Po zákazu pochůzkového prodeje na celém území Prahy a zákazu pojízdného prodeje v historickém centru má být usnesením Rady hlavního města Prahy zaveden na celém území Prahy zákaz podomního prodeje.
Nově mají podléhat nařízení jako tržní místa plavidla na Vltavě nebo na Berounce. Připomínkové řízení k nařízení, kterým se v této souvislosti mění tržní řád skončilo v sobotu 2. května 2015.
Novela tržního řádu rozšiřuje zákazy způsobu prodeje a prodeje konkrétního druhu zboží v paragrafu 8 tržního řádu odstavcem s jedinou větou, která zní: „Podomní prodej je na území hlavního města Prahy zakázán.“ Za podomní prodej se pokládá prodej, kdy je bez předchozí objednávky dům od domu, byt od bytu nabízeno a prodáváno zboží, dodává návrh definici podomního prodeje. Praha tak následuje další především vesnice, ale také města jako Brno, České Budějovice, Havířov, Olomouc nebo Ostrava, která tento způsob obchodování mezi lidmi už zakázala.
Pokud zastupitelé změnu tržního řádu odhlasují, skončí všichni, kteří podomním prodejem nabízejí například přechod k jinému prodejci plynu nebo elektřiny. Osoba, která by v zakázané činnosti pokračovala, může být potrestána v přestupkovém řízení pro porušení povinností stanovených nařízením obce, a to pokutou do 30 tisíc korun. Za porušení obecně závazné vyhlášky obce lze uložit spolu s pokutou dokonce zákaz pobytu.
Současně Praha zavádí jako další zákonem regulované tržní místo „tržní místo plavidlo“. Podle pražského tržního řádu je tržní místo místo mimo tržnice a tržiště, které je alespoň v prodejní době veřejně přístupné a na kterém se na jednom nebo více, zpravidla najatých, prodejních místech, mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona, prodává zboží a poskytují služby z prodejních zařízení, umístěných na zpevněném povrchu. Prodejní zařízení nesmí žádnou svou částí, ať pevnou nebo zavěšenou, přesahovat plochu uvedenou pro tržní místa uvedená v seznamu tržních míst. K tomuto paragrafu se návrhu doplňuje věta: „Tržní místo je i místo, na kterém se prodává zboží nebo poskytují služby na plavidle či z plavidla .“
K novým tržním místům – plavidlům ovšem nařízení hned dodává výjimky: Toto nařízení se nevztahuje „na prodej zboží a poskytování služeb na lodích určených k dopravě osob, a to při plavbě v rámci jejich trasy a na podnikatelskou činnost na botelech.“
Povinnosti nových tržních míst plavidel, lodí, člunů a plovoucích těles
Nově definovaná tržní místa plavidla jsou tedy kotvící nebo plující plavidla nepřepravující osoby. Pro taková plavidla, pokud z nich nebo na nich budou nabízeny služby nebo zboží, bude platit tržní řád a tedy například omezená prodejní doba, a to od 06,00 hodin do 20,00 hodin. Tržní místa mohou být provozována po dobu celého roku nebo, s přihlédnutím k sortimentu prodávaného zboží a poskytovaných služeb, podle poptávky po nich, pouze v určitém období roku, jak je uvedeno v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Doba prodeje zboží a poskytování služeb na tržních místech je od 6.00 do 20.00 hodin, pokud v příloze č. 1 k tomuto nařízení není pro jednotlivá tržní místa stanoveno jinak.
Tržní místa plavidla budou muset být podle tržního řádu vybavena „takovým osvětlením, které umožní spotřebiteli prohlédnout prodávané zboží, přečíst návod ke spotřebě a označení prodejních zařízení podle zvláštních předpisů. Dále pro plavidla bude platit zvláštní režim tržních sto míst co se týče pravidel skladování, zacházením s odpady, zajištění zástěn v případě prodeje oděvů na plavidlech a židlí v případě prodeje bot na plavidlech, parkování, viditelného umístění označení tržního místa – plavidla, zajištění dohledu nad dodržováním těchto pravidel zúčastněnými osobami, dodržovat čistotu pracovních oděvů, celoroční schůdnost nebo například „umožnit prodej hub nebo jiných přírodních plodin určených ministerstvem zdravotnictví jen osobám držícím osvědčení o tom, že prokázaly základní znalosti takových plodin před zkušební komisí, kterou ustavuje orgán ochrany veřejného zdraví“.
Plavidla jsou podle vyhlášky ministerstva dopravy všechny lodě, které se rozdělují na osobní lodě, nákladní a motorové lodě, tankové motorové lodě a remorkéry, vlečné čluny, tlačné čluny, převozní lodě a speciální lodě. Malá plavidla jsou pak plavidla bez vlastního strojního pohonu a bez plachet, s vlastním strojním pohonem, malá plavidla s plachtou, dále plovoucí stroje a zařízení a jiná ovladatelná plovoucí tělesa.
Tržním místem podléhajícím tržnímu řádu tak bude, pokud nemá kolaudační rozhodnutí podle zvláštního zákona, každá zakotvená nebo plující loď, převozní loď, nebo speciální loď či plovoucí stroj a jiné ovladatelné těleso na Vltavě, které nabízí zboží nebo službu. Jachtaři například znají loď Vltavín zakotvenou v Holešovicích, která je noblesní a dlouhodobě oblíbenou prodejnou, která nabízí lodě, mola, lodní přívěsy, jachetní příslušenství, navigace nebo lodní motory. Její provozovatel Martin Imramovský podle svých slov něco takového, co stojí v novém nařízení Prahy, ještě nikdy neslyšel. Tržním místem s pravidly tržnice, pokud nemá kolaudační rozhodnutí podle jiného zákona, se může rovněž stát speciální loď, která na Vltavě rozváží pohonné hmoty, pokud by je prodávala veřejnosti.
Na území Prahy je již nyní zakázáno prodávat zboží a nabízet služby mimo kolaudovaná prodejní místa nebo městem Praha určená tržiště. Pro plavidla v příloze navrhovaného nařízení zatím žádné tržiště ani tržní místo určeno není, všechna tržiště se nacházejí mimo vodní plochu. Tržním místem s omezením tržiště se takto mohou stát i kotvící přívozy a osobní lodě na Vltavě a na Berounce, které poskytují dopravní služby na území Prahy nebo plavidla na pražských přehradách, pokud by chtěla nabízet služby nebo zboží.
Irena Válová, Česká justice
