Ministerstvo průmyslu a obchodu s velkým zpožděním zpracovalo a uvolnilo do připomínkového řízení návrh nařízení vlády o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie. Jedná se o jakýsi „jízdní řád“, který udává maximální možné tempo rozvoje zelené energetiky v Česku v letech 2025 až 2027. A také otevírá investorům přístup k provozním dotacím. Zatímco nové solární elektrárny nebude stát provozně podporovat, v případě větrných elektráren a biometanu bude nebývale štědrý.

Jak vyplývá z návrhu nařízení vlády, který je dostupný ve vládní legislativní databázi VeKLEP, v každém z let 2025 až 2027 chce stát podpořit výstavbu až 335 MW výkonu nových větrných elektráren. Podpořit chce také modernizaci starších větrníků v rozsahu 30 MW ročně. Hlavním nástrojem podpory mají být aukce, ve kterých investoři soutěží o výši požadované výkupní ceny energie.

Tento budovatelský plán zřejmě narazí na českou realitu. Schvalování záměru stavby nových větrných elektráren zabere v praxi nejméně sedm let, již odsouhlasených projektů mají investoři „v šuplíku“ poměrně málo. Schvalování má do budoucna usnadnit vytyčení akceleračních zón, ale i tak se zdá být výstavba 335 MW ve větrné energetice (což je okolo 80 moderních větrných turbín) za rok málo reálná.

Skromnější jsou plány ministerstva průmyslu v oblasti vodní energetiky. Tady počítá s výstavbou 10 MW a modernizací 10 MW výkonu ročně. Masivní rozvoj se má naopak odehrát ve výrobě biometanu, tady by chtěl stát v tříletém období podpořit vznik výroben o kapacitě až 260 milionů metrů krychlových ročně.

Mohlo by vás zajímat

Velmi štědrý bude stát také v oblasti podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla. Tady je na roky 2025 až 2027 plán postavit nové zdroje o výkonu 1780 MW a modernizovat teplárny o výkonu 90 MW. Jedná se o pokračování aukcí na podporu moderních plynových i jiných tepláren; první z trojice chystaných aukcí proběhla letos a její vítěze ministerstvo oznámilo v listopadu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu v předkládací zprávě uvedlo, že návrh nařízení je zaměřen na rozvoj těch zdrojů energie, na které lze využít financování z výnosů z prodeje emisních povolenek. To by mělo omezit dopad do cen elektřiny pro koncové spotřebitele, případně do výdajů státního rozpočtu. Výjimku tvoří již zmíněné plynové teplárny, jejichž výstavbu ani modernizaci nelze z výnosu emisních povolenek hradit.

Návrh „aktivačního nařízení vlády“ přichází s velkým zpožděním. Energetický regulační úřad kvůli tomu nemohl určit výši provozní podpory nové zdroje a udržovací podporu na rok 2025. V praxi to nejvíc postihlo investory do malých vodních elektráren a bioplynových stanic o výkonu do 1 megawattu, a také do větrných elektráren o výkonu do 6 megawattů. Další obětí tohoto legislativního lajdáctví byly teplárny na biomasu, které kvůli tomu musely výrazně zdražit. Až po schválení aktivačního nařízení může ERÚ své již vydané cenové rozhodnutí doplnit.