Poslanecká sněmovna v pátek schválila v závěrečném třetím čtení novelu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Jedná se návrh ministerstva životního prostředí, který jen zčásti převádí do české legislativy změny přijaté na úrovni Evropské unie. V novele tak zcela chybí politicky citlivé zavedení emisních povolenek na spotřebu benzinu a nafty i na spalování uhlí a zemního plynu v menších zdrojích, jako jsou kotle v domácnostech.
Právě tuto skutečnost kritizovali poslanci opozičního hnutí ANO. „Tento zákon, když šel do mezirezortního připomínkového řízení, tak šel ořezán o část směrnice. V evropské směrnici máte jak EU ETS1, tak EU ETS2. Protože se blížily volby, tak jste dali jenom EU ETS1,“ připomněla poslankyně Berenika Peštová (ANO) a obvinila vládní koalici z toho, že chce nepopulární krok nechat až na příští vládu. Následně varovala před důsledky, mezi něž bude patřit pokuta pro Českou republika za opožděnou implementaci směrnice EU do českého práva.
Na tato slova později reagoval předkladatel novely zákona o povolenkách, ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle jeho slov připraví jeho resort v nejbližších měsících novelu obsahující zpoplatnění menších emisních zdrojů povolenkami z nového systému EU ETS2, tak i legislativu ohledně využití vybraných peněz. Ty mají být určeny na finanční pomoc lidem, podnikatelům a malým firmám, na které bude růst výdajů za energie významný dopad.
To nejcitlivější v zákoně chybí
Zavedení systému EU ETS2 může být i přínosem, uvedla pirátská poslankyně Klára Kocmanová. „Právě v tuto chvíli máme možnost udělat něco, co může těmto lidem pomoci. Pokud by byl systém ETS2 nastaven správně, mohl by přinést prostředky na řešení těchhle problémů. Princip je jednoduchý: čím víc někdo znečišťuje, tím víc zaplatí. Tyhle peníze pak můžeme využít na financování řešení, která pomohou lidem rostoucí náklady zvládat. Například za Piráty by řešením mohl být takzvaný klimatický bonus, který funguje už od roku 2022 v sousedním Rakousku,“ řekla Kocmanová.
Po delší debatě nakonec novela zákona třetím čtením ve sněmovně prošla. Pro hlasovalo 89 poslanců vládní koalice, proti bylo jen 21 (hlavně z řad SPD). Většina přítomných poslanců hnutí ANO a Pirátů se zdržela hlasování.
Poslanci odhlasovali přijetí také komplexního pozměňovacího návrhu, který mimo jiné od příštího roku zavádí povinnost vykazovat emise skleníkových plynů z menších zdrojů znečištění. Samotné zpoplatnění emisí z motorových paliv, uhlí a zemního plynu v novém systému EU ETS, které má nastat od roku 2027, návrh neobsahuje. Podle slov ministra Hladíka na tom není nic divného, stejně totiž postupovaly i jiné země Evropské unie.
Do tohoto mimořádně citlivého a nepopulárního kroku se logicky nikomu nechce. Zdražení to bude poměrně citlivé, na domácnosti, podnikatele a malé firmy dopadne zřejmě od ledna roku 2027. Ministerstvo životního prostředí loni odhadlo, že tyto nové emisní povolenky zdraží maloobchodní ceny hnědého uhlí o zhruba 30 procent, zemní plyn o 10 a benzin či naftu o 8 procent.
Na doporučení výboru pro životní prostředí vložila Sněmovna do zákona ustanovení, které vychází z kauzy zkrachovalých hutí Liberty Ostrava. Uvedené opatření umožní ministerstvu životního prostředí omezit účet s volnými emisními povolenkami tak, aby mohly být použity pouze na vyúčtování vypuštěných emisí. Podniky by je v takovém případě nemohly prodat, což se mimochodem stalo právě v případě ostravských hutí.
Novela se řeší už rok a půl
Schvalování novely zákona o obchodování s povolenkami bylo poměrně zdlouhavé. Ministerstvo životního prostředí poslalo do mezirezortního připomínkového řízení příslušný návrh loni v červnu. Vedle zpoplatnění letecké a námořní dopravy dalo do návrhu podmínku, že výnos z prodeje povolenek bude příjmem Státního fondu životního prostředí (SFŽP) a že bude směřovat výhradně na opatření v oblasti klimatu a dekarbonizace ekonomiky. Převod až poloviny výnosu do státního rozpočtu už totiž dle nových unijních pravidel není možný.
Hraje se tu o velký balík peněz. Jak ministerstvo uvedlo v hodnocení dopadu novely (tzv. RIA), s průměrnou cenou povolenky 80 eur za tunu CO2 vychází výnos pro Českou republiku v letech 2021 až 2030 na celkem 193 miliard korun. Možná i proto se o část peněz přihlásila další ministerstva, zejména financí, průmyslu a obchodu a dopravy. Výsledkem bylo velmi bouřlivé připomínkové řízení; na vypořádání námitek potřebovalo ministerstvo vedené Petrem Hladíkem půl roku. Vláda novelu o povolenkách schválila po řadě odkladů až letos v květnu.
Novela zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959, kterou měly členské země zakotvit do své legislativy do konce loňského roku. Už v tuto chvíli má Česko skoro roční zpoždění.
(dtr)
