Poslanecké přílepky k Lex OZE 2: Jeden má škrtnout dva radní na ERÚ, druhý by lidem zdražil plyn a uhlí

Současná novela energetického zákona opět uvolnila stavidla poslanecké kreativity. Takzvaný Lex OZE 2 je zaměřen na komunitní energetiku, přesto padají návrhy, které s ní vůbec nesouvisejí. Tak třeba šéf pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek chce snížit počet členů Rady ERÚ z pěti na tři, zatímco poslanec za ODS a ředitel teplárny Václav Král by rád zatížil spalování plynu a uhlí v domácích kotlích vyšší daní.

Jen v minulém týdnu se sešlo 24 poslaneckých pozměňovacích návrhů k projednávané novele energetického zákona. Pojďme se zaměřit na z nich, které jsou svým obsahem mimořádné. Pirátský poslanec Jakub Michálek navrhuje přepsat pasáže týkající se činnosti Energetického regulačního úřadu (ERÚ), a to včetně snížení počtu radních. Současně by rád prodloužil jejich funkční období na sedm let, ve funkci by mohli setrvat až 14 let.

Tříčlenná rada stačí, tvrdí Michálek

Není to úplně blesk z čistého nebe, o podobném návrhu se v prostředí energetiky spekuluje už několik měsíců. K takovému návrhu tak trochu navádí laxní přístup ministerstva průmyslu a obchodu, které ani po téměř 11 měsících od konce mandátu radního Petra Kusého nedokázalo vybrat jeho nástupce. Ke konci letošního roku navíc končí mandát dalšímu členovi Rady ERÚ, kterým je Ladislav Havel.

Poslanec Michálek tudíž navrhuje křesla po Kusém a Havlovi neobsazovat a plynule tak snížit počet členů Rady ERÚ na tři. Navíc chce zavést věkový limit 70 let pro radní. Takové omezení by dopadlo právě na zmíněného Ladislava Havla, který navzdory věku má zájem o další pětileté funkční období.

„V souvislosti s napjatými veřejnými rozpočty i s cílem nastolení racionálních ekonomických úspor se také navrhuje snížení nákladů fungování Rady ERÚ tím, že se s ohledem na předchozí novelou energetického zákona představené zúžení pravomoci jednak zcela odbourávají náklady na její dva členy a dále se ruší neodůvodněné nároky členů zbývajících členů Rady ERÚ mimo předsedy na náhradu výdajů a naturální plnění,“ uvedl Michálek k odůvodnění svého návrhu.

Finanční úspora může být lákavá; hrubá mzda člena Rady ERÚ se nyní pohybuje okolo 140 tisíc korun měsíčně a k tomu lze přičíst nemalé paušální náhrady. Někteří insideři z prostředí energetiky, se kterými je Ekonomický deník v kontaktu, upozorňují na možná rizika redukce počtu radních. Ve třech lidech nelze obsáhnout tolik odborných specializací. Navíc pro zájmové skupiny a lobbisty bude jednodušší „ochočit“ si dva radní než tři, aby získali většinovou podporu pro své návrhy.

Teplárny versus lokální zdroje

Václav Král sedí takříkajíc na dvou židlích, kromě poslancování vykonává funkci předsedy představenstva v Teplárně České Budějovice. Má pověst zastánce teplárenství, který občas přichází s dost kontroverzními nápady. Před rokem chtěl lidem dočasně zakázat možnost odpojovat se od teplárenských soustav, tentokrát chce zlepšit pozici dálkového tepla oproti hlavní konkurenci – domovním a blokovým kotelnám. A to cestou zvýšení ekologických daní.

Pokud by návrh prošel, domácnosti připojené k vlastnímu či lokálnímu zdroji tepla by musely od příštího roku platit vyšší daň ze spotřebovaného zemního plynu a uhlí. Navržené sazby jsou docela vysoké, zemní plyn (bez regulovaných plateb) by v příštím roce podražil o sedm procent, v roce 2025 odhadem o 15 procent a v roce 2026 až o 20 procent. Navržené sazby jsou shrnuty v následující tabulce.

V odůvodnění svého návrhu Václav Král uvedl, že nejpozději od roku 2027 začne v zemích Evropské unie platit systém EU ETS 2, který zatíží platbami za emise také menší spalovací zařízení. „Česká republika se zavedení systému EU ETS 2 nevyhne. Navrhované zvýšení poplatku z využívání fosilních paliv dle návrhu představuje postupné zavádění požadovaného zpoplatnění, aby na straně spotřebitelů nedošlo šokovému zvýšení ceny v roce 2027,“ uvedl poslanec Král a dodal, že jiné evropské země už daně v podobné výši zavedly.

Zvýšení poplatku podle jeho slov sníží nerovnost mezi spotřebiteli dálkového tepla z velkých a středních tepláren, které už dnes musejí platit za emisní povolenky v plné výši, a ostatními spotřebiteli. Kladný dopad na státní rozpočet Král odhadl na 12 až 15 miliard korun v roce 2024, 19 až 21 miliard v roce 2025 a 25 až 27 miliard v roce 2026. „Tyto finanční prostředky lze následně použít například pro rozvoj obnovitelných zdrojů, komunitní energetiky, ke snížení sociálních dopadů spojených s cenami energií a podobně dle aktuálních priorit,“ zmínil poslanec Král.

Otázka sociální únosnosti

Těžko si lze představit, že by takový návrh prošel – už jen z politických a sociálních důvodů. Stačí připomenout, jakou vlnu odporu vyvolalo rozhodnutí vlády ukončit dotování cen elektrické energie, a to včetně převodu plateb na systém podpory obnovitelných zdrojů zpět na domácnosti a firmy. Toto rozhodnutí se výrazně promítne do regulovaných cen elektřiny a plynu v roce 2024; předběžné cenové návrhy zveřejnil ERÚ na konci října.

Více o plánovaném zdanění emisí z menších spalovacích zdrojů se dočtete ve zprávě „Evropští politici dosáhli dohody na zpřísnění regulace skleníkových plynů. Zpoplatní emise z budov a dopravy“.

David Tramba