Po vyčerpávající cestě z Emirátů do Ománu se část Čechů nakonec do letadla nedostala. Jiný repatriační let pro Čechy z Jordánska se zase musel během cesty otočit zpět do Prahy, protože cestující uvázli na hranici. Evakuaci z Blízkého východu komplikuje uzavřený vzdušný prostor i zpoždění na pozemních přechodech.

Část Čechů, kteří se kvůli konfliktu na Blízkém východě vraceli ze Spojených arabských emirátů přes Omán, se po náročné cestě autobusem na ománské letiště do letadla nakonec nedostala. Po téměř dvaceti hodinách na cestě zjistili, že na charterový let už nezbylo místo.

Cestu popsala jako velmi vyčerpávající česká turistka Renata, která trávila dovolenou v emirátu Rás al-Chajma. Podle ní trvala cesta z Emirátů do Ománu asi 15 hodin. Autobus přitom strávil přibližně šest hodin na hranici, kde cestující opakovaně vystupovali kvůli kontrolám.

„Neustále nás naháněli do autobusu, pak zase ven, ke kontrole, zase do busu, pak vyndat kufry a tak dále,“ popsala. Podle ní jelo celkem asi osm autobusů. Cestující přitom předem netušili, jak náročná cesta je čeká. „Vůbec jsme netušili, co nás čeká za cestu, a šest hodin strávených na hranici bylo nekonečných,“ uvedla.

Mohlo by vás zajímat

Situaci podle ní zhoršovalo i zázemí na hranici. „Bez možnosti koupit si jídlo a pití s tureckým záchodem bez papírů a mýdla,“ popsala.

Na letišti rostlo napětí

Po příjezdu na letiště v Ománu následovalo další několikahodinové čekání. Samotné odbavení zavazadel podle ní trvalo asi tři hodiny a mezi cestujícími rostlo napětí. „Na letišti se lidé hádali, každý se chtěl dostat do letadla co nejdřív,“ uvedla.

Přednost nakonec dostaly rodiny s malými dětmi. Když se Renata s manželem dostali k přepážce, dozvěděli se, že v letadle zůstalo už jen jedno místo. „Položili jsme pasy na pult a řekli nám, že už je v letadle jen poslední jedno místo,“ popsala. Na místě podle ní zůstalo přibližně šest desítek lidí, pro které cestovní kancelář zajistila náhradní ubytování a čekají na nový termín odletu.

V cestovatelském systému Drozd je podle aktuálních údajů registrováno asi 5800 Čechů v zemích Blízkého východu, z toho zhruba 3400 ve Spojených arabských emirátech.

Smartwings
Společnost Smartwings v pondělí do Ománu pro Čechy, kteří se v regionu nacházejí s cestovní kanceláří, vypravila dvě letadla. Foto: Smartwings

Let pro Čechy z Jordánska se otočil nad Srbskem

Komplikace provázely také repatriační let pro Čechy z Jordánska. Pronajaté letadlo, které mělo vyzvednout cestující v Ammánu, se během cesty otočilo nad Srbskem a vrátilo se zpět do Prahy.

Důvodem bylo to, že skupina cestujících uvázla na izraelsko-jordánské hranici a nestihla se dostat na letiště včas.

Podle mluvčí společnosti Smartwings Vladimíry Dufkové může letadlo z bezpečnostních důvodů parkovat na letišti v Ammánu pouze dvě hodiny. „Vzhledem k tomu, že z bezpečnostních důvodů může letadlo v Ammánu parkovat jen dvě hodiny, došlo k úpravě letového plánu a let bude vypraven zítra,“ uvedla.

Nový odlet je podle ministerstva zahraničních věcí plánovaný na čtvrtek ve 13:00. Letadlo může podle premiéra Andreje Babiše přepravit přibližně 189 cestujících.

Nejasnosti kolem ceny repatriačních letů

Není zatím zcela jasné, zda budou cestující za repatriační let z Jordánska platit. Ministerstvo zahraničí na sociálních sítích uvedlo, že letenka vyjde zhruba na 15.000 korun a cestující mají podepsat závazek platby. Premiér Andrej Babiš však následně uvedl, že lidé by letenku platit nemuseli.

Ministr zahraničí Petr Macinka v Senátu vysvětlil, že částka představuje pouze rozpočítané náklady mimořádného letu. „Nikdo na tom nemá ani korunu marži, ani korunu zisku, a tato cena se potom rozpočítává,“ uvedl.

Podle premiéra by repatriační lety z Blízkého východu mohla částečně financovat také Evropská unie. Ta může členským státům proplatit až 75 procent nákladů, pokud nabídnou volná místa také občanům dalších zemí EU.

Konflikt ochromil leteckou dopravu

Evakuace souvisí s eskalací konfliktu na Blízkém východě. Izrael a Spojené státy zahájily údery na Írán, které americký prezident Donald Trump zdůvodnil snahou zabránit tamnímu režimu získat jadernou zbraň.

Teherán na útok reagoval odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Konflikt výrazně narušil leteckou dopravu v oblasti, včetně provozu na velkých tranzitních letištích v Dubaji nebo Dauhá.