Obvodní soud pro Prahu 2 by se měl zítra zabývat velmi zvláštní obžalobou. Na lavici by měla usednout advokátka a bývalá spolupracovnice kontroverzního severočeského podnikatele a lobbisty Tomáše Horáčka Nina Rydlová. Ten byl před časem odsouzen za korupci ve zdravotnictví a spolupracuje státním zastupitelstvím jako svědek v mnoha případech, znám je i pokusem o nepřátelské převzetí poskytovatele nebankovních úvěrů Fair Credit Czech. Horáček má se svou bývalou právničkou Rydlovou ekonomické spory od doby, co na něj byla uvalena vazba. Aktuální kauza má řadu stěží uvěřitelných aspektů.
Tomáš Horáček s Ninou Rydlovou nejsou dlouhodobě v dobrých vztazích. V roce 2021 za korupci v případě nemocničních zakázek odsouzený podnikatel Horáček stál mimo jiné za trestním stíháním Rydlové pro údajné podezření ze spáchání zpronevěry. Podle Horáčka měla Rydlová údajně vyvést ze dvou společností, které ovládal, 12 milionů korun, v době, kdy byl podnikatel ve vazební věznici.
Horáčkovi se sice podařilo dosáhnout toho, aby byla právnička trestně stíhána. Jenže stíhání bylo v červenci 2022 pravomocně zastaveno.
Nyní se u Obvodního soudu v Praze 2 rozjede další kolo Horáčkovy „vendetty“ proti Rydlové. Přestože podnikatel v této věci osobně přímo nefiguruje, spojují ho s ní svědci, jejich výpovědi, ale i chování státního zastupitelství, které jde Horáčkovi po jeho závazku spolupracovat v řade kauz „na ruku“. Ekonomický deník podrobně prostudoval celý případ a přináší podrobnosti.
Státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství Olga Chovancová podala na bývalou právničku a obchodní partnerku odsouzeného Tomáše Horáčka Ninu Rydlovou, se kterou je Horáček v letitém těžkém obchodním sporu, obžalobu kvůli maření spravedlnosti. Meritem kauzy má být podezření, že si Nina Rydlová měla na prázdný papír, podepsaný Horáčkovým spolupracovníkem Janem Zemanem, dopsat text o provedených právních službách a tuto listinu uplatnila v soudním sporu o úhradu služeb.
Jak už Ekonomický deník několikrát napsal, jde-li o zájmy podnikatele Tomáše Horáčka, dějí se v orgánech činných v trestních věcích nevídané a mimořádné věci. A nejinak je tomu i v této popisované kauze.
V prověřování a vyšetřování věci sehrál klíčovou roli právní instrument, který v českém trestním právu není úplně běžně využíván, byť v kauzách spojených s kontroverzním podnikatelem Horáčkem poměrně často. Podezření z maření spravedlnosti Niny Rydlové prověřování policie opakovaně odložila – dokonce čtyřikrát – s tím, že se trestný čin nestal. O obvinění nakonec rozhodla svým pokynem z loňského 3. října státní zástupkyně Olga Chovancová.
Totální změna výpovědi a dlužníci jako důvěryhodní svědci
Ekonomický deník v titulku tohoto textu zmínil „velmi zvláštní“ svědky. Proč? Ani jeden z nich nebyl v přípravném řízení vyslechnut jako svědek, podávali jen „takzvané vysvětlení“.
Za první zmínku stojí výpověď oznamovatele a svědka Jana Zemana. Ten nejprve tvrdil, že dokument, který Nina Rydlová použila v soudním sporu je falzum, nebo kopie jeho podpisu, že jej nikdy nepodepsal.
Civilní soud proto zadal vypracování posudku u Kriminalistického ústavu Praha. Ten ale konstatoval, že předložený dokument je originál a Zemanův podpis je pravý. Když byl takto usvědčen ze lži, přichází Horáčkův dvorní právník Michal Říha s novou verzí příběhu. A sice, že listinu Jan Zeman sice podepsal, ale bianco, tedy prázdnou.
Pomiňme jak věrohodně může působit toto svědectví, ale na scéně se, za druhé, záhy objevují dva noví svědci.
Ti mají dosvědčit novou argumentaci Jana Zemana a právníka Říhy. Jedná se o manžele – Syřana Wassima Fakhera a Maročanky Nadiy Bouabidové. A těm se zázračně oživila paměť z dávné minulosti.
Tito manželé s v minulosti Ninou Rydlovou přátelili a pomáhala jim do doby, než se pokusili profitovat na jejím sporu s Tomášem Horáčkem.
Manželé se do sporu mezi Horáčkem a Rydlovou zapojili tak, že využili svou známost s Rydlovou a oslovili Horáčka s nabídkou, že za 20 milionů korun budou pro něj svědčit v neprospěch Rydlové.
