Poprvé jasně vymezit právo na paliativní péči či upravit postupy na konci života včetně terminálního tišení bolesti má novela zákona o zdravotních službách, kterou Senát ve středu přikázal k projednání výborům. Předloha, za kterou stojí senátorka Věra Procházková, nyní zamíří do zdravotního a ústavně-právního výboru.
Novela reaguje na dlouhodobou mezeru v českém právu. „Návrh zákona zavádí do českého právního řádu komplexní úpravu rozhodování o zdravotní péči na konci života,“ uvedla za předkladatele Procházková. Současná úprava podle ní neobsahuje jasné vymezení postupů pro situace, kdy další léčba už pacientovi nepřináší prospěch.
Návrh výrazně rozšiřuje její definici. Paliativní péče má být nově chápána jako aktivní, soustavná a koordinovaná péče poskytovaná jak ve zdravotnickém zařízení, tak v domácím či jiném sociálním prostředí. Má pokrývat fyzické, psychické i duchovní potřeby pacienta, včetně léčby bolesti a dalších symptomů, a směřovat k zachování důstojnosti i podpory blízkých. Zásadní je i nový paragraf, který výslovně stanoví, že každý pacient, jehož stav to vyžaduje, má na paliativní péči právo.
Neadekvátní léčba a jasný postup pro lékaře
Jedním z klíčových bodů novely je zavedení pojmu neadekvátní léčba. V praxi se podle odborníků používají různé termíny – marná či neúčelná léčba –, zákon je ale dosud nezná. Nově se má jednat o postup, který není v souladu s individuálním léčebným plánem a nevede k záchraně života, uchování zdraví nebo udržení kvality života. Současně nepřináší pacientovi žádný užitek, nebo je zátěž pro pacienta vyšší než případný užitek a přináší mu zbytečné strádání nebo riziko komplikací.
„Zákon výslovně stanoví, že léčebný postup spočívající v neadekvátní léčbě není postupem na náležité odborné úrovni, tedy není lege artis,“ vysvětlila Procházková.
Zákon detailně popisuje postup u pacienta schopného úsudku. Lékař má závěr o neadekvátnosti nejprve projednat s týmem, zaznamenat jej do dokumentace a následně jej otevřeně komunikovat s pacientem. Pokud pacient trvá na pokračování léčby, předává se věc k posouzení etické komisi. Právo obrátit se na soud zůstává zachováno.
Mohlo by vás zajímat
Registr dříve vysloveného přání
Specifickou úpravu návrh přináší i pro pacienty neschopné úsudku či nezletilé. Počítá s ověřením dříve vysloveného přání a postupem přes osoby oprávněné vyslovit souhlas. Předkladatelka v této souvislosti poukázala na potřebu vytvoření registru dříve vyslovených přání, aby bylo možné k těmto dokumentům reálně přistupovat.
Součástí novely je i povinné zakotvení role etických komisí při sporech o zahájení či ukončení život udržující léčby. Ty by měly fungovat jako první stupeň řešení konfliktu, teprve následně by případ mohl směřovat k soudu.
Procházková v této souvislosti upozornila na roztříštěnost současného stavu. „Někde etická komise existuje, někde neexistuje. Pakliže tento zákon bude platit, musí se ve zdravotnických zařízeních ustanovit,“ podtrhla.
Vymezení vůči eutanázii
Největší pozornost vyvolalo zakotvení institutu terminálního tišení bolesti. Podle návrhu jde o postup u pacienta v pokročilém nebo terminálním stadiu závažného a nevyléčitelného onemocnění, jehož vedlejším účinkem může být zkrácení života. Zákon má výslovně stanovit nutnost informovaného souhlasu pacienta a jasný proces obdobný jako u neadekvátní léčby.
Procházková odmítla, že by šlo o otevření cesty k eutanázii. „Eutanázie je aktivní čin, který ukončí život. Tato novela naopak eutanázii brání,“ poznamenala.
Zdůraznila, že terminální tišení bolesti v praxi probíhá už dnes, avšak bez opory v zákoně. „To tišení bolesti a terminální léčba probíhá a podle mého názoru kdykoliv, pokud není zákon, může být zneužita,“ uvedla. Podle ní má právní úprava chránit jak pacienta, tak zdravotníky tím, že stanoví jasná pravidla, dokumentaci a kontrolní mechanismy.
Reakce na judikaturu i technologický pokrok
Podle důvodů předložených v Senátu návrh reaguje také na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. A na požadavky, aby existoval jasný legislativní rámec pro rozhodování o konci života. Současná tuzemská právní úprava podle Procházkové neposkytuje dostatečně předvídatelný postup ani ochranu účastníkům těchto citlivých rozhodnutí.
Poukázala také na rozvoj moderní medicíny, která dokáže udržovat pacienty při životě na přístrojové podpoře po dříve nemyslitelnou dobu. „Panuje však shoda, že ne vždy je takové udržování při životě správné. V hodnocení hraje významnou roli kvalita pacientova života. Je proto nutné uvažovat o tom, kdy a jakým způsobem je přijatelné umožnit pacientovi klidnou a důstojnou smrt a neprodlužovat jeho umírání,“ doplnila.
Novela počítá s nabytím účinnosti od 1. ledna 2028, aby byl dostatek času na přípravu zdravotnických zařízení, zejména na ustavení a fungování etických komisí.
Článek byl převzat ze zpravodajského portálu Zdravotnický deník, který stejně jako Ekonomický deník, Česká justice a EU Perspectives patří do vydavatelství Media Network.
