Bezprostředně po tom, co hlavní město, Správa železnic a pražský dopravní podnik začátkem týdne oznámili, že se o novou podobu pražského hlavního nádraží postará dánské studio Henning Larsen Architects a zveřejnili vítězný návrh, zaplnila sociální sítě rozsáhlá kritika. Míří jak na výraznou dřevěnou konstrukci před nádražím, tak i na to, že by kvůli nové stavbě musela částečně zaniknout odbavovací hala nádraží, podle ministerstva kultury jde přitom o kulturní památku. Proti vystoupil také Klub Za starou Prahu a vznikla i on-line petice.
Klub Za starou Prahu ve svém stanovisku uvádí, že jde o cennou stavbu, která má patřit k nejkvalitnějším poválečným stavbám nejen v Praze, ale v celé České republice. „Odbavovací hala je vynikajícím dílem architektonického týmu Jana Bočana, Josefa Dandy, Zdeňka Rothbauera a Jana a Aleny Šrámkových. V době svého vzniku se jednalo o zcela unikátní počin, který dokázal skloubit požadavky na moderní provoz s promyšleným architektonickým výrazem, který pozoruhodně reflektuje soudobou západoevropskou architekturu a představuje vynikající tvůrčí propojení modernistického konceptu volného prostoru s prvky hi-tech i ohlasy rodící se postmoderny. Její architektura navíc citlivě reagovala na secesní Fantovu budovu, čímž bezpochyby přispěla k její záchraně,“ konstatuje ve svém stanovisku Klub Za starou Prahu.
Demolice velké části haly je podle klubu nepochopitelná i z toho důvodu, že byla před více než deseti lety za 1,2 miliardy korun zrekonstruována.
Památková ochrana se vztahuje na secesní Fantovu budovu nádraží, nová odbavovací hala ze 70. let minulého století funguje podle ministerstva jako přístavba a taktéž spadá pod památkovou ochranu. „S platností památkové ochrany měl vyhlašovatel soutěže účastníky včas seznámit a hledat řešení s ohledem na tuto zásadní okolnost,“ upozornil Klub Za starou Prahu.
Podoba vítězného návrhu nádraží se ještě ale může proměnit. Po vyhlášení vítěze by měl následovat podle magistrátu podpis smluv a dopracování studie, které bude vycházet z požadavků zadavatelů i z názoru veřejnosti vycházejícího z druhého kola participace obyvateli města a dalšími zájemci. Ta se uskuteční na přelomu letošního a příštího roku. Následně přijde na řadu vypracování projektové dokumentace a její projednání pro povolování.
A že například u veřejnosti může návrh proměny hlavního nádraží narazit, ukazují už první reakce na sociálních sítích po zveřejnění. Výhrady míří právě na stěžejní prvek, dřevěnou konstrukci, lidé komentují, že prostor dostatečně nechrání před zimou a deštěm, v létě naopak před sluncem. „Otevřený prostor pomáhá přehlednější orientaci cestujících, kteří nádraží využijí jako uzel veřejné dopravy – třeba jako přestup z tramvaje na metro C a D,“ argumentoval na sociální síti X naopak Institut plánovaní a rozvoje hlavního města Prahy.
Výrazná dřevěná konstrukce u nádraží je jen jedna z řady změn, se kterými se počítá. Součástí proměny bude i nová tramvajová trať, která povede od Národního muzea do Wilsonovy a Washingtonovy ulice k odbavovací hale a následně ulicí Opletalova do ulice Bolzanova. Přibude také nová zastávka před nádražím. Předpokládaný začátek realizace je v roce 2028 a podle předběžných odhadů by měla stavba stát asi dvě miliardy korun.
Stěžejní myšlenkou návrhu dánského studia je propojení Vrchlického sadů, odbavovací haly, nové tramvajové zastávky přímo před nádražím a historické Fantovy budovy. Vrchlického sady jsou rozděleny v návrhu na tři části – kulturní zónu, prostor před nádražím a zónu pro doplňkové aktivity, kdy by bylo možné pořádat například trhy.
Zadavatelé návrh chválí
Rozdělení prostoru podle pražského magistrátu přispěje k výrazně lepší přehlednosti celého území. Návrh pracuje i se zlepšením podmínek pro pěší i cyklisty. Zapracovává například i hospodaření s dešťovou vodou. „Na návrhu dánského ateliéru oceňuji především to, že nejlépe řeší problémy a výzvy daného místa. Dnes neoblíbené místo Pražanů mění v živý park a důstojnou vstupní bránu do města. Zároveň se však nebojí přiznat, že park kvůli nárůstu počtu cestujících bude mnohem intenzivněji využíván a přizpůsobuje tomu například cesty pro chodce. Navíc doplňuje řadu nových a pro návštěvníky atraktivních prvků jako vodní prvky nebo venkovní kavárny,“ uvedl k vítěznému návrhu náměstek pražského primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček. Stavba by podle něj měla trvat tři roky.
Nová tramvajová trať, která by měla mít zastávku před hlavním nádražím podle předsedy představenstva pražského dopravního podniku Petra Witowského přinese lepší napojení nádraží na pozemní hromadnou dopravu. Zároveň také uleví přetížené trati mezi Vodičkovou a Jindřišskou ulicí.
„Důležitost hromadné dopravy je v Praze zřejmá a nyní se nám podaří vhodně spojit různé mody dopravy v jednom uzlu a zvýšit komfort cestujících na hlavním nádraží. Návrh také umožňuje snadné napojení na budoucí linku metra D,“ poznamenal Petr Witowski.
V rámci proměny hlavního nádraží se počítá podle náměstka primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) také s větším zapojením magistráty do celkového prostoru, včetně vybudování nového přechodu přímo před historickou Fantovou budovou.
Návrh počítá i s vysázením nové zeleně, která se má podle pražského magistrátu lépe adaptovat na budoucí změny klimatu. Řešení Vrchlického sadů má myslet také na navádění chodců směrem k dalším městským cílům, například ve směru na Masarykovo nádraží, které má také projít modernizací a bude výchozím bodem pro vlaky na pražské letiště.
Hodnotící komise na návrhu podle pražského magistrátu ocenila komplexnost přístupu a ucelenost řešení celého území. Návrh otevírá a prosvětluje odbavovací halu a zlepšuje přehlednost a plynulost pohybu cestujících v ní, což halu i park připraví na očekávaný nárůst počtu cestujících v dalších desetiletích.
Klub Za starou Prahu ale například argumentuje tím, že demolice velké části uzavřené haly a její náhrada otevřenou pergolou paradoxně zhorší komfort čekajících cestujících, a to z důvodu, že plnohodnotné využití otevřeného prostoru je v klimatických podmínkách Prahy reálné jen menší část měsíců v roce.
(teč)
