Urychlení výstavby dálniční, železniční a vodní infrastruktury má v České republice zajistit novela takzvaného liniového zákona. Jeho projednání má dnes ve třetím čtení naplánováno Poslanecká sněmovna. Podobu normy, kterou vláda původně poslancům předložila, ale mohou velmi výrazně proměnit desítky pozměňovacích návrhů.
Původní návrh novely počítá s tím, že by tuzemské nejvýznamnější infrastrukturní stavby ze zákona získaly povolení ve čtyřleté lhůtě. Toto časové rozmezí obsahuje evropská směrnice, kterou novela zavádí do českého práva.
Jak Ekonomickému deníku sdělil tiskový mluvčí ministerstva dopravy Filip Medelský, aktuálně se počítá s účinností zákona od 1. ledna 2024, s výhradou ustanovení, která mají odlišné datum účinnosti.
Jednou z řady navrhovaných změn má být i přejmenování normy na zákon o strategické infrastruktuře. „Ministerstvo dopravy tuto změnu podporuje a počítá se schválením odpovídajícího pozměňovacího návrhu,“ uvedl Filip Medelský. Změna názvu vychází z toho, že by měl liniový zákon zřejmě obsáhnout také strategické investice. A vztahovat by se měl i na stavby zásadní pro energetickou bezpečnost.
Institut dílčího územního rozvojového plánu
Mezi další předložené úpravy patří také například doplnění institutu dílčího územního rozvojového plánu, které navrhl ministr dopravy Martin Kupka z ODS.
„Možnost přijetí územního rozvojového plánu pouze pro část území a pouze pro některé významné stavby dopravní infrastruktury má za cíl zjednodušit a zefektivnit přípravu a povolování významných dopravních záměrů, typicky vysokorychlostních tratí,“ sdělil Medelský.
Mluvčí ministerstva dopravy upřesnil, že dílčí územní rozvojový plán má představovat nadřazenou územně plánovací dokumentaci, a to vůči regulačním plánům a územním plánům obcí, zásadám územního rozvoje krajů a ve vybraných případech a dočasně také vůči územnímu rozvojovému plánu státu. „Přičemž tato dokumentace vydaná ministerstvem dopravy bude závazná pro obsah této navazující dokumentace,“ dodal.
S vydáním územního rozvojového plánu, jehož pořizovatelem bude ministerstvo pro místní rozvoj, počítá podle Medelského už stávající právní úprava, stejně jako stavební zákon. „K vydání tohoto plánu, jenž bude závazný pro rozhodování v území, však dojde až za několik let. V případě dílčího územního rozvojového plánu se bude jednat pouze o řešení dotčené stavby v dotčeném území, proto se dá předpokládat výrazně rychlejší průběh jeho pořizování, a potažmo i rychlejší využitelnost pro rozhodování v území,“ konstatoval tiskový mluvčí ministerstva dopravy.
S jedním z návrhů přišel například i stínový ministr dopravy ANO Martin Kolovratník. Prosazuje zvýšení částek za výkup pozemků. V případě běžných pozemků navrhuje místo osminásobku desetinásobek znalcem stanovené ceny, v případě stavebního pozemku dvojnásobek místo 1,5násobku. „Podle informací od investorů, tedy Ředitelství silnic a dálnic a Správy železnic, lidé vcelku pozitivně reagují na aktuálně nastavenou výši. A selským rozumem by každé mírné navýšení toho, co stát nabízí, mohlo jejich ochotu ještě malinko zvýšit. Ať už co se týká rychlosti reakce, ale také celkového počtu majitelů, kteří se chtějí dohodnout,“ sdělil Ekonomickému deníku Kolovratník.
Dodal také, že si je vědom toho, že by jeho pozměňovací návrh neodstranil všechna odvolání a vyvlastnění. „Vnímám to spíše jako symbolicky podanou ruku ze strany státu a ukázku další dobré vůle podpořit a urychlit klíčové liniové stavby,“ doplnil Kolovratník. Obecně ocenil, že ohledně novely liniového zákona dochází ke shodě napříč politickým spektrem.
Obavy z dopadů pozměňovacích návrhů
Z řady pozměňovacích návrhů má obavy například Sdružení místních samospráv České republiky. „Pozměňovací návrhy hned v několika případech upravují i další nesouvisející zákony a lze je označit za takzvané přílepky,“ uvádí sdružení. Podle Sdružení místních samospráv České republiky nebyla zpracována analýza dopadů změn.
„Reagujeme na četné námitky našich členských obcí. Obáváme se vzhledem ke značným dopadům, které některé z návrhů mohou mít na územní plánování obcí a krajů, ochranu pitné vody a veřejných statků nebo na vlastnictví občanů, že tyto pozměňovací návrhy povedou k četným soudním sporům, soudy významně zahltí a ve výsledku zpomalí výstavbu liniových a energetických staveb,“ sdělila v prohlášení předsedkyně sdružení Eliška Olšáková.
Novelu liniového zákona vítá dopravní expert Zdeněk Lokaj z Fakulty dopravní Českého vysokého učení technického v Praze. „Věřím, že tento krok zkrátí schvalovací proces infrastrukturních staveb řádově o roky, což by nás mohlo posunout blíže západní Evropě. Stačí se podívat do Polska, kolik dálnic za posledních 10 let postavili a kolik jsme jich postavili my,“ upozornil Lokaj.
Jedním z důvodů, proč je podle něj Česká republika pomalejší v budování infrastruktury, je komplikovaný a enormně dlouhý schvalovací proces. „V roce 2018 představovala délka přípravy liniové stavby 13 let, tak dlouho trvalo, než mohl stát lidově řečeno kopnout do země. Částečné zrychlení již přinesl zavedený institut předběžné držby, kdy stát může pozemek, který nevlastní, využít pro stavbu veřejně prospěšné stavby a s majitelem pozemku se vyrovnat v paralelním procesu, aniž by to zpožďovalo stavbu,“ popsal Lokaj.
Součástí novely zákona o liniových stavbách je podle Lokaje i zřízení specializovaného stavebního úřadu, což má významně pomoci v rozhodovacím procesu.
„Značným rizikem v tuto chvíli vidím možné soudní spory, kdy očekávám, že mnoho rozhodnutí napadnou různé spolky či ekologické organizace u soudu, a budou se domáhat zrušení stavebního povolení a součástí žalob bude i žádost o takzvané předběžné opatření, které neumožní investorovi začít stavět,“ konstatoval Lokaj.
Tereza Čapková
