Praha ztrácí pozice v žebříčku Smart City Index, který hodnotí 118 světových velkoměst na základě statistických dat i názoru občanů, kteří v něm žijí a pracují. Zatímco před dvěma lety byla Praha na 19. pozici, loni už spadla na 43. místo a letos ji nalezneme až na 78. místě žebříčku.
Na nejlepší rating „uživatelské přívětivosti“ velkoměst letos dosáhl jen Singapur. Druhé nejlepší hodnocení AA získala dvě města – Ženeva a Oslo. Do první světové desítky se dále dostala jako čtvrtá metropole Taiwanu Taipei, následovaná Lausanne, Helsinkami, Kodaní, Ženevou, Aucklandem a Bilbaem. Vídeň je jedenáctá a o příčku tak předstihla nejlépe hodnocené město amerického kontinentu, kterým se stal New York.
Autorem žebříčku je švýcarský institut IMD spolu s Univerzitou Technologie a Designu v Singapuru (SUTD). Spolupracujícím partnerem v České republice bylo Spotřebitelské fórum. Smart City Index má být doplněním tradičního žebříčku konkurenceschopnosti, který institut IMD vydává již tři desetiletí. Největším skokanem na lepší pozice se s posunem o 34 míst oproti loňsku stal jihokorejský Soul. Ten je letos na 13. místě.
Před Prahu na celkovém 78. místě se dostala celá řada čínských velkoměst, ale třeba i saúdskoarabská Medina nebo malajsijská metropole Kuala Lumpur. Nejhůře hodnocená města v žebříčku letos zbyla na brazilská velkoměsta Sao Paulo a Rio de Janeiro s nejnižším ratingem na stupni D. Tento nejhorší stupeň má také kolumbijská Bogota nebo nigerijská velkoměsta Lagos a Abuja.
„Praha se za dva roky reálně tolik nezhoršila, jak by prostá změna v umístění v indexu naznačovala. V indexu v mezidobí začaly být sledovány nové kategorie, jako je informovanost o dopravních zácpách či dostupnost bydlení, ve kterých si Praha nevede dobře. Index však stále velmi vysoko hodnotí například kulturní vyžití, které v globálním srovnání zůstává na špičkové úrovni a dominantní postavení v celosvětovém srovnání velkoměst má Praha nadále i v oblasti pracovních příležitostí a dostupnosti vzdělávání,“ uvádí Kryštof Kruliš ze Spotřebitelského fóra.
K poklesu Prahy v aktuálním žebříčku dále přispěl mírný pokles hodnocení u většiny sledovaných kategorií funkcionalit chytrého města, jako je přínos online zpracování osobních údajů pro zrychlení administrativních úkonů, posílení pocitu bezpečí díky CCTV kamerám či přínos aplikací pro rychlost parkování ve městě. „Aktuální pokles v žebříčku oproti prvnímu ročníku tak značí, že Pražané od aplikací a digitálních řešení již očekávají větší reálný přínos pro jejich život. Již nestačí, že nějaká aplikace vůbec existuje,“ vysvětluje Kryštof Kruliš ze Spotřebitelského fóra, které na žebříčku spolupracuje.
Výrazný pokles v žebříčku nepostihl jen Prahu. V uvedeném období zaznamenalo obdobný propad také například San Francisco, které z pozice nejchytřejšího města USA na globálním 12. místě celosvětového srovnání v prvním ročníku sestoupilo na aktuální 60. místo. Osud Prahy sleduje také italská Bologna, která v prvním ročníku byla na celkovém 18. místě jen o jednu příčku nad Prahou a v aktuálním žebříčku na 77. místě znovu předstihuje Prahu o jednu pozici. V žebříčku navíc přibyla nově hodnocená města, což Prahu dál odsunulo na nižší příčky.
Švýcarské IMD a Singapurská univerzita SUTD v žebříčku vycházejí z toho, jak dané město vnímají jeho občané, kteří v něm žijí a pracují. Při přípravě indexu bylo dotazováno 15 tisíc obyvatel měst na celém světě. Výstupy z rozhovorů jsou kombinovány s daty Indexu lidského rozvoje OSN (HDI).
Tomáš Rovný