Policie Fakhera s Bouabidovovou už v roce 2019 vyhodnotila jako zcela nedůvěryhodné osoby. Přesto jsou dnes tito svědci hlavní oporou obžaloby proti Rydlové, když si na příhodu s inkriminovaným dokumentem vzpomněli po mnoha letech a aktuálně vypovídají, jako by se odehrála včera.
Přitom jsou vůči Nině Rydlové evidentně podjatí a dokonce mají nenávidět a mstít se. Advokátka jim v minulosti umožnila bydlení ve svém domě v Mukařově za netržně nízké nájemné. Přesto, od doby kdy mezi nimi vznikl spor, přestali ji nájemné platit s absurdním odůvodněním, že dům (který pořídila Rydlová, platí z něj hypotéku) patří jim. Spor došel až tak daleko, že Rydlová disponuje pravomocným rozsudkem k úhradě dluhu ve stovkách tisících a zahájila kroky k jejich vystěhování.
Obdobně se jí vymstila i pomoc ve formě zaměstnání, kterou Rydlová zajistila Wassimu Fakherovi ve své firmě v Ústí nad Labem. Fakher si měl ponechat stovky tisíc vybraných od nájemníků a je proti němu na popud Rydlové vedeno trestní řízení s podezřením na zpronevěru. Ekonomický deník znovu opakuje, že na události s listinou podepsanou Janem Zemanem, si manželé vzpomněli až poté, co proti nim Rydlová zahájila popsané právní kroky.
Manželé mají také řadu exekucí a ty podstatné souvisí s jejich sporem s Rydlovou.
Svědkům nebylo možné klást otázky a konfrontovat je
Bez zajímavosti není, že z rozhodnutí státní zástupkyně Olgy Chovancové neprobíhalo ani standardní přípravné řízení. Všichni svědci totiž vypovídali pouze v režimu podání vysvětlení, tedy bez účasti obhajoby, bez možnosti klást jim otázky a konfrontovat je.
Není vyloučeno, že státní zástupkyně nedisponuje informacemi o podjatosti těchto svědků a nezná jak trestní, tak ekonomické pozadí věci. To všem nemění nic na odpovědnosti při postupu a odpovědnosti za zákonnost přípravného řízení.
Ekonomický deník proto poslal několik otázek Obvodnímu státnímu zástupci pro Prahu 2 Tomáši Svobodovi.
Otázky na státní zastupitelství nesklidily vstřícnou odezvu.
„Rád Vaše dotazy zodpovím, ale dovoluji si Vás požádat o jejich nové naformulování, které bude na rozdíl od nyní zaslané zprávy profesionální, bude odpovídat pravidlům vyvážené žurnalistky, nebude obviňují, útočné a tendenční. Dosud naše spolupráce probíhala korektně a velmi bych ocenil, kdy se nadále nesla v obdobném duchu. Jako tiskový mluvčí nemohu reagovat na Vaše subjektivně laděné otázky, které již a priory vytváří dojem, že státní zastupitelství ve věci jakkoliv pochybylo, byť tento svůj úsudek stavíte toliko pouze pod tlakem subjektivních pocitů a subjektivního hodnocení dílčích (neúplných) poznatků či nepochopení předmětu tohoto trestního řízení, a to dříve, než jste nás požádal o vyjádření, na základě kterého byste mohl zvážit, zda je namístě živelně podléhat jednostranným, tendenčním předsudkům. Děkuji za Vaši spolupráci a očekávám zaslání řádných dotazů, které odpovídají etickým kritériím Vašeho povolání a na které Vám budu moci věčně odpovědět,“ zareagoval mluvčí státních zastupitelství v distriktu Prahy Aleš Cimbala (Ekonomický deník jej uvádí v nezkráceném a needitovaném znění – pozn. red.).
Ekonomický deník na otázkách trval, protože je považuje za zcela legitimní.
„Jde o standardní otázky, vycházející ze znalosti věci. Není na nich nic subjektivního, nevyváženého. Naopak s ohledem na dosavadní průběh trestního řízení je legitimní takové otázky klást. Žádám vás tedy velmi laskavě o jejich zodpovězení. Jinak budu muset napsat, že jste na tyto legitimní otázky odmítl odpovědět, a že se jim alibisticky vyhýbáte. Což zatím činíte,“ zareagoval autor textu.
Za čas přišla z e-mailu Aleše Cimbaly druhá a poslední reakce, psaná ovšem dle výběru slov a složením a tvorbou vět, zjevně někým jiným. Ekonomický deník pomíjí počáteční obsáhlé školení, poučování, jak by měly dotazy na státní zastupitelství vypadat, a soustřeďuje se na konkrétní reakci ke kauze Rydlová.
