INZERCE

Vizualizace části trati v rámci terminálu VRT Roudnice nad Labem. Foto: Správa železnic

Potvrzeno vládou. Přes 200 kilometrů VRT za 179 miliard se hodí pro financování formou PPP

Trojice projektů vysokorychlostních železničních tratí (VRT) na Moravě se hodí pro financování metodou spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP). Studii proveditelnosti k projektu Rychlých spojení Morava, která metodu doporučuje, projednala ve středu vláda. Celkem jde podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) o 205 kilometrů tratí s investičními náklady 179 miliard korun. Po souhlasu vlády nyní následuje příprava výběru transakčního poradce a zadávacího řízení na soukromého partnera.

Projednávaná studie měla za cíl najít takové řešení, které bude po technické a právní stránce proveditelné a státu přinese takzvanou hodnotu za peníze. Ta podle resortu dopravy představuje hypotetickou finanční úsporu, kterou přinese forma PPP projektu oproti realizaci tradiční formou série oddělených veřejných zakázek.

Metodu spolupráce veřejného a soukromého sektoru studie doporučuje využít pro projekty VRT Moravská brána v délce 91 kilometrů a s investičními náklady 96 miliard korun, VRT Jižní Morava v délce 39 kilometrů a investičními náklady 23 miliard korun a třetím projektem je rychlé spojení Střední Morava v délce 75 kilometrů a investičními náklady 60 miliard korun.

Nyní je podle ministerstva dopravy v Česku v přípravě více než 300 kilometrů vysokorychlostních tratí. Foto: Ministerstvo dopravy ČR

„Pro financování nových rychlých tratí nutně potřebujeme zapojit více zdrojů. Vyzkoušeli jsme si to již na dálnicích v případě jihočeské D4 a chystáme se i na železnice. Právě při budování moravské části projektu se hodí využít financování a budování soukromými firmami,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka.

Koncesionář bude mít ve všech třech projektech za úkol provést výstavbu, zajistit si pro ni potřebné financování a úseky dlouhodobě udržovat ve smluvně stanovené kvalitě. Stát mu za to bude platit až od doby uvedení do provozu a platby se uskuteční na základě dostupnosti.

Jednotlivé projekty trojice moravských vysokorychlostních železničních tratí mají být podle ministerstva dopravy realizované odděleně na základě samostatných výběrových řízení, a to postupně s dostatečnými odstupy s ohledem na jejich majetkoprávní připravenost, ale také realizaci ostatních PPP projektů dopravní infrastruktury v České republice. Vliv bude mít i makroekonomická situace.

Partnerství na železnici i dálnicích

Projekt VRT Moravská Brána povede mezi Brodkem u Přerova a stanicí Ostrava-Svinov a je základní částí rychlého spojení mezi Brnem a Ostravou. „Významně zkrátí čas, který strávíme na cestě vlakem mezi střední a severní Moravou. Například z Olomouce do Ostravy se bude možné dostat za 30 minut, oproti dnešním přibližně 50,“ informoval resort dopravy.

VRT Jižní Morava je součástí mezinárodního spojení České republiky s Rakouskem a Slovenskem a mezi Brnem a státní hranicí u Břeclavi. Z Brna do Vídně či Bratislavy mělo být možné se po dokončení dostat za jednu hodinu, oproti dnešní zhruba hodině a půl.

Stavba dálnice D4. Ilustrační snímek. Foto: Tereza Čapková

Projekt rychlých spojení Střední Morava má mimo jiné výrazně zkrátit cestovní doby na trasách Brno – Ostrava, Brno-Olomouc a Brno-Zlín, na rameni Brno-Přerov až na přibližně 30 minut oproti dnešní zhruba hodině a čtvrt.

Ministerstvo dopravy chystá i další PPP projekty. Zapojení soukromého sektoru do rozvoje dopravní infrastruktury plánuje také u projektu modernizace trati z Prahy-Veleslavína na Letiště Václava Havla Praha. Ministerstvo dopravy a Správa železnic plánují vyhlásit výběrové řízení na koncesionáře ještě před Vánoci letošního roku. Náklady projektu jsou 1,1 miliardy eur, v přepočtu zhruba 27,5 miliardy korun.

Projekt Rychlých spojení je podle ministerstva dopravy součástí vládního plánu rozvoje klíčové páteřní dopravní infrastruktury v České republice a jde o strategický projekt i pro napojené kraje. Má přinést zlepšení dopravní dostupnosti, ale také zvýšení přepravní kapacity osobní železniční dopravy až o 60 tisíc cestujících denně na nejvytíženějších úsecích nebo uvolnění kapacity pro nákladní dopravu, kde umožní nárůst až o 40 procent volných tras.

Model PPP projektu se zvažuje i dalších infrastrukturních staveb, jako jsou úseky dálniční sítě, konkrétně část Pražského okruhu a dálnice D55. Prvním dálničním PPP projektem v Česku je dostavba úseku dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem, která se blíží do svého finále.

(teč)