Na nedávné schůzce v Poslanecké sněmovně zástupci Nejvyššího soudu (NS) i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman vyjádřili podporu návrhům poslanců na rozsáhlou změnu trestních předpisů, kterou připravili poslanci v čele s exministryní spravedlnosti Helenou Válkovou. V rámci připomínkového řízení však nyní obě instituce vyjádřily k některým změnám výhrady. Zásadní problém s návrhem jako celkem má ministerstvo vnitra.

Zdvojnásobení částek škody pro určení hranice trestnosti, rozšíření možnosti uzavřít dohodu o vině a trestu i na nejzávažnější trestné činy či změny u zahlazení potrestání právnických osob. To je ve zkratce výčet hlavních bodů novely trestních předpisů, kterou připravila skupina poslanců v čele s exministryní spravedlnosti, profesorkou Helenou Válkovou (ANO).

Nejvyšší soud, ze něhož připomínky sestavil předseda trestního kolegia František Púry, návrh poslanců zhodnotil kladně. Z velké části totiž návrh poslanců vyplývá ze záměrů, které byly zpracovány v rámci přípravy nového trestního řádu, jakkoliv se také konstatuje, že by ze strany ministerstva spravedlnosti byla s ohledem na počet aktuálně rozpracovaných novel trestních předpisů potřeba větší koordinace. „Nyní předložený návrh lze obecně hodnotit jako zdařilý a odpovídající požadavkům na dekriminalizaci a depenalizaci, přičemž umožňuje širší využívání dohody o vině a trestu a dále posiluje zjednodušení a zrychlení trestního řízení“, uvádí se ve stanovisku. Kladně hodnotí NS také uvedení doznání pachatele ke spáchání činu mezi výslovné polehčující okolnosti, zvýšení dolních i horních hranic škody, zavedení institutu prohlášení viny i rozšíření možností institutu dohody o vině trestu.

Propuštění po třetině trestu?

Naopak negativně se postavil NS proti rozšíření možnosti podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody po výkonu jedné třetiny trestu. Poslanci navrhovali umožnit soudům přistoupit k takovému kroku u prvotrestaných osob. „Zmírnění a srovnání zákonných předpokladů k podmíněnému propuštění z výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody pro pachatele přečinů a zvlášť závažných zločinů (kromě vyjmenovaných v § 88 odst. 4 tr. zákoníku) dostatečně nerespektuje povahu a závažnost spáchaného trestného činu, za který byl pachatel odsouzen, a může působit značně demotivačně, byť se týká jen těch odsouzených, kteří jsou ve výkonu trestu odnětí svobody poprvé“, uvádí se v připomínkách s tím, že to může vyvolat „negativní odezvu u veřejnosti, zejména u obětí takových trestných činů“. NS také vyslovil obavu, že by to paradoxně mohlo vést ke zpřísnění trestní politiky. Soudy by totiž mohly ukládat vyšší nepodmíněné tresty odnětí svobody než nyní, neboť by soudci očekávali, že pachatelé budou fakticky vykonávat jen třetinu trestu.

V tomto se připomínky NS shodují se stanoviskem Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ), pod kterým je podepsán jeho první náměstek Igor Stříž. Podle NSZ návrh „nedůvodně zlepšuje“ podmínky pro podmíněné propuštění u pachatelů zvlášť závažných zločinů, aniž by byly stanoveny další podmínky, které by toto, podle NSZ „bezbřehé dobrodiní zákona“, kompenzovaly.

Mohlo by vás zajímat

[mn_protected]

Trnem v oku NSZ je i návrh poslanců, který by umožňoval zahlazení trestu v případě jeho vykonání u právnických osob, najmě v případě peněžitého trestu. Jedná se o velmi častou námitku z praxe, neboť firmy jsou pak podle některých odborníků trestány prakticky dvakrát, protože se nemohou účastnit například veřejných tendrů. Podle názoru NSZ by však taková úprava vylučovala postih právnické osoby za recidivu zejména u majetkových trestných činů. Navíc by se zavedla disproporce mezi právnickými a fyzickými osobami. Naopak pro zavedení podobné fikce zahlazení i u fyzických osob se vyjádřil na setkání v Poslanecké sněmovně k návrhu soudce NS a předseda komise pro přípravu nového trestního řádu Jiří Říha.

Rozšíření odvolacích důvodů

NSZ využilo připomínkového řízení také k prosazení svých návrhů. Dává totiž ke zvážení rozšíření dovolacích důvodů o oprávnění nejvyššího státního zástupce namítat tzv. extrémní nesoulad v neprospěch obviněného. Konkrétně se navrhuje doplnit ustanovení § 265b o dovolací důvod, kdy „rozhodná skutková zjištění jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazních prostředcích nebo pro ně nedůvodně nebyly provedeny navrhované podstatné důkazní prostředky“.

Ministerstvo vnitra (MV) s návrhem nesouhlasí primárně kvůli změnám ve stanovení hranic způsobené škody. Podle jeho názoru je totiž současná úprava přiměřená a navrhovaná novela by měla negativní dopad na města a obce, které by se potýkaly se zvýšenou agendou přestupků. MV se dále domnívá, že „přestože se s některými změnami můžeme ztotožnit a mají potenciál usnadnit trestní řízení“ je lépe vyčkat rekodifikace trestního práva procesního. Podle názoru ministerských úředníků není totiž dnes prostor pro zavedení prohlášení o vině, ani pro rozšíření dohody o vině a trestu. Tento institut by se měl omezit pouze na trestné činy „marginálního významu tak, aby odpadlo nehospodárné a formalizované dokazování před soudem“.

MV odmítlo také návrh na změnu podmíněného propouštění prvotrestaných po třetině trestu i zavedení fikce zahlazení u trestných činů právnických osob. „U právnických osob, které byly odsouzeny za vědomě nedbalostní nebo úmyslné jednání spočívající např. v založení požáru nebo vyvolání jiné mimořádně nebezpečné situace (pojistné podvody apod.), toto nepokládáme za společensky přijatelné řešení, neboť ve svém důsledku (s ohledem na poznatky z praxe) může vést k opakování trestné činnosti, která má značný potenciál ohrozit život a zdraví osob, zvířata, majetek a životní prostředí“, píše se v připomínkách MV.

Svaz měst a obcí podle očekávání odmítl návrh na změnu hranice škody. „Společnosti je dáván signál, že krádež do 10 000 Kč je jen přestupkem a nebezpečnost takového činu pro společnost je zanedbatelná. Navrhovanou změnou by tak došlo k nežádoucí změně povědomí veřejnosti o zvýšené beztrestnosti a tím i k možnému zvýšení protiprávních jednání navýšeným počtem drobných majetkových protiprávních činů (krádeží)“, stojí mj. v připomínkách svazu.

[/mn_protected]

Petr Dimun