Evropská komise v minulém týdnu představila návrh Akčního plánu pro dostupné energie a Dohody o čistém průmyslu. Vedle toho, co v návrzích je, zaujalo pozorovatele také zjištění, co v návrzích chybí. A sice zájem snížit cenu emisních povolenek, které vystoupaly výše, než sama Komise předpokládala. Povolenky v zemích Evropské unie prodražují cenu elektřiny a likvidují hutnictví a chemický průmysl. Jenže zásah do systému emisního obchodování (ETS) je v Bruselu zkrátka tabu.
Debatu o povolenkách se pokoušejí místo Evropské komise otevřít jiní. Třeba nejbohatší český byznysmen a většinový vlastník holdingu EPH Daniel Křetínský, který před týdnem napsal komentář k potížím německé a evropské ekonomiky pro deník Die Welt. Upozornil zde na nešťastné zavedení Tržní stabilizační rezervy, který vedla k nárůstu ceny povolenky z 5 eur za tunu CO2 k současným úrovním mezi 60 až 80 eury za tunu. „Právě tento nárůst ceny povolenky je absolutně dominantním důvodem prudkého nárůstu cen elektřiny v EU a Německu,“ napsal Křetínský.
Podle Křetínského by pomohlo srazit cenu povolenky na 30 eur, což stačí k motivování energetických a průmyslových podniků přecházet od uhlí k zemnímu plynu. „Cena kolem 30 eur za tunu by znamenala mnohem konkurenceschopnější německou elektřinu – kolem 50 eur za MWh v době normální situace cen plynu a s maximy kolem 70 eur v současném volatilním cenovém prostředí,“ tvrdí Daniel Křetínský.
Různé analytické studie však toto tvrzení rozporují. V situaci, kdy plynové elektrárny hrají roli závěrných elektráren (tedy nejdražšího zdroje, který musí být v provozu pro pokrytí spotřeby elektřiny), ovlivňuje zhruba ze 70 procent cenu elektřiny cena zemního plynu a na povolenky připadá zbývajících 30 procent.
Mohlo by vás zajímat
Dogma, nástroj i zdroj peněz
Ekonomický deník se zeptal expertů na energetiku, co si o povolenkách a jejich ceně myslí. Měly by je země EU zachovat v současné výši, zcela zrušit, nebo srazit jejich cenu na přijatelnější úroveň? Většina oslovených souhlasí s třetí možností, současně však dodávají, že emisní povolenky jsou základním kamenem evropské klimatické a energetické politiky a změny v systému EU ETS jsou zkrátka tabu. Členské země navíc na výnosech z prodeje povolenek vydělávají – a nechtějí se snadno nabytých miliard eur vzdát.
Předseda Rady Českého plynárenského svazu Martin Slabý problém popisuje slovy, že povolenky jsou ústředním dogmatem, nástrojem i pokladnou dekarbonizace. „Eroze systému EU ETS je erozí celého Green Dealu. Proto je to tabu. Voláme po reformě systému EU ETS, protože snížení ceny povolenek se okamžitě projeví na nižší ceně elektřiny a průmysl se snad nadechne. Na druhé straně to ovšem znamená nižší příjem do dotační pokladny. A ponížení dotací znamená zpomalení dekarbonizace. To je zjevně bráno za nepřijatelné,“ zmínil Martin Slabý.
Vývoj ceny emisní povolenky
„Povolenky jsou mantra. Od začátku jsme poukazovali na potenciální labilitu jejich ceny a navrhovali zavést lehce se zvyšující uhlíkovou daň. Z mnoha důvodů to bylo ale politicky neprůchodné. Tím, že se to jako by schovalo do trhu, získali politici na čas alibi. Nyní je jedinou možností, aby EU vyhlásila cílování hodnoty povolenky do určitého koridoru a podnikala razantní intervence v případě, že z koridoru vystoupí,“ reagoval ředitel strategie poradenské společnosti EGU Michal Macenauer. Před úplným zrušením povolenkového systému EU ETS však varuje.
Také předseda Sdružení velkých spotřebitelů energie (SVSE) Karel Šimečka uznává, že povolenky jsou osvědčený systém k vytváření zdrojů pro rozvojové projekty. „Příjmy z aukcí povolenek by měly prioritně směřovat do průmyslu. Protože se nepovedlo tento systém rozšířit celosvětově, musí být zachovaný systém bezplatného přidělování povolenek a kompenzace nepřímých nákladů na elektřinu pro všechna odvětví dotčená rizikem úniku uhlíku,“ zmínil Karel Šimečka.
