Poptávkovou dopravou do školy nebo za prací by měly částečně financovat výnosy z emisních povolenek. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyčíslilo částku do roku 2032 na devět miliard korun.
Finance by měly do dopravy plynout na základě rozšíření Evropského systému pro obchodování s emisemi (EU ETS), který má začít platit od roku 2027. Emisní povolenky se kvůli rozšíření budou nově vztahovat i na menší zdroje znečištění. Týkat se mají spalování plynu a uhlí v domácnostech a menších firmách, ale také každého, kdo čerpá do automobilu benzin nebo naftu.
Investice do složitějších regionů
Podle mluvčí MŽP Veroniky Krejčí se musí veškeré výnosy z budoucích povolenek ETS 2 následně investovat do podpory bezemisní dopravy, vytápění a ochrany zranitelných domácností. Peníze ze systému obchodování emisních povolenek částečně poplynou i do poptávkové dopravy.
Investice se primárně zaměří na regiony, které mají problémy s veřejnou dopravou. „Chceme použít nový princip, které jsme dali do legislativy ministerstva dopravy,“ uvedl na konferenci Právo a životní prostředí Ekonomického deníku a České justice ministr životního prostředí Petr Hladík. Od poptávkové dopravy si ministerstva slibují, že by mohla pomoci ve složitějších regionech.
Čtěte také: Povinné snížení emisí o 90 procent do roku 2040? Ministr Hladík věří, že to bude méně
„Máme utkvělou představu, že nejhůř je na tom babička v zapadlé vesnici na severu Čech. Ale není to tak. Dopravní chudoba hrozí spíš rodinám s dětmi, které potřebují cestovat do zaměstnání a škol,“ uvedl Hladík. Jde podle něj o problém, který se netýká Prahy, Brna či Ostravy nebo jejich periferií. „Tam je dopravní dostupnost na špičkové úrovni,“ dodal Hladík. Díky poptávkové dopravě si budou moci lidé zavolat lokální dopravu. Například malý autobus pro osm cestujících, který je odveze do nejbližší obce či města.
Mohlo by vás zajímat
Miliardy ze sociálního fondu
Do opatření na pomoc obyvatelům, kteří mají špatnou dostupnost veřejné dopravy nebo platí příliš mnoho za energie, by mělo podle MŽP putovat mezi lety 2026 a 2032 přes 50 miliard korun ze Sociálního klimatického fondu. „Dalších zhruba 50 miliard korun, podle ceny povolenky, bude moct stát využít na zlepšování dostupnosti čistých opatření v oblasti dopravy nebo vytápění budov,“ upřesnila mluvčí Krejčí.
Veškeré výnosy z budoucích povolenek ETS 2 se musí podle resortu životního prostředí investovat do podpory bezemisní dopravy, vytápění a ochrany zranitelných domácností. Cíl je snížit spotřebu fosilních paliv. To podle ministerstva pomůže nejen ochraně ovzduší a klimatu, ale také sníží závislost na dovozech paliv z nestabilních zemí. „Díky tomu se sníží budoucí náklady na klimatické škody. Zvýší se energetická bezpečnost České republiky a finanční situace lidí, pro které jsou fosilní paliva drahá už dnes,“ dodala Krejčí.
Česko se brání
I přes zmíněné plány má Česká republika k zavádění systému obchodování s emisními povolenkami v oblasti dopravy a budov výhrady. Podporuje jeho zrušení nebo odsunutí, nicméně na tom nepanuje podle ministerstva životního prostředí v EU dostatečná shoda. Shodu naopak státy našly v tom, že obchodování má být předvídatelné a bez negativních dopadů na občany.
Česká republika poslala Evropské komisi takzvaný non-paper, který podepsalo 18 evropských států, reprezentujících nadpoloviční většinu EU. „Děláme maximum pro to, aby klimatická politika EU nebyla jen ambiciózní, ale také sociálně únosná, ekonomicky rozumná a neměla negativní dopad na naše domácnosti nebo podniky,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
Tlak Komise vnímá
Český postoj podpořily například Německo, Itálie, Španělsko, Polsko, Rakousko či Belgie. S Evropskou komisí česká vláda návrhy projednávala. Podle vyjádření ministerstva životního prostředí vnímá tlak členských států a potřebu úpravy. Český návrh se podle resortu soustředí na posílení a zefektivnění mechanismů, které zabrání prudkému zdražení ceny povolenky. A tedy i skokovému nárůstu ceny například za benzín, naftu či plyn.
„Očekáváme, že Evropská komise bude jednat rychle. A přijde s legislativním návrhem změny tak, aby se finální návrh projednal, odsouhlasil a byl platný do konce tohoto roku,“ sdělil ministr životního prostředí.
Nástroj na stabilizaci trhu
Mezi požadavky patří podle Hladíka to, aby se zveřejňovaly informace o tempu zavádění bezemisních technologií, což by mělo vliv na cenu povolenky. „Dále jde o nástroj na stabilizaci trhu (MSR), který uvolní dodatečné množství povolenek, pokud by jich byl na trhu významný nedostatek,“ dodal.
Na trh by tak mělo být možné umístit více povolenek, než s kolika se počítá dnes. Povolenky by se také měly uvolňovat podle potřeby a ne pouze jednou za rok. Podle Hladíka je cílem také posunutí prahu pro cenu povolenky na 45 eur. Nad touto hranicí se na trh uvolní další povolenky tak, aby cena klesla.
