Povolování výstavby nových jaderných zdrojů včetně menších modulárních reaktorů bude o něco jednodušší a rychlejší. Předpokládá to novela atomového zákona, kterou dnes hlasy všech 137 přítomných zákonodárců schválila Poslanecká sněmovna. Hladce prošel také pozměňovací návrh, který snižuje navrženou maximální výši poplatku hrazenou provozovatelem jaderných elektráren.
Další změna vyplývá z nemalého zpoždění při projednávání novely ve sněmovně. Jak při projednávání novely uvedl zpravodaj Róbert Teleky (KDU-ČSL), původně navržená účinnost změn od 1. ledna 2025 již není reálná. Senát se totiž k projednání novely dostane až v lednu. Poslanci odsouhlasili posun účinnosti zákona na červenec příštího roku, navýšení poplatku bude účinné od ledna 2026.
Zmíněný poplatek hradí majitelé jaderných elektráren do fondu, ze kterého se bude výhledově financovat stavba a provoz trvalého úložiště odpadu. Původní návrh obsahoval růst poplatku o téměř 200 procent a výhrady k němu měla společnost ČEZ, která tyto poplatky odvádí z elektřiny vyrobené v Dukovanech a Temelíně. Poslanci Ivan Adamec (ODS) a Jan Bauer (ODS) přišli s pozměňovaným návrhem, který zredukoval horní mez poplatku pro jaderné elektrárny ze 163 na 120 Kč/MWh.
Přijetí novely atomového zákona poslancům doporučil v úvodním vystoupení ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Zmínil mimo jiné fakt, že na samotnou novelizaci zákona později naváže 15 vyhlášek a dvě nařízení vlády.
Mohlo by vás zajímat
Autorem novely atomového zákona je Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) vedený Danou Drábovou. Tomu navržené snížení horního limitu poplatku nevadí. „Odborně vzato je možné takto navržené meze poplatků považovat za dostatečné, aby nebyla ohrožena funkce poplatků a jaderného účtu, tedy ani ohrožena výstavba hlubinného úložiště za předvídatelných podmínek. Ovšem atypické ekonomické výkyvy by mohly vyžadovat budoucí navýšení těchto mezí v zákoně,“ uvedl v září pro Ekonomický deník ředitel sekce jaderné bezpečnosti Štěpán Kochánek.
Cílem je rychlejší povolování nových reaktorů
Novela atomového zákona, kterou koaliční vláda premiéra Petra Fialy schválila v květnu, má za cíl zjednodušení a zefektivnění povolovacích procesů pro nové jaderné elektrárny. Týká se to jak velkých bloků v Dukovanech a případně v Temelíně, tak i těch menších modulárních, které by chtěl v Česku stavět ČEZ i jiní zájemci. Konkrétně se hovoří o zájmu Sokolovské uhelné nebo rafinerské skupiny Orlen.
Novela například zavádí nový institut zvaný předběžná informace. Cílem je, po vzoru zahraničních dobrých praxí, nabídnout investorům vyšší míru právní jistoty ohledně regulatorních požadavků a jejich výkladu regulátorem. Předběžná informace by měla přispět k snadnějšímu průběhu procesu nasazování nových technologií, ať již tradičních jaderných zdrojů či malých a středních modulárních reaktorů.
Další změny v zákoně reagují na praktické poznatky a napravují nedostatky předchozí právní úpravy z roku 2017. Jedná se třeba o správné provádění Aarhuské úmluvy, která se týká informování veřejnosti a vytváření podmínek pro aktivní účast veřejnosti v rozhodovacích procesech týkajících se životního prostředí. Více se o novele atomového zákona dočtete ve zprávě, kterou Ekonomický deník vydal na počátku března.
