Před jedenácti měsíci Španělé a Portugalci zažili, jak vypadá opravdový blackout. Tedy naprostý výpadek v dodávkách elektřiny po dobu až 16 hodin. Až po necelém roce vydal mezinárodní tým expertů zprávu, která příčiny náhlého kolapsu sítě vysvětluje. Na vině není ani tak vysoká výroba solárních elektráren, jako spíš systémové selhání španělských energetiků.
Podle zprávy, kterou k výsledkům šetření expertů vydalo evropské sdružení provozovatelů přenosových sítí ENTSO-E, byla příčin celá řada. „Výpadek byl důsledkem kombinace mnoha vzájemně působících faktorů, včetně oscilací, mezer v regulaci napětí a jalového výkonu, rozdílů v postupech regulace napětí, rychlého snižování výkonu a odpojování generátorů ve Španělsku a nerovnoměrných stabilizačních schopností,“ uvedlo ENTSO-E.
Zastaralá pravidla provozování sítě
Na „šťavnatější“ informace narazíme až v detailní zprávě o 472 stranách, kterou sdružení provozovatelů sítí zveřejnilo na svém webu. Ukazuje zde na jisté anomálie španělské energetiky. Zatímco ostatní evropské země udržují napětí v páteřní síti velmi vysokého napětí v rozmezí od 380 do 420 kilovoltů, ve Španělsku je povoleno jít až na 435 kilovoltů. Jenže taková odchylka je od ideální hodnoty 400 kV až moc veliká a lze ji jen s obtížemi srazit dolů.
Další slabinou španělské energetiky je podle zprávy ENTSO-E slabá regulace jalového výkonu fotovoltaických elektráren. Na druhé straně vznikl problém na straně jaderných a plynových elektráren, které také nezvládaly jalový výkon řádně zregulovat. Ve Španělsku totiž ještě před rokem platila pro provozovatele elektráren pravidla z roku 2000, která s podobnými potížemi zkrátka nepočítala.
Co na to říká Red Eléctrica?
Řada expertů a komentátorů tak ukazuje na španělského provozovatele přenosové soustavy Red Eléctrica jako na hlavního viníka loňského blackoutu. Zmíněná společnost však tvrdí, že rozhodně neselhala. „Závěrečná zpráva zveřejněná v pátek evropským panelem expertů ukazuje, že neexistuje žádná příčina, kterou by bylo možné připsat společnosti Red Eléctrica a která by vedla k výpadku proudu 28. dubna 2025,“ uvedla společnost v tiskové zprávě.
Red Eléctrica zde dokonce přehazuje vinu na provozovatele velkých elektráren. „Výkon konvenční výroby při regulaci napětí byl neúčinný. Zpráva expertního panelu konkrétně uvádí, že několik konvenčních výrobních jednotek nedosáhlo minima požadovaného předpisy platnými v den incidentu,“ uvedla Red Eléctrica. Dodala, že mnohá doporučení expertů již byla ve Španělsku zavedena, nebo se právě teď zavádí.
Začalo to u Granady
Závěrečná zpráva sdružení ENTSO-E navazuje na předběžnou zprávu z loňského října. Ta se zaměřila hlavně na popis toho, co se 28. dubna 2025 stalo a v jaké časové posloupnosti. Problém nastal v jihozápadní třetině Španělska, kde se nachází nejvyšší výkon solárních elektráren. Prvním krokem k blackoutu bylo vypnutí transformátoru u Granady v důsledku aktivace přepěťové ochrany. Jen o pár vteřin později se něco podobného odehrálo v rozvodně u Badajozu.
Pak už nastala kaskádová reakce. V důsledku aktivace přepěťové ochrany došlo k odpojení řady solárních a větrných elektráren v jihozápadním Španělsku. Napětí v přenosové soustavě tehdy dosahovalo až 435 kV místo standardních 400 kV. Naprostý kolaps nastal během 90 vteřin a v 12:33 hodin dodávky elektřiny zákazníkům ve Španělsku a Portugalsku zcela zkolabovaly. Francie se včas odpojila a zabránila tím šíření problému dále do Evropy.
Obnova dodávek elektřiny zákazníkům ve Španělsku a Portugalsku byla postupná a náročná. Zahrnovala nouzové dodávky elektřiny z Francie a Maroka; poměrně rychle se tak podařilo dodávky obnovit na severovýchodě a jihu Španělska. Okolo desáté hodiny večer už byla většina Španělska a Portugalska opět „pod proudem“. Výroba i spotřeba se však do normálního stavu dostaly až během 29. dubna.
Experti vyhodnotí i český blackout
Španělská zkušenost je zajímavá i z českého pohledu. Také u nás nastal loni výpadek dodávek elektřiny, který zčásti naplnil definici blackoutu. Výpadek dodávky elektřiny v poledne 4. července 2025 postihl Liberecký, Ústecký, Královéhradecký kraj a také velkou část Středočeského kraje a Prahy. V hlavním městě a okolí se podařilo dodávky obnovit okolo druhé hodiny odpoledne, v ostatních regionech o něco později.
Také v českém případě vydala ENTSO-E zatím jen předběžnou zprávu, zaměřenou na faktický popis událostí. Pikantnější informace nalezneme zřejmě až v závěrečné zprávě, kterou by expertní tým měl zveřejnit do 12 měsíců od události. Tedy do přelomu června a července. Pro připomenutí: I v kauze českého blackoutu došlo k mezi energetickými společnostmi ke snahám přehrát vinu na někoho jiného.
