Na půdě a její kvalitě závisí až 95 procent veškerých konzumovaných potravin, zároveň ale nejsvrchnější vrstva zemské kůry poskytuje útočiště více než čtvrtině biologické rozmanitosti světa. Je také největším suchozemským zásobníkem uhlíku na planetě. Například zemědělské půdy ale v evropském prostoru v uplynulých desetiletích ubývalo na úkor průmyslové činnosti nebo urbanizace.

Kvalita půdy se zhoršuje

Od roku 2005 zůstává v Evropské unii celková plocha využitelná pro zemědělství stabilní a dramaticky se už nezmenšuje, mění se ale způsob jejího využití – tradiční plodiny například ustupují těm novým a výnosnějším. Výsledkem je ale mimo jiné i její zhoršující se kvalita země. A degradovaná půda přispívá k problémům s klimatem a biodiverzitou a omezuje důležité ekosystémy. Podle Evropské komise to unii stojí nejméně 50 miliard eur ročně.

Z oficiálních dat komise vyplývá, že v rámci EU je ve špatném stavu 60 až 70 procent tohoto – nikoliv nevyčerpatelného – přírodní zdroje. A právě to se má změnit, ambicí unie je dosažení kompletně zdravé půdy do roku 2050, tedy stejně jako uhlíkové neutrality. 

Monitoring jednou za pět let

Cestu k tomuto cíli nalinkovala čerstvá dohoda o směrnici, kterou se stanoví rámec pro monitorování půdy s cílem zvyšovat odolnost a řídit rizika kontaminovaných lokalit. V této směrnici budou rovněž stanoveny zásady pro zmírňování záboru půdy se zaměřením na zakrývání a odstraňování půdy. Shodli se na tom zástupci Evropského parlamentu a Rady EU – tedy někdejší rada ministrů, ve které zástupci vlád členských zemí, a to z těch resortů, které odpovídají aktuálně projednávaným tématům.

Směrnice kromě pětadvacetiletého horizontu pro „uzdravení” půdy stanoví i nové povinnosti pro jednotlivé země. Mezi nimi je například povinný monitoring jednou za pět let nebo zřízení veřejného seznamu potenciálně kontaminovaných půd ve všech zemích unie. Nové nařízení by mělo také vytvořit jednotnější a koordinovanější rámec pro sledování stavu půdy napříč EU. V neposlední řadě má tato směrnice přispět k naplňování Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030. Vyplývá to z informací Evropského parlamentu i rady.

Hodnocení a monitorování půdy

„Díky dosažené dohodě se nám podařilo vytvořit historicky první unijní rámec pro hodnocení a monitorování půdy v celé Evropě. Je nejvyšší čas jednat, protože více než 60 procent evropské půdy není ve zdravém stavu a situace se dále zhoršuje. Zdravá a odolná půda má klíčový význam pro to, aby bylo možno pro budoucí generace zajistit bezpečné a výživné potraviny a čistší vodu,” řekla k tomu polská ministryně pro klima a životní prostředí Paulina Hennig-Kloska. 

Evropská komise v souvislosti s aktuálním alarmujícím stavem půdy na starém kontinentu s odkazem na Strategii EU pro půdu z roku 2021 konstatovala, že hlavní příčinou tohoto stavu je právě absence příslušných právních předpisů v rámci celé unie. Stejná úroveň ochrany přitom v EU existuje v případě vody, mořského prostředí a ovzduší.

Mohlo by vás zajímat

Systém na srovnatelných datech

Neformální dohoda mezi evropskými zákonodárci a radou čeká ještě na schválení v obou institucích. Pokud se tak stane, měla by zajistit také větší podporu pro zemědělce. Těm ani například lesníkům přitom žádné nové povinnosti přibýt nemají. 

A jak bude vypadat v praxi samotné monitorování? Mluvčí Evropské komise Peristera Dimopoulouová v tiskové zprávě upřesnila, že členské státy nejprve provedou monitorování zdraví všech půd na svém území a poté jej vyhodnotí. „A to tak, aby orgány v celé EU mohly poskytnout odpovídající podporu s cílem zamezit degradaci půdy a bojovat proti ní,” konstatovala Dimopoulouová.

