INZERCE

Až do digitalizace a internacionalizace v posledních desetiletích se většina obchodů odehrávala přímo na místě, a to prostřednictvím makléřů, kteří za obchody s dluhopisy, směnkami a devizami získávali provize. Foto: Vídeňská burza

Pražská burza letos nadělila vysoké zisky investorům. Rostl ČEZ, CZG i banky

Smíšené pocity mají investoři a analytici z letošních výsledků pražské burzy. Na jedné straně je pozitivní růst hlavního burzovního indexu o 38,5 procenta a zvýšený zájem o obchodování, avšak celkový dojem kazí odchod dalších známých titulů z trhu včetně O2 Czech Republic.

Takový růst investoři do českých akcií už dlouho neviděli. Poslední výrazný vzestup akcií na pražském trhu se odehrál v letech 2003 až 2007, dál už burzovní index klesal nebo stagnoval. Až letos přišla změna. Hlavní burzovní index PX vylétl od začátku roku o 38,5 procenta na 1423 bodů. Pražská burza tak letos patří mezi deset nejrychleji rostoucích trhů na světě.

„Končící rok 2021 přinesl na pražské burze nejen českým investorům tučné zisky. Projevil se pozitivní trend na zahraničních trzích a také dohánění ztrát z 2020. Hodnoty akcií bank se vrátily na předcovidové úrovně a ještě notně přidaly. Ceny akcií energetické společnosti ČEZ byly hnány zejména prudkým růstem ceny silové elektřiny,“ shrnul dění na trhu burzovní investor Jaroslav Šura.

ČEZ, CZG a tři banky

Hlavním tahounem růstu byl letos ČEZ, který přidal skoro 62 procent k hodnotě z počátku roku. Skoro o 70 procent vyrostla zbrojovka CZG, tažená akvizicí amerického výrobce palných zbraní Colt. Dařilo se také třem bankovním titulům: Komerční banka si polepšila o 40,4 procenta, Erste Bank o 55,8 procenta a Moneta o 38 procent.

Vývoj hlavního burzovního indexu PX za posledních pět let. Zdroj: BCPP

„Pro další vývoj indexu PX budou klíčové bankovní tituly, které v něm dohromady mají poloviční váhu. Banky budou těžit z růstu úrokových sazeb ČNB, pro jejich hospodaření však bude také důležitý vývoj ekonomiky, která se vedle přísnější měnové politiky musí vypořádat také s vyššími cenami energií a slábnutím fiskálních stimulů,“ tipuje analytik Fio banky Jan Tománek.

Dostáváme se k hlavní slabině pražské burzy: vhodných akcií pro nákupy ze strany menších i velkých investorů je velmi málo. Spočítat je lze na prstech, jejich počet nepřevyšuje deset. Další známé a oblíbené emise se z trhu stahují. Letos zmizel Stock Spirits, k dokončení se blíží odkup zbývajících akcií O2 Czech Republic ze strany skupiny PPF. Otázkou je, zda se na pražské burze objeví nová společnost, která má vzniknout fúzí IT společností Avast a NortockLifeLock.

Kdo nahradí O2 a další odpadlíky?

Přijdou noví emitenti s nabídkou akcií? „Očekávám od roku 2022 příchod dalších firem na trh Start, nicméně to nenahradí velké emise, které obchodovaly i zahraniční institucionální investoři. Možná by pražské burze mohla pomoci i nová vláda, a umístit některé akcie státních podniků na pražskou burzu – namátkově Česká pošta České dráhy nebo spíše ČD Cargo,“ doporučuje portfolio manažer J&T Investiční společnosti Michal Semotan.

Pražská burza doufá, že se podaří i velké a prestižní emise, jakou byla v minulých letech Moneta nebo CZG. „Firmy si velmi dobře uvědomují, že momentálně nabízí kapitálový trh velmi zajímavé valuace. Měli jsme celou řadu velmi zajímavých schůzek s majiteli firem a pevně věříme, že se někteří pro kapitál na burzu vydají. To platí pro potenciální emitenty napříč našimi trhy,“ odpověděl mluvčí Burzy cenných papírů Praha Jiří Kovařík.

Investoři se při debatách na sociálních sítích shodnou, že by se jim na pražské burze líbila třeba Sazka Group, Alza.cz nebo Net4Gas. Hlavní slabinou podobných vizí zůstává nízký zájem vlastníků „podělit“ se o zisk a rozhodování s někým jiným.

David Tramba