„Po skončení vyšetřování byly vyhodnoceny veškeré ve věci nashromážděné důkazy, a to jak samostatně, tak ve vzájemných souvislostech a ve věci byla podána obžaloba k Obvodnímu soudu pro Prahu 2. Státní zástupkyně ve věci vykonávající dozor nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení velmi pečlivě posuzovala skutkový stav vzešlý z provedeného dokazování, a to zejména s ohledem na skutkovou podstatu trestného činu, který je obžalované kladen obžalobou za vinu. Obecně lze říci, že státní zástupce při posuzování splnění podmínek pro podání obžaloby nemůže vycházet pouze z omezeného a Vámi částečně zmiňovaného dokazování. Státní zástupce hodnotí důkazy komplexně, a to jak důkazy ve prospěch tak neprospěch obviněného a až na základě komplexního hodnocení, jsou-li splněny podmínky pro podání obžaloby, k podání obžaloby přistoupí. Po skončení vyšetřování jsou známy orgánům činným v trestním řízení komplexní inforamce, a to jak informace vyplývající z podání a návrhů obviněné osoby, poškozeného, tak inforamce, které jsou zjištěny vlastní činností orgánů činných v trestním řízení na základě provedených úkonů. V dotazované věci je nutné uvést, že obžalovaná své námitky uplatňovala i v průběhu přírpavného řízení a policejní orgán či státní zastupitelství se s těmito vypořádaly. V dotazované věci podanou obžalobu Obvodní soud pro Prahu 2 přijal a ve věci nařídil hlavní líčení na 25. června 2024. Neboť hlavní líčení je veřejné dovoluji si Vás odkázat na přednes obžaloby a na dokazování, které bude v rámci hlávního líčení provedeno, kdy z těchto zdrojů zajisté získate Vámi nyní nepřesně tvrzenou znalost o věci. S ohledem na závěrečnou větu Vašeho e-mailu si Vás dovolím poučit, že pokud v budoucnu opět přistoupíte k mediálnímu lobingu, nebude na Vaše dotazy reagováno, nejedná se o alibismus, ale o přiměřenou reakci. Děkuji za pochopení,“ zní odpověď na otázky k popisované kauze (Ekonomický deník ji uvádí v nezkráceném a needitovaném znění – pozn. red.).
Nejde o první pokus
Ostražitost v kauzách, které oznamuje Tomáš Horáček či s ním spojení lidé, je zcela na místě. Není to totiž první případ, kdy se Tomáš Horáček snaží Ninu Rydlovou, se kterou vede obchodní spor, kriminalizovat.
Nina Rydlová byla stíhaná již v roce 2021 na základě údajů výhradně poskytnutých policii Tomášem Horáčkem za údajnou zpronevěru, související s uzavřením smlouvy s developerskou firmou podnikatele Jaroslava Třešňáka. Ten byl také stíhán.
Policejní vyšetřování ale došlo k závěru, že to byl Horáček, kdo uvedenou smlouvu inicioval a domlouval, i když v oznámení tvrdil, že vše se událo za jeho zády. Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem na základě výsledků vyšetřování stíhání zrušilo s tím, že si ho Horáček vymyslel kvůli jeho sporu s Rydlovou o majetek. K témuž závěru pak dospělo i Vrchní státní zastupitelství v Praze.
V případě aktuálního hlavního líčení nejde zdaleka o první Horáčkovu aktivitu vůči Rydlové. Nabízí otázka, jak je možné, že Horáček nebyl trestně stíhán za křivé obvinění a křivou výpověď už u první vykonstruované kauzy, kterými způsobil stíhání Rydlové.
Jak už bývá u Horáčkem iniciovaných kauz zvykem, do případu zasáhla také Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), jíž je informátorem a spolupracovníkem. Detektivovi centrály Františku Laciokovi z odboru závažné hospodářské trestné činnosti podával Wassim Fakher vysvětlení v roce 2020, když si začali manželé Ninu Rydlovou nahrávat.
Ekonomický deník před časem zveřejnil dopis dlouholetého obchodního partnera Tomáše Horáčka Michala Štronera. Ten v něm popsal vazby Horáčka na šéfku odboru závažné hospodářské trestné činnosti NCOZ Janu Šebkovou (v původním testu je její jméno začerněno, Horáček jí podle Štronera říkal madam nebo plukovnice – pozn. red.). Horáček se mu podle jeho slov svěřoval, že s „madam řeší mnoho jiných kauz, pomáhá jim, vyřizuje, že si pře madam vyřídí účty s těmi zm*dy ze Severu“.
Štroner také zmínil, že za pomoci detektivů NCOZ měl být ze sboru exkomunikován policista ze severních Čech, který narazil jiné podezřelé aktivity Tomáše Horáčka.
Tomáš Horáček s Ekonomickým deníkem nekomunikuje. O líčení soudu s Ninou Rydlovou bude Ekonomický deník referovat.
Jan Hrbáček
