Čtvrtek, 18. srpna, 2022

Poslanci urgentně řeší růst cen potravin. Někteří výrobci jim ale za zády zvyšují marže až trojnásobně

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Dnešní mimořádné jednání Poslanecké Sněmovny, které je svoláno na večerní hodinu, má jediný bod jednání. Tím je „Informace vlády, jak řešit rostoucí ceny potravin“. I když se očekává bouřlivá debata, oba tábory se shodnou na tom, že je to problém, který je potřeba urgentně řešit. Šílené ale je, že stejně jako v případě uměle navyšovaných marží pohonných hmot, tak i v případě rapidního nárůstu cen potravin se najdou zemědělci, kteří marže navyšují uměle pouze za účelem svého zisku. Tak jako firma Rabbit z Trhového Štěpánova, která marže zvýšila až trojnásobně. Vyplývá to z fotografie interního dokumentu firmy, který Ekonomický deník získal od důvěryhodného zdroje. Společnost se ozvala až delší dobu po vydání textu. Vůči zveřejněnému dokumentu se ohradila. Tvrdí, že není pravý.

Ceny potravin rapidně rostou. Někdy za to ale nemůže růst cen energií, ani válka na Ukrajině. Mnozí výrobci si marže u základních potravin zvyšují uměle.  A to až do té míry, že konečná cena překoná tu výrobní o trojnásobek. To je i případ společnosti Rabbit z Trhového Štěpánova. Ekonomický deník získal interní dokument, který to dokazuje. 

V dokumentu s poznámkou „pro vnitřní potřebu společnosti RABBIT“ se ukazuje, že ačkoliv se výrobní náklady za rok 2021 příliš od letošního roku neliší, marže, které společnost nasadila pro rok 2022, přinesou společnosti až dvojnásobné zisky.

Interní dokument firmy Rabbit, který má dokazovat, jak vysoké marže na základní potraviny si společnost nasadila. Zdroj: Rabbit

Z interního zdroje jsme navíc získali informaci, že co se týká energií, má firma fixované ceny v případě elektřiny do roku 2025 a v případě plynu do roku 2027. Na růst cen energií se tedy Rabbit nemůže vymlouvat. To samé platí u pohonných hmot, kdy náklady na LTO stouply o pouhých 0,11%.

Paradoxem je, že Rabbit z Trhového Štěpánova navíc patří mezi pět největších příjemců zemědělských dotací.

Firma Rabbit v roce 2019 čerpala dotace za téměř 17 milionů korun. Zdroj: Státní zemědělský intervenční fond

Rabbit mlčel

Ekonomický deník dvakrát společnost Rabbit oslovil, aby vysvětlila, z jakého důvodu dochází k tak vysokému navýšení cen. Naše otázky zůstaly bez odpovědi.

Zeptali jsme se proto na Ministerstvu zemědělství, zda o problému navyšovaných umělých marží zemědělců vědí, a jakým způsobem chtějí proti takovému nekalému jednání postupovat.

„Ministerstvu zemědělství nepřísluší komentovat interní dokumenty soukromých firem. Obecně Vám můžeme sdělit, že ministr zemědělství Zdeněk Nekula usiluje o to, aby byla ve Sněmovně co nejdříve přijata novela zákona o významné tržní síle. Tento zákon je velmi důležitý pro to, aby ÚOHS mohl kontrolovat, zda nedochází ke zneužití významné tržní síly na vertikále potravního řetězce, tedy na jakékoliv úrovni zemědělec-potravinář-obchodník,“ říká mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Rabbit se ozval

Společnost se ozvala až po zveřejnění tohoto textu, a to po delší době. Tvrdí, že ji tyto informace silně poškozují.

Ekonomický deník proto reakci společnosti vkládá do tohoto textu.

Společnost podle svého pozdního vyjádření důrazně odmítá, že by při své výrobní a obchodní činnosti měla „používat jakékoliv podvodné, nepoctivé či kořistné praktiky, ať již vůči obchodním partnerům či koncovým spotřebitelům, a tímto uvádí, že žádné z veřejných difamačních obvinění… …se nezakládá na pravdě“.

Nejvíce se pak společnost vymezuje proti zveřejněnému dokumentu z důvěryhodných zdrojů, který je pilířem napadaného textu.

K prokázání svých tvrzení podle společnosti Rabbit Ekonomický deník v tomto textu „uveřejnil jakýsi… …neznámý dokument, který má údajně představovat skutečný interní dokument žalobce zobrazující jeho výrobní náklady a marže, a který měla redakce získat od nespecifikovaného ´interního zdroje´, jehož existence ani věrohodnost dosud nebyla nijak doložena“.

Společnost popírá, že by tento dokument opravdu měl být vytvořen při jeho činnosti a že je jeho obsah pravdivý. Je také přesvědčena, že „dokument vyobrazený na snímku byl vytvořen zcela účelově, aby byl využit k poškození… …v očích veřejnosti“.

Dokumentu společnost Rabbit označila přímo za falzifikát, a dodává, že podle ní byl dokument uměle vytvořen pouze pro účely jeho zneužití proti ní.

