“, kterou v minulém týdnu pořádalo Business Forum, se shodli, že v takovém případě měla zasáhnout burzovní komora nebo regulátor trhu a obchodování zastavit. Energetický expert Zdeněk Fousek upozornil, že český zákon o komoditních burzách dává možnost obchodování pozastavit, pokud hrozí „vážné národohospodářské škody“. Ty při ceně 500 až 1000 eur za MWh nejen hrozí, ty se dostaví se stoprocentní jistotou.
Německý regulátor neviděl důvod k zásahu
Proč tedy k zastavení zdivočelého trhu v srpnu nedošlo? „PXE produkty jsou obchodovány pod licencí EEX, tedy spadají pod dohled německých úřadů, konkrétně regulačního orgánu BaFin. Německý dohledový orgán poměrně detailně dohlíží na obchodování EEX a zatím burze nic nevytknul. V srpnu cena elektřiny sice prudce stoupala, avšak opravdová panika nenastala. Podle informací mých německých kolegů cenový vývoj u drtivé většiny produktů nepřekročil stanovené meze,“ vysvětluje generální sekretář burzy PXE David Kučera.
Podobně se vyjádřilo také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které v minulosti vykonávalo dozor nad energetickou burzou PXE. Poté, co pražskou PXE v roce 2016 pohltila německá EEX, to však už neplatí. „Velkoobchodní produkty PXE jsou obchodovány ve spolupráci a pod licencí EEX, tudíž dozor nevykonává MPO, nýbrž německý BaFin,“ uvedl mluvčí ministerstva David Hluštík.
Lipská burza EEX již na konci srpna vydala tiskovou zprávu, ve které tvrdí, že ceny blížící se až 1000 eurům za MWh byly vytvořeny správně a dočasné zastavení trhu proto nebylo nutné. Burzovní rada s tím souhlasila a jednoznačně zamítla pozastavení obchodování na EEX.
Dalším kritikem fungování energetických burz na výše zmíněné konferenci byl Jiří Michalík z Asociace energetických manažerů. Upozornil na nízký zájem obchodníků o PXE (údajně zde zbývá už jen 12 obchodujících firem – sedm českých a pět zahraničních) a z toho vyplývající nízký objem obchodování. V druhé polovině srpna už fakticky obchodovat nešlo, protože nabídka elektřiny byla minimální a spread (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou derivátů) příliš vysoký.
Jenže ani s tímto tvrzením šéf pražské energetické burzy nesouhlasí. „Není pravda, že v srpnu likvidita klesla k nule, nýbrž burzovní objem obchodování s českými produkty v meziročním srovnání poklesl o 50 procent, celoevropský objem poklesl o 17 procent. Přesto se s českými produkty zobchodovalo 1,4 milionů MWh, což byl typický měsíční objem na PXE za posledních 15 let,“ reaguje David Kučera.
Kučera odhaduje, že české velkoobchodní produkty může obchodovat více jak 250 obchodníků. V srpnu bylo aktivních 27 obchodníků. „Přes veškeré poklesy obchodování bude rok 2022 pro PXE čtvrtý nejlepší v celé 15leté historii. Podle likviditních parametrů, které jsou pro posouzení efektivity trhu podstatné, mohu jen zopakovat, že obchodování na burze bezproblémově funguje,“ doplnil šéf burzy PXE.
Dalším problémem je nedostatek informací o kotacích a vývoji kurzu energetických produktů na burzách včetně PXE a EEX. Na druhé zmíněné burze lze vidět vývoj kurzu jen za posledních šest týdnů, delší historie chybí. „Aktuální kotace je na všech burzách světa placená služba, ani PXE toto nikdy na webu zdarma neposkytovala. Původně jsme na webu PXE ukazovali i zpožděnou nejlepší kotaci, tato informace není už na žádost EEX k dispozici,“ reagoval David Kučera.
Selhání nelze házet jen na burzy
Je tedy vina na straně energetických burz, nebo není? Často se lze setkat s názorem, že hlavní vina leží na straně Ruska, které porušilo smlouvy a omezilo – od konce srpna fakticky zastavilo – dodávky zemního plynu do střední Evropy. Navíc se spekuluje o tom, že za pomoci nastrčených firem na energetických burzách uměle navyšuje cenu zemního plynu a jejím prostřednictvím i cenu elektřiny.
Vzhledem k pozici plynových elektráren jako závěrných zdrojů (laicky řečeno: nejdražší elektrárny, které ještě musí být v provozu pro pokrytí spotřeby) totiž platí, že cena elektřiny odpovídá vzorci dvakrát cena plynu plus polovina emisní povolenky.
Státy Evropské unie se však dostaly do problémů také samy. Třeba neuváženým odstavováním jaderných a uhelných elektráren, což v praxi vedlo k posílení závislosti na ruském zemním plynu, ale také vinou provozních problémů, které letos vyřadily z provozu až 65 procent výkonu francouzských jaderných bloků. Potíže dále prohloubilo sucho, které v řadě zemí ochromilo provoz vodních elektráren. Elektřiny byl tudíž nedostatek, což cenu vyhnalo o to víc nahoru.
David Tramba
