Legislativní rada vlády (LRV) se postavila proti návrhu novely zákona o policii, který by umožnil využití odposlechů a výsledků sledování pořízených tajnými službami jako důkazu v trestním řízení. Vyplývá to ze stanovisek jednotlivých pracovních komisí i závěrečného stanoviska LRV z října tohoto roku, které má Česká justice k dispozici.
Novelu zákona o policii navrhlo ministerstvo vnitra a vedle zmíněné možnosti využití operativních poznatků tajných služeb v trestním řízení se v ní navrhuje například také zrušit povinnost orgánů činných v trestním řízení vyžádat si souhlas ministra spravedlnosti s nasazením operativní techniky ve věznicích.
Novela dále rozšiřuje beztrestnost policejních agentů a také by policii umožnila bez konkrétního podezření sbírat osobní údaje o osobách jen na základě možnosti jejich budoucího páchání trestných činů spojených s terorismem.
Jak již Česká justice uvedla, ministerstvo vnitra však v materiálu novinky odůvodnilo bez bližšího upřesnění, často pouze tak, že to české policii zákon dosud neumožňuje a v okolních zemích to již přitom možné je. To se ovšem stalo terčem kritiky LRV. „K podpoře indikace důležitosti výše uvedených problémů předkladatel odkazuje v obecné dikci na poznatky a zkušenosti z praxe, neuvádí však žádné kvantitativní údaje, ani alespoň indikativní kvalitativní popis vybraných případů, kdy výše uvedené skutečnosti představovaly problém,“ uvedla ve svém stanovisku pracovní komise LRV pro hodnocení dopadů regulace RIA.
[mn_protected]
Mohlo by vás zajímat
K tomu se pak přiklonilo i závěrečné stanovisko LRV, které ministerstvu vnitra doporučilo, aby „popis problémů byl opřen alespoň o ilustrativní charakteristiku problémů, které současná právní úprava způsobuje, byly doplněny náklady a přínosy navrhované regulace včetně možných problematických dopadů“.
LRV také navrhla výrazně omezit využití výsledků sledování a odposlechů tajných služeb v trestním řízení s tím, že ministerstvem uvedené argumenty pro tuto změnu jsou sporné. Vnitro v návrhu rozsáhle vyložilo, že dosavadní judikatura Ústavního soudu, která využití operativních poznatků tajných služeb v trestním řízení zapovídala, je překonána a lze ji úpravou trestního řádu „bypassovat“. „Ústavní soud tak mimo jiné vytkl i skutečnost, že trestní řád použití důkazů získaných zpravodajskou službou nepředvídá, nicméně tento argument byl pouze jeden z mnoha. Především pak ale Ústavní soud argumentoval odlišným účelem TŘ a zpravodajských zákonů, absencí garančních kvalit při získávání důkazu zpravodajskou službou, tím, že do zpravodajské činnosti ingerují špičky výkonné moci,“ odmítla argumenty vnitra komise LRV pro správní právo. Proti se postavila i komise LRV pro trestní právo, podle níž „navrhovaná úprava představuje nesystémovou výjimku, jejíž rozsah by měl být výrazněji omezen, aby se vztahovala pouze na některé zvlášť závažné zločiny, typicky z kategorie teroristických trestných činů či trestných činů proti lidskosti, proti míru a válečných trestných činů“.
Stanovisko komise pro trestní právo pak bylo převzato do závěrečného stanoviska LRV, které navrhlo omezit využití poznatků tajných služeb pouze pro trestní řízení o trestných činy spojených s terorismem, proti lidskosti, proti míru a válečných trestných činech.
[/mn_protected]
(pd)
