Dnes bude naposledy v tomto roce zasedat Česká národní banka. Žádnou revoluci nečekáme a počítáme s tím, že Česká národní banka ponechá v platnosti jak (tvrdý) závazek intervenovat alespoň do konce prvního kvartálu 2017, tak (měkké) vodítko indikující pravděpodobný konec intervencí okolo poloviny roku 2017.
Domácí faktory ovlivňující inflaci mohou ČNB podle našeho názoru dělat radost, a tak se pozornost zaměří především na hodnocení vnějších rizik a na to, jak načasováním intervenčního exitu zamíchá delší politika “tisku peněz” v eurozóně.
ECB se rozhodla natáhnout svoji měnovou expanzi (politiku QE) o 9 měsíců (i když ve snížených objemech 60 mld. eur měsíčně). Takové rozhodnutí na první pohled zvyšuje pravděpodobnost delšího trvání intervencí. Je třeba si ale uvědomit, že politika ECB není pro ČNB klíčovým faktorem (tou je inflační prognóza). Politiku ECB sledují čeští centrální bankéři spíše z taktických důvodů – bojí se agresivního přílivu zahraničního kapitálu, pokud by provedli exit ve chvíli, kdy ECB ještě “tiskne” peníze na plný plyn.Pokud ale pomalejší tempo QE v eurozóně s o něco vyššími eurovými výnosy bude krotit apetit po spekulativních sázkách na silnější korunu, tak jako jsme viděli v posledních týdnech, možná není až tak čeho se bát…
Pak by ČNB mohla natažení QE v eurozóně brát čistě jako další pro-inflační faktor, který se přidá k sílícím inflačním tlakům uvnitř domácí ekonomiky. Česká inflace skončila v listopadu výrazněji nad očekáváním ČNB (1,5 %) a bude mířit dál vzhůru – 2%ní cíl ČNB bychom mohli překonat již v březnu 2017. Pozitivně ČNB překvapuje i pokles nezaměstnanosti a akcelerace mezd, které rostou nejrychleji od roku 2009. Věříme, že v takovém prostředí by delší politika QE v eurozóně neměla být zásadní překážkou pro náš základní scénář – ukončení intervencí ve třetím kvartále příštího roku. Něco podobného by mohl potvrdit i guvernér ČNB po dnešním zasedání.
Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny
