To, o čem se ve zpravodajské komunitě delší dobu šušká, se dnes stalo realitou. Šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun skončí a nahradit by ho mohl jeho podřízený Petr Bartovský – šéf armádní kontrarozvědky. Toho dnes členům sněmovního výboru pro obranu představila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Jan Beroun vede vojenskou zpravodajskou službu od roku 2014. Ředitele Vojenského zpravodajství jmenuje ministryně obrany se souhlasem vlády, předtím zákon vyžaduje projednání ve sněmovním výboru.
Kdy Jan Beroun ve vedení služby skončí a kdy jmenuje jeho nástupce Jana Černochová poslancům neupřesnila. Záviset to podle ní bude mimo jiné na aktuální bezpečnostní situaci, ale také na dohodě o průběhu předávání agendy mezi odcházejícím a novým ředitelem.
Janu Berounovi zanikne služební poměr vojáka z povolání v říjnu. „Jsme připraveni nabídnout panu generálu Berounovi další službu pro tento stát,“ informovala ministryně Černochová poslance. Mohlo by podle ní jít o podobný scénář jako pozice velvyslance pro odcházejícího náčelníka generálního štábu Aleše Opatu. Podle serveru Neovlivní se také objevily spekulace o možném novém působišti Jana Berouna ve Skupině ČEZ.
Brigádní generál Petr Bartovský působí v armádě od roku 1994. V roce 2001 nastoupil ke kontrarozvědce – Vojenskému obrannému zpravodajství, služba se o čtyři roky později spojila do Vojenského zpravodajství, kde zastával několik vedoucích funkcí. Zúčastnil se několika misí v Kosovu nebo Bosně a Hercegovině.
Ministryně obrany před poslanci zdůraznila, že Petr Bartovský má rozsáhlé znalosti a zkušenosti na úseku obrany, disponuje také požadovanými manažerskými dovednostmi i jazykovými znalostmi, byl také nasazen v zahraničních misích.
Bartovský má podle zdrojů ze zpravodajské komunity ve svém tahu na ředitelskou sesli ve Vojenském zpravodajství silnou podporu v generálmajorovi Liboru Jílkovi, bývalém prvním zástupci ředitele Vojenského zpravodajství, který nyní působí jako přidělenec obrany na českém velvyslanectví v Bratislavě.
Jana Černochová řeší výměnu vedení tajné služby delší dobu. Snažila se nalézt kandidáta, který by byl přijatelný pro koaliční partnery, ale i pro zpravodajskou komunitu.
Dvaašedesátiletý generálporučík Jan Beroun přestoupil do Vojenského zpravodajství v roce 2014 z civilní rozvědky – Úřadu pro zahraniční styky a informace, kde působil léta jako náměstek. Vystudovaný ekonom předtím, mezi roky 1985 a 2002 pracoval u policie, mimo jiné jako šéf kriminalistů. Byl také šéfem policejního Útvaru speciálních činností – speciální policejní jednotky takzvaných nelegálů, tedy detektivů pohybujících se v přestrojení mezi zločinci. Pod tento útvar spadá i ochrana svědků.
Přestup do armádní sféry nebyl pro Berouna jednoduchý. Vojáci nevojáky příliš nerespektují a Beroun z jejich pohledu přišel zvenčí. Vojenské zpravodajství také v té době řešilo doznívající aféru údajného zneužívání služby bývalou milenkou a současnou manželkou premiéra Petra Nečase Janou Nagyovou (Nečasovou).
Vojenské zpravodajství je jednou ze tří českých tajných služeb. Jako jediné má na starosti jak rozvědnou tak kontrarozvědnou činnost. Základním úkolem Vojenského zpravodajství je získávat, shromažďovat a vyhodnocovat informace důležité pro obranu České republiky.
(hrb)
