Zásadní připomínky vycházející z námitek praxe poslalo v rámci připomínkového řízení k návrhu vyhlášky o výběru, přijímání a přípravě právních čekatelů Nejvyšší státní zastupitelství. Úřad zdůrazňuje, že úprava je v kompetenci ministerstva spravedlnosti. Nejvyšší soud oproti tomu upozorňuje, že předmět úpravy má být obsažen v zákoně.
Nejvyšší soud tak zaujal k úpravě výběru a přípravě právních čekatelů stejné stanovisko jako k výběru a k přípravě justičních čekatelů: „Základní obecnější principy výběru, přijímání a přípravy právních čekatelů by však měly být také upraveny zákonem s tím, že podrobnější úprava například náplně čekatelské praxe nebo obsahu zkoušky by měly být upraveny vyhláškou. Proces výběru, sestavování komisí, forma zkoušky, rozhodnutí o přijetí do čekatelské praxe a další podstatné věci by měly být v zákoně,“ stojí v dopise podepsaném předsedou Nejvyššího soudu Pavlem Šámalem ministru spravedlnosti Robertu Pelikánovi (ANO).
NSZ: Zachovat společné vzdělávací akce
Nejvyšší státní zastupitelství vedené nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem naopak ve svých připomínkách zdůrazňuje, že jak tuto oblast „nastaví“, je v kompetenci ministerstva spravedlnosti. Poté v dopisu podepsaném náměstkem nejvyššího státního zástupce Jiřím Pavlíkem tento úřad vyjadřuje názor, že by nemělo být upuštěno od společných vzdělávacích akcí: „Je v kompetenci Ministerstva spravedlnosti, jak tyto oblasti právní úpravy nastaví, ale máme za to, že by nemělo po těchto změnách právní úpravy dojít k upuštění od pozitiv přípravy právních a justičních čekatelů spočívajících ve společných vzdělávacích akcích pořádaných Justiční akademií – resp. těch vzdělávacích akcí, které jsou k tomuto vhodné, jak bylo praktikováno dosud,“ zmiňuje náměstek akce v Kroměříži i v Praze, které jsou známé vysokou odborností i utužováním kolektivu.
Mohlo by vás zajímat
Další zásadní připomínkou, kterou k ministerstvu spravedlnosti vzneslo NSZ, je upozornění, že inzerce v denním tisku ztratila v době internetu a specializace účinnost. Proto NSZ navrhuje vypustit povinnost vyhlašovat výběrová řízení na právní čekatele tiskem. „Praxí je namítáno, že tato inzerce není v současné době již účinná. Je důležité, aby výběrové řízení bylo zveřejňováno na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti a na internetových stránkách soudů a státních zastupitelství (na elektronické úřední desce). S tímto názorem je třeba souhlasit, když inzerce v denním tisku měla své opodstatnění v minulosti, ale nyní již jednoznačně převládá sledování informací na příslušných webových stránkách uvedených institucí,“ uvádí k tomu NSZ.
Setrvalý stav: Výběrová řízení brzdí sami uchazeči
NSZ současně jako zásadní připomínku navrhuje zkrátit lhůtu pro podání přihlášky ze dvou na jeden měsíc: „Praxí je namítáno, že již nyní vyhláškou č. 303/2002 Sb., stanovená lhůta 2 měsíců je příliš dlouhá; je třeba přihlédnout i k dalšímu průběhu výběrových řízení, např. k nutnosti náhradních termínů písemné či ústní části, což pak celé výběrové řízení neúměrně protahuje. Toto návrh nové vyhlášky neřeší. Podle našeho názoru by měla být lhůta pro podání přihlášky zkrácena, a to na 1 měsíc, která se jeví jako zcela postačující. Pokud někdo má zájem o pozici právního čekatele, tak mu jistě nebude na obtíž, aby se jednou či dvakrát měsíčně podíval na příslušné webové stránky a zjistil aktuální informace. Současně též i přihláška a rozsah dokumentů, který je k ní v příloze přikládán, není takový, že by vyžadoval nějaké jejich rozsáhlejší opatřování,“ argumentuje Nejvyšší státní zastupitelství, podle kterého by měl nový text znít: „Výběrové řízení musí být vyhlášeno nejméně 1 měsíc před termínem stanoveným pro podání přihlášek.“
Celé to souvisí s neúnosnou délkou výběrového řízení, které navíc protahují sami uchazeči o funkci státního zástupce. Problém je dlouhodobý a setrvalý, jak Česká justice informovala už loni v březnu.
