Bezpečnostní situace v Evropě nutí státy k přehodnocení obranných strategií. Zatímco v Česku politická debata o povinné vojenské službě zůstává stále tabu, největší evropská ekonomika plánuje návrat k odvodům. Nově chce do nich začlenit i povinný prvek.
Německo tím chce řešit akutní personální nedostatek v armádě. Bundeswehr po pozastavení povinné vojenské služby v roce 2011 trpí nedostatkem desítek tisíc vojáků. Němečtí politici z CDU/CSU a SPD sice dosáhli předběžného kompromisu, který do nového systému vojenské služby zavádí prvek povinnosti, nicméně konečná podoba a detaily vyvolávají velké diskuse a nadále se vyvíjejí. Pozastavení branné povinnosti před 14 lety zavedlo profesionální armádu, která ale nedokázala plně nahradit dřívější početní stavy.
Řehka: Současný model je neudržitelný
Zatímco Němci už našli rámcovou politickou shodu na novém modelu, v Česku hovoří o povinné vojenské službě pouze analýzy. A to s varovným podtónem.
Náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka dlouhodobě upozorňuje, že současný model doplňování ozbrojených sil není udržitelný. Armáda podle něj nezajišťuje dostatečné zálohy. Řehka pro týdeník Reflex před pár dny sice připustil, že je „nepopulární se bavit o nějakých formách povinné vojenské služby“, ale zároveň pochybuje, že armáda dlouhodobě dosáhne stanovených personálních cílů.
Pro deník Právo byl Řehka před rokem ve výrocích pregnantnější. „Je nad slunce jasnější, že současný personální model je neudržitelný. Armáda není naplněna a stárne,“ uvedl s tím, že se povinné službě zřejmě nevyhneme. Poukázal na to, že Evropa musí počítat s ruskou agresí jako s dlouhodobou hrozbou, a proto je nutné mít připravenou dostatečně velkou a vycvičenou rezervu.
Mohlo by vás zajímat
„Česko bude muset zvážit nějaké jiné formy povinné nebo dobrovolné služby nebo mechanismu, který vygeneruje dostatečné zálohy,“ prohlásil Řehka.
Detaily německé debaty: Povinný odvod a sporné losování
Nový německý model má kombinovat povinnost a dobrovolnost a cílí na zvýšení početních stavů Bundeswehru z dnešních zhruba 180 000 vojáků. Zatímco stará plošná vojna se nevrací, nový systém bude mít několik fází:
- Povinný odvod (Musterung): Všichni mladí muži (od 18 let) by měli mít zákonnou povinnost dostavit se k odvodu a projít fyzickými testy. Tento krok má zajistit přehled o branném potenciálu populace.
- Dobrovolná služba: Základní vojenská služba má zůstat primárně dobrovolná. Po odvodu muži (a ženy dobrovolnice) projeví zájem o službu a získají tak přístup k různým benefitům.
- Losování pro narukování: Pokud se do armády nepřihlásí potřebný počet zájemců, koaliční strany navrhly mechanismus losování, které by zajistilo naplnění personálních kvót. Tato myšlenka je předmětem velkých kontroverzí a politických sporů, protože zavádí prvek donucení části populace.
- Krátká služba: Ti, na které padne los, by museli absolvovat zkrácenou dobu služby, která by ale byla delší než jen základní výcvik. Délka služby se v německých diskusích pohybuje v rozmezí 6 až 12 měsíců.
Právě tento způsob, jak zajistit povinný prvek, na kterém trvala CDU/CSU oproti původní dobrovolnosti prosazované SPD, je klíčový. Kompromis tak umožňuje dosáhnout cílů Bundeswehru, aniž by se politici odhodlali k plošnému zavedení starého odvodu, které by znamenalo nutnost masivní rekonstrukce kasáren a nábor tisíců nových instruktorů.
V Dánsku jde na vojnu zhruba pětina
Myšlenka losování pochází z Dánska. Tam v zásadě existuje povinná vojenská služba pro každého. Ve skutečnosti je však povolána do služby pouze pětina kohorty. Pokud se nenajde dostatek dobrovolníků pro službu v armádě, chybějící rekruty v Dánsku losují. V posledních letech ale měli vždy dostatek dobrovolníků.
Pro Německo by loterie znamenala, že armáda náhodně vybere některé mladé muže, kteří vyplnili dotazník stanovený v nové branné povinnosti k lékařskému vyšetření a pohovoru. Pokud se nenajde dostatek dobrovolníků pro vojenskou službu, mohou vylosovaní také obdržet povinnost sloužit šest měsíců.
Zastánci této metody tvrdí, že v rámci loterijní procedury našli právně nezávadné a především spravedlivé řešení vojenské služby. Koneckonců, pokud rozhoduje náhoda, mají všichni stejnou šanci, což vytváří určitou spravedlnost.
Socioložka Christiane Benderová také vidí rovné příležitosti jako velkou sílu lákadla. Hovoří o „objektivizovaném postupu“, protože kritéria jako peníze, vliv a zdatnost nehrají v loterii žádnou roli. Benderová v německém veřejnoprávním rozhlase zdůraznila, že ani vylosovaní nemohou být nuceni k výkonu vojenské služby – právo odmítnout z důvodů svědomí stále existuje.
Německá snaha o zavedení povinného prvku ukazuje, že evropské státy v reakci na ruskou agresi připravují novou éru obrany. Zatímco Česko se teprve musí rozhodnout, jak vygeneruje dostatečné zálohy, Německo udělalo první politicky nepopulární krok.
