Pražské letiště si už roky musí vystačit s jednou hlavní ranvejí. V prosinci ale došlo k posunu a po dvou desetiletích příprav získalo letiště nepravomocné územní rozhodnutí pro stavbu paralelní dráhy. Potřebuje ji ale ještě? Vídeňské letiště v listopadu od příprav své třetí ranveje ustoupilo, nevyplatí se mu.

V letošním roce plánuje pražské letiště odbavit 18,4 milionu lidí, šlo by o rekord, v předcovidovém roce 2019 to bylo 17,8 milionu cestujících. Aby bylo možné lety uskutečnit, létá se ve dne i v noci. Například za rok 2024 šlo o 134 609 startů a přistání.

Srážka s limity

Podle odborného asistenta Davida Šourka z Katedry technologie a řízení dopravy na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice (DFJP UPCE) z hlediska provozu současná kapacita letiště naráží na limity. Jen v červenci letošního roku bylo podle něj zaznamenáno téměř 14 tisíc vzletů a přistání, což představuje v průměru zhruba 450 letů denně.

„Ve špičkách se provoz pohybuje mezi 40 až 45 pohyby za hodinu, což je hranice kapacity jediné dráhy,“ sdělil Šourek. Letiště Václava Havla Praha do konce letošního října odbavilo 14,9 milionu cestujících, meziročně je to o necelých osm procent více. Za rok 2024 prošlo pražským letištěm celkem 16,4 milionu cestujících, to je oproti roku 2023 nárůst o 18 procent. 

Poptávka po letecké dopravě u nás stále roste, a pokud se letiště chce vyhnout stagnaci a nechce nutit aerolinky k odletům v méně atraktivních časech, je druhá dráha podle Šourka logickým krokem.

Mohlo by vás zajímat

Létat se musí i v noci

Omezené denní kapacity letišti aktuálně nedovolují uzavřít provoz na celou noc. „Pokud by k tomu došlo, postihlo by to hlavně české cestující letící na dovolenou,“ upozorňuje letiště. Od nové ranveje a rozdělení provozu na jednu vzletovou a druhou přistávací dráhu si slibuje odbavení většiny letů během dne či ve večerních časech. V noci by se nelétalo.

letiště
Vizualizace nového dráhového systému Letiště Václava Havla Praha. Dotčené městské části už zvažují odvolání. Foto: Letiště Praha

Systém paralelních drah podle letiště sníží počet obyvatel v ochranném hlukovém pásmu o 50 procent. A umožní letišti uzavřít vedlejší dráhu, která vede nad hustě obydlenými částmi Prahy a Kladna, což představuje nadměrnou hlukovou zátěž pro stovky tisíc obyvatel. Podle Letiště Praha se má ulevit 200 tisícům obyvatel velkých městských aglomerací.

Vyššího hluku se ale naopak obávají městské části a obce, které už zasahuje provoz stávající hlavní dráhy. Patří mezi ně i Praha-Suchdol. „Vedení obce se zavázalo k tomu udělat vše proto, aby nebylo vyhlášeno takzvané ochranné hlukové pásmo na území Suchdola,“ uvedl již dříve pro Ekonomický deník starosta Petr Hejl (člen STAN zvolený za SOS Suchdol). Podle něj je absurdní, že se bude dráha stavět.

„Kapacita dráhového systému letiště je na obsluhu území dostatečná,“ uvedl s tím, že městská část zvažuje odvolání.

Zvýší se hluková zátěž?

Podle Davida Šourka z Katedry technologie a řízení dopravy UPCE se hlukové úrovně na měřících stanicích u letiště pohybují okolo 60 až 65 decibelů. Dá se podle něj předpokládat, že tomu tak zůstane i v případě výstavby paralelní ranveje. „Dráhy jsou od sebe vzdálené dost daleko, jde o 1,5 kilometru. Druhá dráha tak ovlivní nové oblasti, ale neměla by to být podle mě příliš významná míra,“ konstatoval.

Dráha
Ochranná hluková pásma u ranvejí. Foto: Letiště Praha

Praha-Suchdol si na pomoc bere i příklad vídeňského letiště, které nedávno zrušilo plány na výstavbu třetí dráhy. Připravovalo ji přes dvacet let. Vedení vídeňského letiště zdůvodnilo rušení projektu masivním nárůstem stavebních nákladů na zhruba dvě miliardy eur, ke kterému došlo kvůli dlouhému schvalovacímu procesu.

Hrozba navýšení poplatků

Zásadně se ale změnily i další podmínky. „V roce 2005 připadalo na jeden let 71 cestujících, do roku 2024 se toto číslo díky větším letadlům zvýšilo na 139 cestujících, čímž se zmírnil tlak na kapacitu ranveje,“ argumentovali členové představenstva společnosti Vienna Airport AG Julian Jäger a Günther Ofner.

Rozhodujícím faktorem pro rozhodnutí bylo ale také to, že proti projektu vystoupili největší zákazníci letiště, letecké společnosti. Podle jejich vedení by letiště investici ekonomicky neustálo, pokud by ji nerefinancovalo prostřednictvím vyšších cen. Vídeňské letiště loni odbavilo 31,72 milionu cestujících, což je oproti pražskému skoro dvojnásobek.

Není v plánech ustupovat

Letiště Praha se u druhé ranveje drží u předpokládané doby výstavby roku 2030. „V současné chvíli vyčkáme na vyznačení právní moci rozhodnutí. Dalším krokem z naší strany je příprava dokumentace pro vydání stavebního povolení,“ sdělila mluvčí letiště Denisa Hejtmánková.

Letiště Praha zároveň očekává, že se spustí další série sporů o územní rozhodnutí. „Není v našich plánech od výstavby paralelní dráhy ustupovat. Naopak jsme velmi rádi, že se projekt tímto rozhodnutím posunul o významný krok vpřed,“ poznamenala. Podle Hejtmánkové je odborný tým připravený spolupracovat se všemi zúčastněnými stranami.

Výstavbě paralelní dráhy bude předcházet rozšíření Terminálu 2 a výstavba parkovacích domů. Celkové náklady na modernizaci největšího českého letiště jsou dle současných odhadů 37 miliard korun.