Evropská komise navrhuje nový pilíř sociálních práv, který obsahuje také konkrétní čísla. Absolventi pravděpodobně dostanou právo na “pracovní místo dobré kvality”. Zatímco starší občané v případě dlouhodobé nezaměstnanosti získají nárok na “hloubkové individuální posouzení své situace”.
V posledních volbách do Evropského parlamentu jsme také rozhodovali, kdo bude dalších pět let předsedat Evropské komisi. Dva hlavní kandidáti dostávali věcné i symbolické otázky, například jakou barvu mají nejraději. “Rudou. Barvu naší krve,” odpověděla tehdejší jednička evropských socialistů Martin Schulz. “Modrou, protože mi připomíná dělnický oděv,” kontroval Jean-Claude Juncker, který nakonec elitní post zastává jakožto představitel vítězných lidovců.
Jistý levicový sentiment patří k současné Evropské unii, záleží ovšem na míře. Příkladem budiž evropský pilíř sociálních práv, který slíbil a nyní jménem všech komisařů navrhuje Jean-Claude Juncker. Řada socialistických návrhů neprošla, takže mezi 20 předloženými principy najdeme “pouze” dvě konkrétní čísla, obě zaměřená na zaměstnanost. Kapitány naší ekonomiky pravděpodobně čeká další regulace, která však znamená zároveň příležitost.
[mn_protected]
Mohlo by vás zajímat
Pro mladé práce do 4 měsíců, pro starší posouzení situace
Konkrétní čísla najdeme v navrženém textu ve 4. principu, v bodech b) a c):
- “Mladí lidé mají právo na další vzdělávání, učňovskou přípravu, stáž nebo na nabídku pracovního místa dobré kvality do čtyř měsíců od ztráty zaměstnání nebo ukončení svého vzdělávání.
- Nezaměstnaní mají právo na personalizovanou, kontinuální a konzistentní pomoc. Dlouhodobě nezaměstnaní mají právo na hloubkové individuální posouzení své situace nejpozději 18 měsíců od ztráty zaměstnání.”
Středním a velkým českým firmám tedy možná přibude povinnost, aby poskytovaly “pracovní místo dobré kvality” určitému počtu tápajících absolventů, podobně jako nyní musejí najímat zdravotně postižené. Zatímco slepota, hluchota nebo ochrnutí však bývá dílem nezvratného osudu, vysoký podíl nezaměstnaných absolventů lze řešit. Teoreticky tedy vyvstává příležitost, aby firmy na oplátku požadovaly také svoje nová práva: například větší vliv na vzdělávací osnovy, veřejnou podporu podnikových učilišť apod.
Svaz průmyslu a dopravy ČR předložené principy „chápe a podporuje“, ovšem pouze za předpokladu, že budou efektivněji fungovat školy nebo úřady práce. „Možnost získat první zaměstnání se z našeho pohledu výrazně zvýší, pokud uchazeč během studia projde praktickým vzděláváním v reálném pracovním prostředím, optimálně i s podepsanou smlouvou,“ říká prezident svazu Jaroslav Hanák.
Minimální mzda ve výši 60 % průměrné mzdy neprošla
Návrh sociálního pilíře vyvstal z loňské veřejné konzultace, které se účastnilo zhruba 16 000 respondentů. Například citované právo absolventů požadovala Evropská odborová konfederace. Většina jiných nápadů však byla naopak škrtnuta, jak ukazuje diskuse mezi českými poslanci Evropského parlamentu.
Miroslav Poche (ČSSD, S&D) chtěl větší regulaci pracovního trhu: „Je chybou, že z dokumentu byla odstraněna část o minimálních mzdách, konkrétně o jejich navyšování nejméně na úroveň 60 procent průměrné mzdy v každém státě.”
Naopak Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP) již počátkem roku vybízela k umírněnosti: “Jde o iniciativu, která zcela ignoruje lekci, kterou jsme si měli vzít z Brexitu. Někdy méně znamená více, a to platí zejména o této oblasti činnosti EU. V EU nemáme jeden sociální model, ale 28 sociálních politik, které je třeba respektovat.“
Pružnější ekonomika díky mateřským školkám
České vládě předsedají sociální demokraté, čemuž nasvědčuje oficiální pozice republiky. Strakova akademie sice volá především po “dalším prohlubování flexibility pracovních vztahů”. Vláda však nemyslí ekonomickou liberalizaci, ale třeba “dostatečný počet zařízení péče o děti v předškolním věku”, zřejmě aby maminky mohly brzy zase vydělávat. Dalšími českými prioritami jsou potom “narovnání odměňování žen a mužů” nebo “snižování chudoby”.
Podobně zaměřený a všeobecně formulovaný je ostatně navržený pilíř. Například 9. princip, nazvaný “Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem”, zní: “Rodiče a osoby s pečovatelskými povinnostmi mají právo na vhodnou dovolenou, pružné pracovní podmínky a přístup k pečovatelským službám. Ženy a muži musí mít rovný přístup ke zvláštním dovoleným, aby mohli plnit své pečovatelské povinnosti a musí být motivováni k jejich vyváženému využití.”
Tuzemský sociální systém přitom už nyní umožňuje, aby mateřskou a rodičovskou dovolenou (respektive peněžitou pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek) dostal otec, zatímco žena pracuje stejně jako před porodem.
[/mn_protected]
Petr Woff