Brzy pocítíme důsledky zákona o rozpočtové odpovědnosti, který má znemožnit veřejným institucím, aby spadly do dluhové pasti. Samosprávy upozorňují na diskutabilní pasáže nových právních předpisů a Ministerstvo financí postupně vyjasňuje situaci. Ekonomický deník přináší nejdůležitější odpovědi, které doposud ve veřejné rozpravě zazněly.

Svoje příjmy a výdaje musejí vyrovnávat nejenom občané, ale taky veřejné instituce. Rada Evropské unie (národní ministři) proto vydala směrnici 2011/85/EU (o požadavcích na rozpočtové rámce členských států), kterou jsme měli zanést do českého právního řádu do konce roku 2013. Jenomže tehdy zrovna padla tuzemská vláda a odpovídající právní úprava nabyla účinnosti teprve letos, přičemž nedodržování fiskálních pravidel bude postihováno od 1. ledna 2018.

Představitelé samospráv zatím upozorňují na skutečné nebo domnělé nejasnosti a Ministerstvo financí odpovídá – buďto na výzvu Svazu měst a obcí, anebo tazatele předběhne. Shrňme nejdůležitější informace, které zatím zazněly.

1. Koho se nová pravidla týkají?

Zákon o rozpočtové odpovědnosti platí pro celý veřejný sektor, jejž definuje nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 549/2013, respektive Evropský systém národních a regionálních účtů (“ESA 2010”). Jde zhruba o 17 800 tuzemských subjektů, na místní úrovni: obce, kraje, dobrovolné svazky obcí (DSO), regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace, ale taky právnická osoba, kterou založila, financuje a (ne)přímo řídí veřejná instituce.

2. Od kdy musíme nová pravidla dodržovat?

Jde o zákony č. 23/2017 Sb. (o pravidlech rozpočtové odpovědnosti), č. 24/2017 Sb., (kterým se mění mimo jiných zákony č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní a č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) a č. 25/2017 Sb. (o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí).

Nové právní předpisy nabyly účinnosti 21. února 2017, ale existují důležité výjimky, respektive dílčí odklady. Teprve od 1. ledna 2018 začne sběr dat, a tím pádem praktická aplikace zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, včetně případného pozastavení části daňových příjmů, pokud veřejná instituce nevyhoví podmínkám.

Mohlo by vás zajímat

3. Jaké je fiskální pravidlo pro územní samosprávné celky?

Obec, město nebo kraj hospodaří tak, aby výše dluhu nepřekročila 60 % průměrného ročního příjmu, počítáno za poslední 4 roky. Pokud samospráva nevyhoví, musí svoje nadměrné závazky snížit aspoň o 5 % ročně.

Příklad: Obec měla v posledních 4 letech (2014, 2015, 2016, 2017) průměrný roční příjem 10 milionů Kč. Takže dluh v ideálním případě nesmí přesáhnout 6 milionů Kč (60 %). Jenomže samospráva staví kanalizaci, investuje, a  nakumuluje závazky ve výši 7 milionů Kč. První pravidlo tedy překročí o 1 milion Kč. V následujícím roce proto musí snížit svůj dluh aspoň o 50 tisíc Kč (5 % z 1 milionu Kč).

4. Co když obec překročí dluhový limit, a nedokáže svůj schodek dostatečně snižovat?

Stát samosprávě dočasně omezí příjmy. Respektive “pozastaví převod výnosu daní” o minimální částku, kterou obec měla splatit podle rozpočtových pravidel.

Příklad: Obec měla snížit svůj dluh o 50 tisíc Kč/rok, což ale nezvládla. Takže příjmy budou omezeny o stejnou částku.

Převod výnosu daní bude plně obnoven A / buďto na žádost samosprávy, aby byly finance použity na splácení problematických závazků, anebo B/ při poklesu dluhu pod 60 % průměrného ročního příjmu.

5. Existuje oficiální kalkulačka rozpočtové odpovědnosti?

Ano, Ministerstvo financí provozuje internetovou kalkulačku pod TÍMTO odkazem. Tam přes “Vyhledávání” najdete konkrétní veřejnou instituci a následně přes záložku “Rozpočtová odpovědnost” zjistíte minimální částku, o kterou musí například samospráva splácet dluhy.

6. Máme nějaké povinnosti, i když hospodaříme dobře?

Ano, musíme zveřejňovat klíčové dokumenty: Pokud na internetu vyvěsíme kompletní znění, tak na stacionární desce stačí pouze základní informace, že občané mohou vidět text v elektronické i fyzické podobě.

Územní samosprávný celek, regionální rada a DSO publikují: návrh rozpočtového výhledu, rozpočtový výhled, návrh rozpočtu, rozpočet, pravidla rozpočtového provizoria, rozpočtové opatření, návrh závěrečného účtu a závěrečný účet.

Příspěvková organizace publikuje: návrh rozpočtového výhledu (letos například na roky 2019 – 2020), rozpočtový výhled, návrh rozpočtu (letos na rok 2018) a rozpočet

Příklad správných termínů pro publikaci: Příspěvková organizace zveřejní návrh svého střednědobého výhledu nejpozději 15 dnů před projednáním. Finální dokument potom publikuje nejpozději 30 dnů po schválení.

Petr Woff