Rada i Parlament se podle ní shodly zejména na tom, že nový monitorovací rámec musí disponovat srovnatelnými údaji od jednotlivých členských států. Ty nyní na základě společné metodiky EU určí místa odběru vzorků pro monitorování.

Společné ukazatele hodnocení

„Členské státy budou povinny sledovat a hodnotit zdravotní stav půd pomocí společných ukazatelů – tedy fyzikálních, chemických a biologických charakteristik pro každý typ půdy – a podle metodiky EU pro výběr vzorkovacích míst. Pro zjednodušení budou moci členské státy vycházet ze svých stávajících národních programů nebo jiných ekvivalentních metod,” uvedl k tomu mluvčí Evropského parlamentu Thomas Haahr.

Komise je podle jeho sdělení připravena poskytnout v tomto směru cílenou finanční i technickou podporu. „Vzhledem k rozdílné míře degradace a místním podmínkám budou členské státy stanovovat nezávazné udržitelné cíle pro jednotlivé ukazatele půdního zdraví v souladu s celkovým cílem zlepšení stavu půd,” poznamenal Haahr.

Dohoda nezavádí žádné nové povinnosti pro vlastníky

Upozornil přitom, že dohoda nezavádí žádné nové povinnosti pro vlastníky nebo správce půdy. „Naopak zavazuje členské státy, aby jim pomáhaly se zlepšováním stavu a odolnosti půdy – tedy její schopnosti plnit klíčové funkce v ekosystému,” vypíchnul Haahr. 

Podpora podle něj může zahrnovat nezávislé poradenství, školení, budování kapacit, podporu výzkumu a inovací či zvyšování povědomí o přínosech zdravé půdy. Členské státy budou muset pravidelně vyhodnocovat finanční náklady, které se zlepšováním kvality půdy vznikají pro zemědělce a lesníky.

Kontrola látek poškozující zdraví i životní prostředí

Zmíněný veřejně dostupný seznam potenciálně kontaminovaných lokalit má být podle návrhu zákona hotový do deseti let od chvíle, kdy norma vstoupí v platnost. Legislativa bude také vyžadovat, aby jednotlivé státy aktivně řešily jakákoli nepřijatelná rizika pro zdraví lidí a životní prostředí.

Nejpozději do osmnácti měsíců od platnosti zákona má být také vytvořen indikativní seznam nově se objevujících látek, které mohou představovat vážné riziko pro půdní i lidské zdraví nebo životní prostředí. Zahrnovat má například takzvané látky PFAS, tedy „věčné chemikálie”, ale třeba i pesticidy.

„Dnešní dohoda je důležitým milníkem pro zlepšení podpory zemědělcům a všem, kteří se snaží udržet půdu zdravou. Poskytování lepších informací a pomoci, aniž bychom vytvářeli novou byrokracii, je základním kamenem nové legislativy o monitorování půdy,” uvedl v této souvislosti zpravodaj zákona a slovenský europoslanec z liberální frakce Renew Martin Hojsík.

Už žádný zábor

V nové směrnici budou mimo jiné stanoveny zásady pro zmírňování záboru půdy. Zaměří se přitom na jeho nejviditelnější aspekty, tedy zakrývání a odstraňování půdy. „Členské státy budou brát tyto zásady v potaz a zároveň budou náležitě respektována vnitrostátní rozhodnutí v oblasti územního plánování. A to i ohledně bydlení, těžby nerostných surovin, udržitelného zemědělství a transformace energetiky,” doplnila k tomu mluvčí komise Peristera Dimopoulouová

Rovněž jsou ve směrnici zavedeny třídy sloužící k popisu zdraví půdy, které vycházejí z cílových a také takzvaných spouštěcích hodnot. Ty nezávazné cílové jsou stanovené na celounijní úrovni a zohledňují dlouhodobé úkoly, zatímco spouštěcí hodnoty jsou čistě na národní úrovni členských států. Představují konkrétní hodnoty sledovaných kritérií, které aktivují jednotlivá opatření. Jejich smysl je ve stanovení pořadí opatření vedoucích k dosažení zdravého stavu půdy. 

