Automobilová doprava vždy byla a bude jistou zátěží pro životní prostředí. V současné době existuje hned několik možností, jak ekologickou zátěž v logistice snížit. A nejen to. V řadě případů tak mohou firmy dosáhnout i úspory nákladů. K aktuálním trendům tak patří třeba možnost vracení obalů a jejich opětovné použití nebo zcela bezobalové nakupování. Kurýrní služby zkouší a „nákladní“ kola, která se však u nás zatím příliš neujala. Hybridní vozy se, jak se zdá, zatím příliš nevyplácí.
Začíná to u obalů, které jsou nedílnou součástí každé firmy posílající zásilky. S každou objednávkou jejich množství narůstá, a společně s tím rostou také náklady. Stále více firem tak začíná svým zákazníkům nabízet vrácení obalů zpět, aby se mohly využít pro jejich další přepravu.
Použij a vrať
Některé firmy využívají při odesílání zásilek takzvanou službu exchange. Jde o výměnu, kdy si zákazník při doručení zásilky zboží převezme a v tom samém obalu nebo krabici zboží posílá odesílateli zpět. Může se jednat třeba o náhradní díly, důležité dokumenty, vyřešené reklamace nebo případně jen zmíněné obaly k dalšímu použití.
„Kurýr u vás v pondělí zásilky vyzvedne. V úterý je v Německu doručíme, proběhne výměna a ve středu máte vaše obaly či zásilky zpět. Díky tomu, že vše proběhne při doručení, jsme efektivní a můžeme vám nabídnout výhodnější cenu,“ popisuje konkrétní příklad doručení zásilky do Německa výkonný ředitel kurýrní společnosti Der Kurier Přemysl Lukeš.
Řada společností zašla ještě dál a pomalu začíná spouštět bezobalové nakupování. Zákazníci si tak mohou objednat například trvanlivé potraviny či drogerii, které nejsou zabaleny v jednorázových obalech. Nádoby jsou vratné a po důkladném vymytí ve speciálních prostorech se znovu naplní a vrátí zpět do oběhu. Tuto službu nabízí například společnost Rohlík. Obdobné je to u Košíku, který suché potraviny či drogerii „odsypává“ do papírových sáčků.
Promyšlený rozvoz
Kurýrní služby se snaží při doručování zboží co nejvíce optimalizovat jednotlivé trasy a zpravidla k tomu využívají moderní technologie. Kromě toho řeší i samotné pohony vozidel. Na rozdíl od zahraničí je u nás v Praze méně podporované doručení pomocí cargo kol, které v centrech měst mohou řešit více problémů, nejen spoluobčanům a firmám, ale i dopravním společnostem, uvádí Der Kurier.
Třeba Rohlík uvádí, že jedno auto doveze 11 nákupů na předem promyšlené trase. Auta této společnosti využívají CNG pohon, nicméně součástí vozového parku jsou i právě nákladní elektrokola. V rámci nabízených časů rozvozu Rohlík nabízí i takzvané EKO sloty. „Označují, že kurýr bude mít místo vašeho doručení cestou a můžete tak podpořit naši misi za efektivnější a ekologičtější rozvážku,“ uvádí Rohlík na webových stránkách.
Hybrid na kratší trasy
Pro kurýrní služby představují zajímavou možnost vozy na hybridní pohon. V kombinaci s elektropohonem, který je takový správně „dynamický “ a tichý, je jízda s hybridním modelem daleko méně únavná než s klasickým dieselovým autem.
„Pro testování ekologičtější dopravy jsme vyzkoušeli Transit Plug-in Hybrid. Na testování jsme si vybrali jednu z našich pražských tras. Ford Custom je dobrý model i do širšího centra. Není zdaleka tak veliký jako klasický Ford Transit, ale přesto má dobrou kapacitu nákladového prostoru,“ popisuje Přemysl Lukeš.
Ford udává, že je auto vhodné do uzavřených areálů, jako jsou letiště. Nebo na krátké trasy do 80 až 90 kilometrů denně. „Dojezd na elektromotor je zatím velmi malý. A i přes rekuperaci se prostě plně nedobíjí. Pokud má auto vybitý akumulátor, přijde na řadu spalovací motor. A ačkoli auto jede na elektromotor, tak do něj dodává energii motor spalovací,“ dodává Přemysl Lukeš.
Infrastruktura a pořizovací náklady
Otázkou tak zůstává, zda jsou aktuálně auta na hybridní pohon pro kurýrní služby vhodná.
Podle společnosti Der Kurier je klíčové vybudování dostatečné dobíjecí infrastruktury na dobíjení či tankování. Důležitá je však i rychlost samotného dobití či dotankování.
Kurýrní služby však musí řešit i pořizovací náklady. „Takové auto je zhruba o tři čtvrtiny dražší než klasický model. Vzhledem k našemu nájezdu ujede dost kilometrů i s pomocí benzinového motoru. Spotřeba je podobná té s konvenčním dieselovým motorem. Proto se pro nás z pohledu provozních nákladů příliš nevyplatí. V případě alternativních pohonů u nákladních aut to vnímám tak, že jsme právě ve fázi vývoje. A na ideální řešení včetně dostatečné infrastruktury si budeme muset ještě počkat,“ uzavírá Přemysl Lukeš.
Tomáš Rovný
