Evropský automobilový průmysl má podle Evropské komise pořádně zabrat. Na pomoc bude mít k ruce další opatření: například 1,8 miliardy eur investic na vytvoření bezpečného a konkurenceschopného dodavatelského řetězce pro suroviny na baterie; příznivé změny pravidel pro firemní vozové parky a navýšení počtů elektromobilů; posílí také tlak na rozvoj softwaru a autonomní mobility. Cíl vyrábět do roku 2035 pouze stoprocentně bezemisní auta však stále platí. Akční plán na záchranu sektoru dnes představil eurokomisař pro udržitelnou dopravu a cestovní ruch Apostolos Tzitzikostas.
„Nesmíme ztrácet čas, revize legislativy pro emisní normy oxidu uhličitého proběhne ve třetím a čtvrtém čtvrtletí 2025 místo v roce 2026,“ uvedl Tzitzikostas. Stávající cíl Evropské unie, aby byly v roce 2035 vyráběny automobily s nulovými emisemi oxidu uhličitého, ale podle něj i nadále platí. „Návrh se zatím netýká cílů do roku 2035, kde se držíme stanoveného plánu,“ konstatoval Tzitzikostas.
Evropská komise už začátkem týdne oznámila, že navrhne prodloužit období pro splnění aktuálních emisních cílů z jednoho roku na tři roky. Návrh má poskytnout automobilkám více času a odkládá uplatňování pokut až do roku 2027. Česká republika i nadále trvá na prodloužení tohoto období na pět let.
K firemním flotilám Tzitzikostas řekl, že elektrická vozidla v současnosti představují 15 procent prodejů v Evropské unii, a aby došlo k navýšení, je potřeba podpořit poptávku. Firemní vozové parky v současnosti podle něj v unii představují 60 procent všech nově registrovaných vozidel. „Dostávají se na trh s ojetými vozidly rychleji než soukromá vozidla. A díky tomu jsou důležitým segmentem trhu,“ dodal. Už nyní podle něj mohou členské státy zvážit daňové úlevy pro bezemisní vozidla.
Mohlo by vás zajímat
Evropský automobilový průmysl se podle Evropské komise nachází v kritickém bodě obratu a je vystaven rychlým technologickým změnám a rostoucí konkurenci. Pomoci zvednout se ze dna mu má i větší zacílení na klíčové technologie. Na vývoj vozidel nové generace, softwaru a hardwaru i testovacích zařízení má putovat jedna miliarda eur z veřejných i soukromých zdrojů, které budou v období let 2025 až 2027 podporovány z programu Horizon Europe.
Dalších 570 milionů eur je určeno podle Tzitzikostase na infrastrukturu pro alternativní paliva a nabíječky s důrazem na nákladní automobily.
Větší konkurenceschopnost mají Evropě podle Tzitzikostase zajistit i vlastní dodávky surovin pro výrobu baterií. „Přemýšlíme o stanovení požadavků na evropský obsah v bateriích a jejich komponenetech,“ uvedl eurokomisař. Dohoda o čistém průmyslu, kterou Komise představila minulý týden, počítá se vznikem nového centra pro kritické suroviny, které podle Tzitzikostase od roku 2026 nabídne výrobcům automobilům přístup k materiálům za nízké náklady.
Evropská komise chce také přehodnotit pravidla pro zahraniční investice do automobilového průmyslu. Odvětví automotive v současnosti podle Tzitzikostase k HDP Evropské unie přispívá sedmi procenty a zaměstnává přímo či nepřímo přibližně 14 milionů lidí. „Ale nejde jenom o čísla. Pro Evropany je automobilový průmysl součást jejich historie,“ uvedl eurokomisař pro udržitelnou dopravu a cestovního ruch Apostolos Tzitzikostas.
Akční plán je součástí Strategického dialogu o budoucnosti evropského automobilového průmyslu, který zahájila v lednu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
