Společnost PPL se správní žalobou brání proti pokutě 4,2 milionu korun, kterou jí za údajně neoprávněné podnikání v oblasti poštovních služeb uložil Český telekomunikační úřad (ČTU). PPL tvrdí, že poštovní služby ve smyslu zákona neposkytuje.
Právě správní žaloba je zřejmě jediným způsobem, jak se PPL může rozhodnutí o pokutě zvrátit. ČTU je totiž na základě aplikace evropské směrnice jediným orgánem, který má nad segmentem poštovních služeb pravomoc a proti jeho rozhodnutí neexistuje možnost odvolání k jiné instituci například ministerstvu. Pokuta je nyní proto pravomocná a PPL ji proto již zaplatila. Žalobou se tedy domáhá nejen jejího zrušení, ale i navrácení uhrazené částky.
„Společnost PPL nesplnila zákonnou povinnost a neoznámila zahájení svého podnikání v poštovních službách,“ odůvodnil uložení pokuty mluvčí ČTÚ Martin Drtina. Podle § 18 zákona o poštovních službách jsou skutečně provozovatelé poskytující poštovní služby povinni tuto skutečnost ČTU oznámit. „Při vyměření výše pokuty jsme posoudili rozsah protiprávního jednání jako mimořádně velký, zohlednili přitom délku neoprávněného podnikání – více než rok – a rozsah podnikatelské činnosti společnosti z hlediska provozních kapacit a celostátního působení,“ zdůvodnil dále Drtina relativně vysokou pokutu.
Co je poštovní služba, určí znovu soud
Spor je však v tomto nikoliv o to, zda PPL oznámení podala, ale o samotný fakt, jestli předmětem jejího podnikání jsou poštovní služby. „Společnost PPL zásadně nesouhlasí s výkladem a postojem ČTÚ, kdy ČTÚ nutí aplikovat regulaci poštovních služeb na oblast trhu, která byla vždy plně liberalizována,“ argumentuje manažer marketingu PPL Miroslav Mareš. Podle PPL telekomunikační úřad při rozhodování o udělení pokuty vycházel z nesprávného výkladu novely poštovního zákona z roku 2013, která implementuje poštovní směrnici Evropského parlamentu.
Právníci PPL se chtějí opřít o verdikt pražského městského soudu z března letošního roku, který řešil, zda se regulace poštovních služeb vztahuje na zásilkové služby obchodů, zejména e-shopů. Soud tehdy dospěl k závěru, že se o poštovní služby nejedná a požadavky evropské směrnice nelze na tuto oblast podnikání uplatnit.
Poštovní zákon na základě, kterého ČTU pokutu uložil přitom říká: „Poštovní služba zpravidla zahrnuje poštovní podání, třídění a přepravu poštovní zásilky prostřednictvím poštovní sítě a je prováděna za účelem dodání poštovní zásilky příjemci.“ Podle § 1 odst. 3 zákona o poštovních službách pak „poštovní službou není přeprava poštovních zásilek, pokud je vykonávána osobou, která k těmto zásilkám současně neprovedla poštovní podání, třídění nebo dodání. Poštovní službou rovněž není služba obdobná poštovní službě, která je vykonávána odesílatelem nebo s ním propojenou osobou.“
Společnost PPL CZ je součástí divize DHL Parcel Europe a v České republice se specializuje na vnitrostátní přepravu zásilek pro firmy a podnikatele, kde je jedničkou na tuzemském trhu.
Miloš Cihelka
