Zavedení nových emisních odpustků, tedy povolenek ETS2, zvýší účty za vytápění více než polovině českých domácností. Jedná se hlavně o domy s vlastním kotlem na zemní plyn nebo uhlí. Jenže je tu ještě jedna kategorie, o které se tolik nemluví. Malé teplárny a výtopny, které dosud za emise neplatily.
Podle dohody zástupců Evropského parlamentu s předsednictvím Rady Evropské unie z úterního večera se zavedení emisních povolenek ETS2 o rok posune. Do cen uhlí, plynu a ropných paliv se tak promítnou až od ledna 2028. Platí také účinnější pojistka, že cena povolenky neporoste dramaticky nahoru. Cenový strop dosahuje 45 eur za tunu v cenách roku 2020, což je zhruba 57 eur k roku 2028.
Kdo se poplatku vyhne
Podle Teplárenského sdružení ČR se zavedení povolenek ETS2 přímo týká 52 procent domácností. Ty ostatní jsou často připojeny k velkým teplárnám, které jsou zařazeny do „starého“ povolenkového systému EU ETS. Zbývajících zhruba 15 procent domácností má ekologické zdroje vytápění, na něž se emisní povolenky nevztahují. Tedy kotel na biomasu, přímotopy, akumulační kamna nebo tepelné čerpadlo.
Zatíženy naopak budou menší teplárny a výtopny na zemní plyn, ale také všichni vlastníci plynových kogeneračních jednotek. Tato vysoce účinná zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla si v posledních letech pořizují nejen menší teplárny, ale třeba také nákupní centra, kancelářské komplexy, nemocnice, sportovní areály či akvaparky.
Na velikosti záleží
V lepší pozici budou kogenerační zdroje s elektrickým výkonem od jednoho megawattu výše. Jak uvedl předseda oborového sdružení COGEN Czech Lukáš Dobeš, tyto zdroje soutěží o státem garantovanou cenu elektřiny v aukcích. „Přímo se počítá s tím, že jakmile budou povolenky zavedeny, tak se přepočítá referenční cena výroby tepla v plynových kotlích a upraví se i zelený bonus,“ zmínil Dobeš. Vyšší náklady by tak mohl uhradit stát v rámci podpory investic do výstavby moderních teplárenských zdrojů.
Naopak na menší kogenerační jednotky s výkonem do jednoho megawattu dopadnou nejen povolenky ETS2, ale také konec státní podpory. „Jednotky spuštěné v roce 2026 a dál už nebudou mít zelený bonus, protože skončila notifikace provozní podpory. Povolenka bude pro provozovatele přímým nákladem, který jim zhorší návratnost investice bez jakékoliv kompenzace,“ upozornil Lukáš Dobeš.
Hazardování s pověstí Česka
Již tak složitou situaci může ještě více zamotat nastupující vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Mezi její priority totiž patří nezavedení povolenek ETS2. Před takovým scénářem nicméně oslovení odborníci varují. Podle legislativního experta Teplárenského sdružení ČR Martina Hájka by v takovém případě přišlo Česko o výnos z prodeje povolenek ETS2; první balík peněz z jejich prodeje má být k dispozici už v roce 2027.
Současně by Česko nesmělo čerpat prostředky ze Sociálního klimatického fondu, které budou k dispozici už od příštího roku. Tyto peníze mají sloužit ke zmenšení sociálních dopadů zavedení nových povolenek. Aby toho nebylo málo, tak Česká republika dostane vysokou pokutu, která poroste za každý den prodlení. „Očekávám, že poslední varování, takzvané odůvodněné stanovisko, nám pošle Komise už v lednu,“ dodal Hájek.
Mohlo by vás zajímat
Výši možného dopadu nových povolenek na rozpočet typické domácnosti popsal Ekonomický deník ve zprávě Jaký bude dopad povolenek na domácnosti? Nejvíc zaplatí chudý venkov.
Drtič evropského průmyslu
Názory odborníků na systém emisních povolenek se různí. Někteří je považují za nákladově efektivní cestu k odklonu od fosilních paliv k ekologicky přijatelnějším technologiím. Jiní naopak upozorňují na neúměrně velkou zátěž, kterou nesou výrobci elektřiny a tepla či podniky z oboru těžkého průmyslu. Výsledkem je růst cen energií i průmyslové produkce. Například ocelárny, chemičky nebo ropné rafinerie ze zemí Evropské unie ztrácejí pozice na trhu, ze kterého je vytlačují levnější konkurenti.
„Oba systémy povolenek jsou velmi nevhodným nástrojem dosahování dekarbonizace. Výrazně znevýhodňují evropský průmysl, protože EU emise zpoplatňuje 5krát až 10krát více oproti ostatním průmyslovým zemím světa. Jejich zásadním problémem je nepředvídatelnost cenového vývoje, což neumožňuje komerčně investovat do jakékoliv náhrady,“ upozornil ředitel strategie poradenské společnosti EGU Michal Macenauer.
