Středa, 25. května, 2022

Poslední ze čtyř bloků vodní elektrárny Orlík se vrací do provozu. Příští rok ji čeká výměna řídícího systému

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

První, třetí a čtvrtý blok Orlíku hlásí návrat do služby. „Dvojka“ počítá poslední hodiny do konce oprav. Největší elektrárna na Vltavě, kterou energetičtí dispečeři využívají hlavně v časech odběrových špiček, má za sebou pravidelné několikatýdenní revize po hlavní části sezóny. Ta přinesla podzimní i jarní příznivé podmínky pro výrobu bezemisní elektřiny z vody. Jen loni Orlík vyrobil více než 261 milionů kWh a zajistil tak energii pro 75 tisíc domácností ve středních a jižních Čechách.

Každé ze čtyř soustrojí vodní elektrárny Orlík je svými 27 metry vysoké jako panelový dům. Všechna se v uplynulých týdnech postupně odmlčela, aby se pro provedení pravidelných oprav vrátila silnější a mohla znovu měnit energii zkrocené Vltavy na bezemisní energii. Práce probíhaly postupně s pětidenním časovým překrytím uprostřed oprav pro práce na společné části soustrojí. Každá dvojice orlických bloků má totiž výkon vyveden do společné vývodové linky.

Hlavní článek vltavské kaskády

Elektrárna je ekologickým, spolehlivým zdrojem schopným rychlého najetí, který nabízí přenosové soustavě kvalitní regulační schopnosti v minimálním čase. „Orlík je hlavním článkem vltavské kaskády. Disponuje celkovým výkonem 364 MW, dálkovým ovládáním z centrálního dispečinku ve Štěchovicích a umí operativně najet na plné zatížení za 128 sekund. Opravy jako ta současná jsou nutné pro spolehlivý dlouhodobý provoz elektrárny,“ říká ředitel Vodních elektráren ČEZ Petr Maralík.

Opravy ve vodní elektrárně Orlík. Foto: ČEZ

„Máme za sebou především kontroly na vodních cestách včetně obou šedesáti metrových přivaděčů, zjišťování vad, vyvařování kavitací a opravu únavových trhlin na 80tunových oběžných kolech turbín o průměru 4,6 metru. Na soustrojí TG4 na nás navíc čekala ještě oprava hřídelové ucpávky,“ rekapituluje vedoucí provozu vodní elektrárny Orlík Jaroslav Květ. 

Dodává, že v příštím roce se začne s výměnou a modernizací řídícího systému, elektrických ochran a buzení, aby elektrárna byla dobře připravena na požadavky moderní energetiky.

Vstup do vodních cest

Údržba je jedinou možností, kdy specialisté mohou vstoupit do takzvaných vodních cest. Jde o místa, kde za normálních okolností vládne výhradně voda. Za provozu letí jedním přivaděčem až 150 kubíků vody rychlostí pět metrů za vteřinu. 

Ta roztáčí oběžné kolo turbíny, odkud její energii přenáší hřídel na rotor generátoru. Vyrobená energie je vyvedena do rozvodny 220 kV Milín. Když užitečná tekutina opustí elektrárnu, míří znovu vyrábět elektřinu do níže položeného Kamýku. 

Automatizovaná ústrojí s Kaplanovými turbínami

Elektrárna byla uvedena do provozu v letech 1961 až 62. Letos na jaře Orlík překonal hranici 20 miliard kWh vyrobené elektřiny dodané do sítě od zahájení provozu. Stejný objem elektřiny by pokryl aktuální spotřebu všech českých domácností po dobu dvou let. 

Vodní elektrárna Orlík. Foto: ČEZ

Nejpohnutější chvíle a současně největší následné opravy za celou svou historii zažil Orlík v létě 2002. Elektrárna společně se svým personálem do poslední chvíle statečně vzdorovala tisícileté vodě na Vltavě a zaplatila za to zaplavením všech čtyř 91MW turbín i generátorů. Celý následující rok byl Orlík z důvodu oprav odstaven a nejvíce poškozený čtvrtý blok začal elektřinu do sítě znovu dodávat dokonce až 13. prosince 2004.

Světovým unikátem jsou čtyři plně automatizovaná soustrojí s Kaplanovými turbínami pro spád 70,5 metru. Příští rok čeká Orlík výměna řídicího systému, aby elektrárna byla připravena pro spolehlivé fungování v rámci moderní energetiky budoucnosti.

Tomáš Rovný

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter