„Musím přiznat, že ze začátku jsme s koronavirem bojovali jako každý jiný, taky se nám otáčely kamióny na hranicích. Zaměstnanci nás například kritizovali za to, že dezinfekční spreje jsou objemově příliš malé, že nestačí. Ano, ty spreje byly malé, byly jen na pár prvních dnů. Hned jak to bylo možné se pro nás začaly připravovat větší dezinfekce,“ říká o dopadu koronaviru na Českou poštu její generální ředitel Roman Knap. Sám se koronavirem nakazil od kolegy a dva testy už potvrdily, že je po měsíci v domácí karanténě vyléčen.
Jak moc koronavirová pandemie zasáhla Českou poštu? Její servis pro klienty, ale i přímo její struktury?
Musím říct, že pošta funguje téměř normálně, i když ve speciálním, nouzovém režimu. Troufám si tvrdit, že pošta jede naplno. Ohromným způsobem nám narostla přeprava balíků, protože si lidé kvůli zákazu klasického nakupování v některých obchodech nechávají posílat balíky z e-shopů. Objemově jsme v podstatě na číslech předvánočního provozu. Protože jsme součástí kritické infrastruktury státu, a máme kvůli tomuto aspektu nějaké povinnosti, tak je plníme. Co se týče fungování pobočkové sítě a klasického doručování, museli jsme udělat taková opatření, abychom zabránili užšímu kontaktu mezi zaměstnanci a mezi zaměstnanci a klienty. Museli jsme kvůli tomu upravit způsoby doručování u některých produktů tak, abychom kontakt mezi doručovatelem a klientem u některých našich poskytovaných produktů přizpůsobili maximálnímu bezpečí obou stran.
Jak jste na tom na poště co se týče zásahu koronavirovou infekcí?
Každý den reagujeme na vzniklou situaci, kdy nám část zaměstnanců některé pobočky odejde do karantény nebo na testy. Takže podle toho upravujeme a přenastavujeme provoz tak, aby to co nejméně zasáhlo naši klientelu. I přes tvrdá omezení pošťáci zvládají svoji práci na výbornou.
Když člověk sleduje sociální sítě, tak taková spokojenost, jaká prýští z vás, zaznamenatelná není. Lidí si opět stěžují na to, že nejsou kontaktováni doručovateli telefonicky, když jim pošťáci vezou zásilku, a pak si vyzvedávají oznámení o neúspěšném doručení ze schránky a musí na poštu. Jak si management pošty prověřuje tyto stížnosti, nemáte jen kusé informace o kvalitě tohoto typu služeb?
To nesouvisí s koronavirem. Naopak mám od klientů spousty pozitivních reakcí na doručování z poslední doby. A zdaleka se to netýká jen balíčků a balíků. Znovu připomínám, že u balíků jsme takřka v předvánočním provozu, od začátku dubna máme o 120 tisíc balíků víc. Dostáváme se pomalu na předvánoční hranici 250 tisíc balíků denně. Podle predikcí z e-shopů víme, že ten počet bude tento týden ještě stoupat, protože lidi o Velikonocích klikají a nakupují více. I na to jsme připraveni.
Jak moc vás tedy koronavirus zasáhl personálně?
Pozor, musím říct, tohle všechno děláme při provozu, kdy máme přes tisíc pět set našich zaměstnanců z pobočkové a doručovací sítě doma na ošetřovačce a v karanténě. Přesto fungujeme. To, že doručovatel někoho nezastihne nebo se vymluví, že se mu nechtělo kontaktovat klienta, to se stává, ale jsou naše běžné starosti, se kterými bojujeme. A vůbec to nechci svádět mna koronavirus.
