Vláda je připravená uvolnit 40 miliard korun na pomoc pro oblasti, které postihly v minulých dnech záplavy. Ministerstvo financí už chystá novelu letošního státního rozpočtu, deficit se má podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zvýšit o 30 miliard korun na 282 miliard korun. O dalších deset miliard korun by se měly narůst také výdaje státního rozpočtu na příští rok, jeho schodek by měl dosáhnout 240 miliard korun. Ministerstvo financí připustilo i možnost vydání dluhopisů.
Novelu by měla vláda schvalovat podle plánu v příštím týdnu, stejně jako návrh rozpočtu na rok 2025. Ministr financí uvedl, že navržené navýšení vychází ze zkušeností z povodní z let 1997 a 2002, zohledněna byla také současná úroveň cen. „Rozpočtové deficity tedy budou v obou letech kvůli sanaci povodňových škod navýšeny, nicméně to neznamená, že všechny prostředky budou využity,“ informovalo ministerstvo financí.
O tom, kolik bude opravdu využito, bude záležet podle resortu především na celkovém vyčíslení škod ze strany krajů, které ale bude k dispozici až za několik týdnů. „Vláda v tomto musela jednat rychle, aby měla dostatečnou rezervu na řešení škod po povodních. Takový postup je zcela v souladu s evropskými fiskálními pravidly, která umožňují rozšíření rozpočtových výdajových rámců v případě přírodních katastrof,“ doplnil ministr Stanjura po jednání pracovní skupiny, kterou kvůli povodním vytvořila vláda.
O možnostech evropské pomoci v řešení následků povodní jednal ve čtvrtek v polské Wroclawi premiér Petr Fiala (ODS) společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, polským premiérem Donaldem Tuskem, slovenským premiérem Robertem Ficem a rakouským kancléřem Karlem Nehammerem. Z jednání vzešlo, že středoevropské státy, které v minulých dnech zasáhla ničivá povodeň, budou moci využít deset miliard eur z Fondu soudržnosti. Na Česko připadají dvě miliardy eur.
Podle předsedkyně Evropské komise je nutné, aby zasažené země čerpaly potřebné peníze co nejrychleji a nejjednodušeji. Evropská pomoc na konkrétní věci by měla být plně hrazena z financí EU a nebude nutné spolufinancování.
„Česká republika byla touto povodňovou vlnou zasažena mimořádným způsobem, máme těžce postiženy dva regiony – Olomoucký a Moravskoslezský a musím říct, že škody jsou skutečně obrovské. Museli jsme evakuovat kolem 20 tisíc lidí, bohužel si povodeň v tuto chvíli vyžádala pět obětí a osm lidí se pohřešuje,“ konstatoval Fiala.
Ministerstvo financí také připustilo i možnost vydání dluhopisů, a to i přesto, že začátkem týdnu tuto možnost označilo za nepravděpodobnou. Podle Ondřeje Macury z tiskového oddělení resortu s tímto finančním nástrojem souvisí řada komplikací, jako jsou administrativní náklady s vydáváním a obsluhou. „Také nemusí splnit potřebu okamžitého přístupu k financím, což je v krizových situacích potřeba,“ sdělil už dříve Ekonomickému deníku s tím, že je ministerstvo financí rozhodnuto jít spíše cestou hledání jiných a efektivnějších zdrojů pomoci či využít již existující nástroje pro krizové situace z různých kapitol státního rozpočtu.
Aktuálně ministr financí Zbyněk Stanjura podle Macury zdůraznil, že je u tohoto řešení potřeba především vyhodnotit jeho výhodnost pro stát, a to v návaznosti na úrokové míry. Resort financí má také na toto téma intenzivně jednat například se zástupci bank, zda by byl o takovou formu dluhopisů z jejich strany vůbec zájem. „Debaty o případném vydávání dluhopisů, které by byly speciálně určeny na řešení povodňových škod, jsou na samém počátku a nelze v tuto chvíli nijak předjímat její výsledek,“ sdělil Ekonomickému deníku Macura.
(teč)