Tvrdý přístup

Základ směrnice leží v roce 2021, kdy Evropský parlament ve své rezoluci o ochraně půdy vyzval komisi, aby společná právní rámec pro celou unii navrhla. A to tak, aby respektoval zásadu subsidiarity a zaměřil se na ochranu půdy a její udržitelné využívání, stejně jako na řešení všech rizik, které půdě hrozí. 

Parlament požadoval, aby návrh obsahoval také důkladné posouzení dopadů zhoršující se kvality půdy a aby přitom zohledňoval také náklady na jednotlivá opatření, ale i takzvanou nulovou variantu, tedy i na případnou nečinnost – z hlediska životního prostředí, zdraví lidí, vnitřního trhu i udržitelnosti.

Komise pak svůj návrh předložila v červenci 2023. Kromě povinného monitorování každých pět let obsahoval mimo jiné jednotnou definici toho, co považuje unie za zdravou půdu, a také stanovil povinnost udržitelného hospodaření s půdou. Povinnosti jednotlivých členských států pak návrh popsal poměrně přesně a také jednotně pro všechny.

Členské státy měly podle původního návrhu mít také povinnost sanovat poškozená území. 

Za nedodržování centrálních pravidel pak komise počítala ve svém návrhu s přísnými sankcemi. 

Europoslanci „vyměkli”

Evropský parlament pak ve svých stanoviscích naopak razil daleko benevolentnější přístup. 

Podle zákonodárců by si tak členské státy měly mít právo vybrat klíčové ukazatele kvality půdy podle svých vlastních národních podmínek. Odmítavě se pak europarlament postavil k požadavku na udržitelné hospodaření, místo toho navrhl takzvaný „toolbox”, tedy vytvoření „ nástrojů pro udržitelné hospodaření s půdou”. Negativní postoj zaujal europarlament i k možným sankcím za nedodržování pravidel. 

Pro hodnocení stavu půdy pak zákonodárci navrhli pětistupňovou škálu od vysoké kvality až po kritickou degradaci. 

Zemědělský výbor původně prosazoval, aby členské státy měly mít lhůtu 10 let na zlepšení kriticky degradované půdy na stupeň „degradovaná“ a 6 let na zlepšení ze „středního“ na „dobrý“. Tuto povinnou časovou osu pro zlepšování půdního stavu pak ale europarlament na své plenárním zasedání shodil ze stolu. 

Rada prosadila kompromis

Postoj Rady Evropské unie z loňského června pak byl spíše kompromisní. Stejně jako obě předchozí instituce podpořila základní cíl – tedy mít zdravou půdu nejpozději do roku 2050. 

Rada také ve svém stanovisku zachovala ambiciózní cíl nulového záboru půdy do této doby. Podobně  jako europarlament se ale postavila proti sankcním a zásady udržitelného hospodaření s půdou pak navrhla zavést pouze jako vodítko a nikoliv povinnost.

Co se týče hodnocení zdraví půdy, tak v tomto směru příšla právě rada s variantou dvouúrovňového systému, který počítá s nezávaznými cílovými hodnotami a pak na na národní úrovni spouštěcí hodnoty, které aktivují jednotlivá opatření. 

A právě kompromisnímu návrhu rady se výsledná podoba směrnice podobá podle dostupných informací nejvíce.

Flexibilita uplatňování monitoringu

Zachovává totiž aspiračního cíl zdravé půdy do 2050, ale jen nezávazného charakteru – přesně podle Rady, stejně jako dvouúrovňové hodnocení kvality půdy. Podobně se do finální podoby návrhu propsal názor ministrů zastoupených v Radě, podle kterého by měla existovat společná metodika monitorování půdy pro celou EU, nicméně státy by měly být flexibilní v jejím uplatňování, podobně jako v určování národních odběrných míst. 

Kromě toho finální návrh neobsahuje ani sankce, jak je prosazovala komise. Ta naopak uspěla s požadavkem na zachování struktury monitorování podle fyzických, chemických a biologických parametrů. 

Normu má nyní formálně přijmout Rada a Evropská parlament následně text potvrdí v druhém čtení na plenárním zasedání. Směrnice vstoupí v platnost 20 dní po zveřejnění v Úředním věstníku EU. Od tohoto data budou mít členské státy tři roky na její implementaci.