Na Twitteru si lidé dělali velkou legraci také z vašeho návrhu cvičení pro penzisty: přijde doručovatel, penzista položí na zem občanku, doručovatel si zákazníka ověří, a penzista si zase podřepne, aby si vzal občanku a převzal zásilku. To se asi úplně nepovedlo…
Je dobře, že si dělají legraci. Sranda musí být. Ti lidé, co to píší, sedí doma u počítače a mobilu, a kritizují. Nejmenovaný novinář má pak radost, že něco objevil a otisknou mu článek. Rád mu tu radost dopřeju. On nezazvoní denně u desítek dveří, neřeší jak nenakazit důchodce. Ten postup vznikl velice rychle, kdy jsme ještě neměli dostatek respirátorů nebo roušek. Je správné, že se pošťáci bojí, že by mohli důchodce nakazit. Pošťáci jsou normální, pragmatičtí lidé, poradí si – nemusí odkládat obálku s penězi na zem, mohou na sloupek branky, parapet okna na chodbě činžáku. Prostě se vždy domluví. Stejné je to i s občankou, nikdo nemusí dřepovat. Kdyby toto byl největší problém jak zvládnout koronavirové situace, tak budu nesmírně rád.
Jak se vám daří realizovat bezpečnostní a technologická opatření, například plexiskla kvůli možnému přenosu kapének u přepážek, atd?
V první chvíli jsme zavřeli přepážky bez ochranného skla. Bylo jich zhruba do stovky, bezbariérové přepážky a podobně. Služby jsme proto převedli k těm chráněným přepážkám. Kvůli eliminaci možnosti nakažení koronavirem jsme také omezili otevírací dobu pošt, ráno do devíti hodin jsou vyhrazené pro seniory, zavírají ve čtyři hodiny odpoledne. Byli jsme za to kritizováni, ale důvod k těmto opatřením je prozaický. Potřebujeme nastavit směny zaměstnanců tak, aby se nám nepotkávali, a aby každý den na poště pracovala jen jedna směna. Kdyby se nám v průběhu dne směny střídaly, tak ve chvíli, kdyby se nám objevilo jedno byť podezření z nákazy, musíme celou směnu odstavit do karantény a poštu musíme zavřít. Toto opatření potenciální riziko nákazy hodně snižuje. Jsem přesvědčen, že je lepší mít otevřenou poštu v omezeném přístupu co se týče hodin, než ji zavřít. Kdybychom čirou náhodou museli jednu směnu poslat do karantény, jsme pořád schopni tu poštu udržet v provozu. U malých pošt to je ovšem problém a mnohé musíme na nějakou dobu uzavřít, protože máme zaměstnance v karanténě.
Když se vám směna dostane do karantény, jak to řešíte, dezinfikujete prostory, ozonizujete?
To se samozřejmě děje. V Českém Krumlově, v Chocni, v Jílovém u Prahy, v Neratovicích. V ten samý den, co problém zjistíme, se její prostor vydezinfikuje, celá pošta se připraví pro bezpečné fungování druhé směny i pro klienty.
Například v Chocni jste mohli převést část agendy na pobočku Pošty partner v obchodním centru. Osvědčují se v době koronavirové tyto franšízy u soukromníků či korporátu?
Ano. Například v Chocni došlo k dohodě ohledně části poštovní agendy. S partnerem v obchodním centru jsme se domluvili a já jsem za to hodně rád. Tyto možnosti jsou otevřené případně na více místech. Ukazuje se, že flexibilita funguje a jsme schopni provoz udržet. Samozřejmě důležitou součástí udržení provozu jsou ochranné pomůcky. Také je hodně důležitá komunikace se starosty – bez nich bychom tak náročné situace, jako v Litovli řešit nemohli.
Tak. A pošta dostává prostředky civilní ochrany obyvatelstva, roušky, rukavice, dezinfekci přes ministerstvo vnitra nebo si je pošta nakupuje? Kde? A za přiměřené ceny?