Energetická krize a válka na Ukrajině jako zástupný problém

Situace je ale neúnosná a kvůli tomu se dnes sejdou ve večerních hodinách poslanci na mimořádné schůzi. Podle informací z kuloárů se na toto téma chystají jak poslanci vládní koalice, tak ti opoziční, kteří nechtějí nechat na vládě nit suchou.

Opozice současné vládě vyčítá, že místo toho, aby se, jako v jiných vyspělých zemích,  snažila kompenzovat podnikatelům výrazný nárůst nákladů, především energií, a snížila tak dopad zdražovaní potravin na české občany, například snížením DPH, nebo zastropováním marží v obchodních řetězcích, pouze jen analyzuje a vyhodnocuje.

Obě strany si ale uvědomují, že velkým problémem je právě umělé zvyšování marží zemědělců, kteří se schovávají za energetickou krizi či válku  na Ukrajině. Dále pak přesunout dotace k těm, co opravdu něco produkují, a ne je přidělovat těm, kteří podnikají za účele inkasa dotací a to správným nastavením parametrů aktivního zemědělce.

Prouza: Dotace berou jen „agrobaroni“

Duální struktura českého zemědělství (tj. většinu půdy obhospodařují velké právnické osoby s nízkým procentním podílem na celkovém počtu zemědělských subjektů) se odráží v tom, které podniky čerpají nejvíce dotací. Podle dostupných informací dokonce naprostou většinu – 90 procent – veškerých podpor dlouhodobě čerpá pouze pětina největších podniků. Mezi ně patří i výše zmiňovaný Rabbit z Trhového Štěpánova.

„Žádám ministra zemědělství, aby přestal hájit agrobarony a začal konečně myslet na lidi a přišel se skutečně účinnými opatřeními, která zpomalí růst ceny potravin,“ vyzývá ministra zemědělství Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.

Velikostní struktura podniků fyzických a právnických osob obhospodařujících zemědělskou půdu, stav koncem roku 2019. Zdroj: Zelená zpráva 2019

Obchodníků a jejich marží se zastává: „Panu ministrovi bych rád připomněl, že marže se nerovná v žádném případě zisk. Celá Evropa řeší problém vysokého tempa růstu cen potravin, jen my prověřujeme, zda je rovnoměrné rozložení marží v potravinovém řetězci. Ministerstvo by mělo jednoznačně říct, co je jeho cílem. Pokud je to ochrana zájmu spotřebitele, tak by se měl pan ministr vrátit ke svému slibu na snížení DPH na potraviny, který zcela vyšuměl, případně skutečně účinně osekat zbytečné dotace velkým zemědělcům a ušetřené peníze použít na snížení nákladů těch výrobců potravin, které drtí vysoké ceny energií,“ říká Prouza a pokračuje:

„Z dosavadních vyjádření pana ministra bohužel plyne, že jeho cílem je místo ochrany zájmu občanů této země umělé navyšování zisků velkých zemědělců, kteří přitom loni vykázali třetí nejvyšší zisk v historii,“ kritizuje postoj ministerstva zemědělství Tomáš Prouza.

S čím jde ministr zemědělství do Sněmovny

Ministr zemědělství se na mimořádnou schůzi pečlivě připravuje. Ekonomický deník získal informace, s čím před poslance předstoupí.

„V současné krizi se naplno ukazuje, že potřebujeme odolný systém produkce potravin a takový může být pouze za předpokladu, když jsou odolné všechny články potravinového řetězce. Potravinové systémy obecně jsou značně zranitelné při kombinaci faktorů, kterým čelíme v současné době. Enormní nárůst cen vstupů – zejména energií, pohonných hmot, krmných směsí, hnojiv a vstupních surovin pro výrobu potravin o desítky až stovky procent během posledních týdnů znamená, že zvláště v oblasti živočišné výroby hrozí problémy,“ řekl Ekonomickému deníku ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Jaké konkrétní kroky ministerstvo chystá:

  1. Navýšení kofinancování Programu rozvoje venkova z národních zdrojů na 65 % (v programovém prohlášení vlády je 35 %) a zachování národních dotačních programů ve výši 5 miliard korun, resp. jejich další posílení o 20 milionů korun na činnost potravinových bank
  • Vyjednání krizového rámce pro stabilizaci zemědělských trhů EU a podpora producentů ve výši 270 milionů korun. Ministerstvu se podařilo vyjednat naplnění možnosti 200% národního kofinancování ve výši 540 milionů korun. Celkově tak půjde v rámci tohoto režimu na podporu sektoru dalších 810 milionů korun
  • Posílení rozpočtu Správy státních hmotných rezerv o 500 milionů korun v oblasti potravin

Gordický uzel: Zákon o významné tržní síle

Zákon o významné tržní síle je nejúčinnějším nástrojem proti nekalým praktikám na jakémkoli stupni potravinového řetězce. Měl být přijat už před rokem, ale kvůli obstrukcím ve Sněmovně je stále v prvním čtení.

„Vláda v nejkratším možném termínu přepracovala jeho znění do podoby odpovídající povinnosti transpozice evropské směrnice, v současné době je bohužel stále blokován opozicí v rámci 1. čtení. Jeho přijetí zásadním způsobem zprůhlední vztahy mezi dodavateli a odběrateli v potravinovém řetězci a zajistí ochranu slabších oproti silnějším dle jasných obratových kritérií,“ uzavírá ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Jana Bartošová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter