Švýcaři dnes v celostátních referendech výraznou většinou odmítli jak zavedení branné povinnosti pro všechna pohlaví, tedy i pro ženy, tak speciální daň pro nejbohatší občany, která měla financovat boj proti klimatické změně. První odhady naznačují, že oba návrhy skončily drtivým nesouhlasem drtivé většiny voličů.
Volební místnosti se zavřely ve 12 hodin středoevropského času. Už první odhady ukázaly, že návrh na zavedení širší branné povinnosti odmítlo až 84 procent voličů, zatímco druhý návrh, takzvanou „iniciativu pro budoucnost“, odmítlo 79 procent Švýcarů.
Ani jeden z těchto návrhů neměl podporu švýcarské vlády ani parlamentu. Vládní zástupci argumentovali, že oba návrhy by znamenaly velké finanční výdaje a mohly by narušit ekonomiku země.
Více neplacené práce pro ženy?
Současná situace v místní armádě je ale podle členky výboru, který návrh na brannou povinnost vypracoval, Noemie Rotenové, diskriminující pro ženy i muže. Ženy totiž přicházejí o příležitost získat při vojenské službě užitečné kontakty a zkušenosti.
Kritikové ale namítají, že ženy už nyní vykonávají celou řadu neplacených služeb. „A nyní po ženách chcete, aby dělaly ještě více neplacené práce. To by jen prohloubilo nerovnosti,“ řekla AFP Cyrielle Huguenotová, která působí ve Švýcarské odborové federaci (USS) jako vedoucí odboru pro rovnost, rodinu a migraci.
Mohlo by vás zajímat
Podobně se vyjadřovali i vládní zástupci, kteří navíc argumentovali tím, že takové navýšení počtu lidí v armádě není potřeba a navíc by to zdvojnásobilo náklady na současné fungování branné povinnosti.
Rotenová si ale myslí, že dnešním hlasování otázka povinné vojenské služby pro ženy nekončí. Švýcaři podle ní potřebují čas na přijetí velkých změn. Jako příklad uvedla skutečnost, že volební právo pro ženy zavedla země až v roce 1971 poté, co tento návrh odmítlo 67 procent voličů v roce 1959.
Daň pro nejbohatší na boj s klimatem
Za „iniciativou pro budoucnost“ stáli mladí lidé ze Socialistické strany. Jejich návrh požadoval padesátiprocentní zdanění všech majetků, jejichž hodnota přesahuje 50 milionů švýcarských franků (zhruba 1,2 miliardy korun).
Opatření by se podle průzkumů dotklo asi 2 500 domácností a do státní pokladny by tak ročně přibylo 6 miliard švýcarských franků. Tyto peníze by země mohla financovat přechod k ekologickému hospodářství, včetně rozvoje veřejné dopravy nebo obnovitelných zdrojů energie.
Návrh mohl pomoci Švýcarsku být do roku 2050 klimaticky neutrální, ale kritici varovali, že by jeho přijetí vedlo k odchodu bohatých lidí ze země.
Švýcaři pořádají do roka čtyři celostátní referenda, kterými mohou občané přímo ovlivňovat tvorbu domácí politiky.