Ze začátku jsme s tím bojovali jako každý jiný, taky se nám otáčely kamióny na hranicích. Zaměstnanci nás například kritizovali za to, že dezinfekční spreje jsou objemově příliš malé, že nestačí. Ano, ty spreje byly malé, byly na pár prvních dnů,. Hned jak to bylo možné se pro nás začaly připravovat větší dezinfekce. Ale už v průběhu toho prvního koronavirového týdne, promiňte mi toho koronavirového šílenství, se ta situace zlepšila. Zásobuje nás i ministerstvo vnitra, krizový štáb, kam hlásíme svoje potřeby, požadavky. Troufám si tvrdit, že v tomto ohledu jsme stabilizovaní a ochranné pomůcky v reálném čase zabezpečujeme.
Pošta si tedy nenakupuje pomůcky sama?
My samozřejmě část pomůcek nakupujeme – ochranné obleky, dezinfekci, pořídili jsme několik tisíc štítů. Tento týden nám dorazí deset tisíc respirátorů, které nám nakoupil náš partner ČSOB. Je to kombinace všeho. Musíme si uvědomit, že máme přes osm tisíc listovních a balíkových doručovatelů a jedenáct tisíc lidí na přepážkách. Téměř dvacet tisíc lidí, kteří jsou v dennodenním kontaktu s klienty a potřebují být chráněni. Máme velké kolektivy ve vnitřní službě. Je to velké číslo.
Státní instituce jsou často terčem kritiky, že odebírají řadu věcí na ochranu lidských životů z Číny a čeští dodavatelé jsou upozaďováni. Jak je na tom pošta?
Bereme i od českých firem, dezinfekci, mýdla, pošty v regionech si mohou ochranné prostředky nakupovat samy ve vlastní režii. Nečeká se jen na centrální nákup. Z mého pohledu to zafungovalo nejlépe jak mohlo. Ale bezproblémové to není. Ještě chci říct, jak jsou pošťáci ohromně soudržní a kreativní, takže si také šijí roušky a tvoří i další ochranné pomůcky a sdílejí je s ostatními.
Jak jsou na tom datové sítě a jejich správci v době aktuálně koronavirové?
IT pracovníci patří do té rizikové skupiny, takže je také maximálně chráníme. Naše síť funguje standardně, bez větších komplikací.
Vy sám jste se koronavirem nakazil. Jak se to přihodilo a jak se nemoc projevovala?
Kolega z obchodního oddělení se nakazil od svého kamaráda. To ještě nebyla známa mimořádná intenzita přenosu a neměl žádné příznaky. Takže jsme normálně fungovali a nakazilo se skoro celé vedení pošty. Už je to skoro měsíc a já mám za sebou už dva kontrolní testy. Oba byly vyhodnoceny negativně. Můžu teď zodpovědně prohlásit, ano, mám to za sebou.
Jaké jste měl tedy příznaky?
Od začátku ty příznaky nebyly vůbec takové, jak jsem se různě dočítal. Lidé očekávali vysoké teploty přes 38 stupňů, dušnost, silný kašel a podobně. Já jsem nic z toho neměl. Teploty narůstaly velmi pomalu a postupně v průběhu šesti dní na 38,5. Ale kvůli tomu, že jsme měli toho kolegu v práci, který měl popisované příznaky o čtyři dny dříve a nechal se otestovat, tak bylo téměř jasné, odkud vítr vane a šel jsem rychle na testy.
Jak se dá pošta řídit z domova přes homeoffice?
Na homeofficu jsme byli zakrátko všichni, máme potřebné komunikační nástroje, porady vedení, porady krizového štábu, všechno probíhá přes internet přes webové kamery. Takhle vlastně probíhal a probíhá u lidí v karanténě i krizový štáb na ministerstvu vnitra, kam jsme byli tímto způsobem připojeni. Troufám si přesto tvrdit, že i přes tento osobní manažerský komunikační deficit pošta funguje normálně. Řešíme problémy do večera, o víkendech. Naštěstí nikdo z vedení neměl v průběhu léčby nákazy žádné velké komplikace a neskončil v nemocnici, tak jsme žádným dramatickým omezením čelit nemuseli.
Jan Hrbáček