Jak zahnat zdivočelou cenu do koridoru
Často se objevuje názor, že Evropská komise by měla určit koridor s minimální a maximální cenou, v níž by se emisní povolenka mohla pohybovat. Takové řešení bylo podle energetického konzultanta Jiřího Gavora ve hře, avšak nakonec nezískalo souhlas Evropské komise. Další podivnost je v tom, že evropské země mají stabilizační mechanismus, avšak ten funguje pouze jednostranně. V případě nadbytku dochází ke stahování povolenek z trhu, naopak v případě jejich nedostatku už správci povolenky z „tržní stabilizační rezervy“ neuvolňují.
„Povolenky samy o sobě nejsou špatné, zvlášť když se je podařilo zapojit do trhu. Vysoká cena zabíjí uhelnou energetiku, což sice v principu chceme, ale není jasné, zda to chceme již teď. Pokud ne, je třeba srazit cenu povolenek nějakým vhodným tržním mechanismem, třeba jejich novou emisí,“ doporučuje Jiří Plešek, expert z Ústavu termomechaniky Akademie věd ČR.
Naopak výrazně kritičtější je k povolenkám Lubomír Lízal, národohospodář vyučující na pražské ČVUT. Podle jeho slov je zrušení povolenkového systému EU ETS nebo snížení ceny povolenky pro Evropskou komisi nepředstavitelné. „Tento krok by byl přiznáním chyb v hlavní evropské politice posledního desetiletí. Ve světě se nám smějí a mnou si ruce, jak si podřezáváme větev. Ale historicky nejde o nic nového, všechny větší civilizace primárně dojely na své vlastní vnitřní problémy, které si buď sami ideologicky vytvořily nebo že nedokázaly adekvátně reagovat na změnu podmínek,“ varuje Lubomír Lízal.
Emise na vyrobenou elektřinu v únoru 2025
Drahá povolenka zadusí emise, ale i průmysl
Také další oslovení varují, že Evropská komise nemá na výběr. „Jestliže byla Ursula von der Leyenová jmenována do funkce a potvrzena Evropským parlamentem s dopředu jasně deklarovaným cílem snížit emise v EU o 90 procent do roku 2040, tak logicky cítí mandát tento cíl prosazovat. A jestliže Komise bude dál tento nesmyslný cíl prosazovat, tak musí očekávat, že cena povolenky bude muset dál výrazně růst. Logicky tedy nemůže říkat, že současná cena povolenky je moc vysoká a snažit se ji zastropovat, protože pak nelze dosáhnout snížení emisí o 90 procent,“ vysvětluje legislativní expert Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.
Z jiného úhlu vidí problematiku povolenek investor a analytik Michal Šnobr. Podle jeho názoru evropská energetika vysoké ceny emisních povolenek potřebuje, stejně jako vyšší cenu elektřiny. Nízké ceny elektřiny v letech 2013 až 2018 (30 až 50 eur/MWh), kdy povolenka stála 5 až 10 eur, doslova „zabily“ celou řadu tolik potřebných investic do nových jaderných a plynových elektráren – včetně zrušení tendru na dva nové bloky v Temelíně na jaře 2014. „Problém není EU ETS, problémem je, že ani současné ceny elektřiny okolo 90 eur/MWh nemotivují k investicím, a ty žalostně rychle potřebujeme,“ uvedl Šnobr na sociální síti X.
Jak to tedy může nakonec dopadnout? Vedoucí tradingu společnosti Tedom energie Jakub Suchý od Evropské komise v současném složení neočekává, že by cenu povolenek snížila; pravděpodobné je spíš další přitvrzení. Jistou nadějí je nastupující německý kancléř Friedrich Merz (CDU), který má na energetiku poměrně konzervativní pohled a také chce přispět k udržení průmyslové výroby na německém území. Vše tak bude záležet na tom, kdo bude mít v této věci rozhodující slovo – zda nový německý kancléř, nebo šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen.
Více o nových návrzích Evropské komise se dočtete ve zprávách:
Evropský plán pro dostupné energie sází na klasická řešení, o povolenkách zcela mlčí
Promarněná příležitost, říkají experti o plánu Evropské komise reformovat energetický trh