Ministerstvo neřeší neschopné účastnit se řádně řízení
Lidé s právním vzděláním, kteří mají sami v budoucnu rozhodovat o jiných lidech a o jejich majetku, se opakovaně omlouvají a nedostavují se k jednotlivým etapám výběrového řízení. Procedura se nakonec vleče až půl roku. „Z praxe je namítána potřeba řešení omluv uchazečů, někdy opakovaných. Často opakované omluvy uchazečů prakticky prodlužují celá výběrová řízení. Zazněl i názor na zcela vyloučenou možnost omluv a určení náhradního termínu, což však považujeme za až příliš restriktivní a nevhodné. Konstatujeme, že uvedený problém neřeší návrh vyhlášky důsledně,“ píše Nejvyšší státní zastupitelství ministrovi.
Úřad proto navrhuje stanovit maximálně jednu omluvu v jedné etapě výběrového řízení: „Podle našeho názoru rozumným kompromisem se jeví možnost uchazeče omluvit se v jedné etapě výběrového řízení jen jednou – samozřejmě i zde jen ze závažného důvodu. Náhradní termín musí být stanoven do 14 dnů od termínu původního – zde bude dostatečná doba uchazeče vyrozumět o náhradním termínu,“ navrhuje NSZ.
Dlouhodobě nezpůsobilý nemůže být státním zástupcem
V dalším odstavci ovšem zdvořilostní tón dopisu ministrovi končí. To když NSZ konstatuje, že pokud právník trpí dlouhodobými zdravotními problémy, tak jednoduše nemůže chtít být státním zástupcem: „Pokud by se jednalo o závažné zdravotní důvody, tak je třeba vycházet z toho, že nelze delší dobu neukončovat vypsané výběrové řízení jen z důvodu, že některý z uchazečů trpí dlouhodobými zdravotními problémy – v tomto případě mu nic nebrání nejprve si zdravotní problémy vyřešit a následně se přihlásit do jiného výběrového řízení. I tímto opatřením lze očekávat zkrácení doby trvání výběrových řízení a i určité snížení finančních nákladů na konání výběrových řízení,“ píše úřad ministrovi.
[mn_protected]
Nové ustanovení by podle NSZ mohlo vypadat takto: „Pokud se uchazeč ze závažných důvodů nemůže účastnit některé z etap výběrového řízení a svoji neúčast písemně omluví do 5 kalendářních dnů od konání přijímacího pohovoru, bude mu stanoven náhradní termín pro její absolvování. Uchazeč se v jedné etapě výběrového řízení může omluvit podle věty předchozí jen jednou; náhradní termín se mu stanoví na den nejdéle do 14 dní od termínu řádného.“
Psycholog nemůže z podstaty ne/doporučovat státního zástupce
Nejvyšší státní zastupitelství rovněž upozorňuje na negativní stanoviska z praxe, proti hodnotám výsledku psychologicko – diagnostického vyšetření. Dnes psycholog vydává doporučení, doporučení s výhradou nebo nedoporučení. „Proti tomuto hodnocení zaznívají z praxe negativní stanoviska, a to i od psychologů. Psycholog by neměl zaujímat shora uvedená stanoviska, ale pouze na základě předem dané metodiky zaujmout stanovisko k osobní způsobilosti a její charakteristice. Psycholog už z podstaty jeho úkolu nemůže zaujímat tak závažná stanoviska, zda někoho doporučuje nebo nedoporučuje pro výkon funkce státního zástupce,“ pozoruje NSZ.
Ministr Pilný žádá rozšířit zkoušku na finanční právo
V souvislosti s obsahem zkoušky pak NSZ zvažuje, zda lze po rekodifikaci občanského práva ještě hovořit o samostatných odvětvích rodinné právo a obchodní právo, které jsou součástí nyní práva občanského respektive práva obchodních korporací.
Naopak ministr financí Ivan Pilný (ANO) v dopisu svému stranickému kolegovi považuje za potřebné, aby součástí zkoušky právního čekatele, tedy budoucího státního zástupce, byla zkouška z finančního práva: „Sděluji, že s návrhem souhlasím s tím, že pokládám za potřebné, aby v rámci rozsahu odborné závěrečné zkoušky právního čekatele byla s ohledem na závažnost finanční kriminality dostatečně zohledněna i problematika finančního práva, nejlépe tak, že obor finanční právo bude uveden ve výčtu zkušebních oborů jako samostatná položka,“ uvádí ministr financí.
[/mn_protected]
Irena Válová
