Na více než 8,3 miliardy korun vyjdou tepelná čerpadla u Ústřední čistírny odpadních vod, dalších 9,2 miliardy korun si vyžádají navazující investice do rozvodů tepla a výměníkových stanic. Sečteno a podrženo: Náklady dosahují 17,5 miliardy korun. Takovou investici předpokládá Strategie teplárenství do roku 2036, kterou schválilo vedení Prahy.
Zásadní body nové teplárenské strategie představil novinářům předseda Výboru pro energetiku Zastupitelstva hlavního města Praha Jan Chabr (TOP 09). Zmínil, že rozhodnutí předcházelo uzavření dohod o partnerství s energetickými skupinami ČEZ a Veolia. Hlavním bodem této strategie je výstavba tepelných čerpadel o výkonu 150 MWt a dodávky tepla do historického centra Prahy.
Co navrhují experti z ČVUT
Odborný podklad pro rozhodnutí zpracoval expertní tým Centra energeticky efektivních budov, patřící pod ČVUT. Pražští zastupitelé vybrali ambicióznější variantu číslo 2, která počítá s dodávkami bezemisního tepla z nového zdroje do levobřežní i pravobřežní části města. Předpokládaný roční objem dodávek zde dosahuje 2366 terajoulů (TJ) tepla ročně. Z toho 50 TJ zajistí ekologické vytápění Pražského hradu.
Které části Prahy budou k novému zdroji tepla připojeny? Podle schválené strategie se jedná o oblast Dejvic, Bubenče a Hradčan, ale také o novou chystanou výstavbu v rozvojové zóně Bubny-Zátory. Další z připravovaných horkovodů povede na jih a zajistí dodávky do Starého Města a Nového Města. První plány na využití odpadního tepla z pražské čistírny odpadních vod se objevily už v roce 2022.
Otázka ceny i vlastnictví
Studie vyčíslila výslednou cenu tepla z nové rozvodné sítě ve středním scénáři na 1163 korun za gigajoule (GJ), a to bez DPH. To na první pohled není zrovna málo. Tým ČVUT nicméně dodává, že budoucí ceny tepla z blokových kotelen či Pražské teplárenské soustavy vycházejí ještě vyšší. Promítne se totiž do nich cena emisních povolenek, která od ledna 2028 dopadne i na menší spalovací zdroje na fosilní paliva.
Zajímavostí v této souvislosti může být fakt, že není dosud jasné, kdo bude investorem do nového zdroje tepla a rozvodné sítě v centru Prahy. Analýza ČVUT navrhuje, aby to byl společný podnik, ve kterém bude mít majoritu Pražská plynárenská vlastněná městem Prahou. Zhruba čtvrtinu nákladů by mohla pokrýt dotace z evropských fondů a polovinu úvěr od Evropské investiční banky. Zbylou čtvrtinu bude muset zajistit investor z vlastních zdrojů.
Kdo dnes vyrábí teplo pro Prahu
Na centrální zdroj tepla je v Praze připojeno přes 300 tisíc domácností. Z toho 245 tisíc na Pražskou teplárenskou soustavu, která odebírá teplo hlavně z Elektrárny Mělník. Tu vlastní ČEZ, zatímco rozvody tepla má v majetku Pražská teplárenská ze skupiny Veolia. Dalších 63 tisíc domácností odebírá teplo z plynových výtopen, které provozuje Veolia Energie Praha.
Podle výsledků sčítání lidu z roku 2021 má třetina pražských domácností teplo vyrobené z vlastního či domovního plynového kotle. Přes osm procent bytů má vytápění na elektřinu. Podíl kotlů na uhlí, dřevo či topný olej je dnes už v hlavním městě mizivý; dohromady se jednalo o méně než jedno procento pražských domácností.
