Jedna novela energetického zákona včera narazila na výhrady senátorů, další dnes hladce prošla prvním čtením v poslanecké sněmovně. Tentokrát se jedná o materiál známý jako Lex Plyn, který má za cíl urychlit výstavbu paroplynových elektráren – a také umožnit delší provoz uhelných bloků v případě energetické nouze. Na potřebnosti této legislativy je shoda napříč politickým spektrem, problém s ní mají ekologické organizace.

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) v úvodní řeči připomněl závěry loňské studie zdrojové přiměřenosti, kterou vydal státem vlastněný ČEPS. „Může velmi reálně stát, že v následujících letech nám budou chybět velké zdroje energie. Z toho důvodu tedy předkládáme návrh zmíněných norem. Jejich smyslem je primárně urychlit stavbu nových paroplynových zdrojů energie nad 100 megawattů, které zde budeme potřebovat jako stabilní zdroje energie,“ řekl Lukáš Vlček.

S návrhem souhlasí také opoziční strany, jejich zástupci pouze kritizovali to, že novela Lex Plyn přichází pozdě. „Kdybychom se nezacyklili u Lex OZE III, nemuseli jsme tu dneska stát a otvírat tento poslanecký návrh. Ona to není vina současného pana ministra, ono se nám to zacyklilo u minulého pana ministra Síkely. Já musím nového pana ministra pochválit, protože ten to akceleruje,“ uvedl poslanec Roman Kubíček (ANO).

Předseda hospodářského výboru sněmovny Ivan Adamec (ODS) připomněl rizika spojená s rychlým odstavením uhelných bloků. „Já si pamatuju na doby, kdy se politici zcela vážné hádali, jestli to má být rok 2032, 2033, 2037. Naprosto zcestná debata. Uhlí skončí v okamžiku, kdy prostě už nebude vydělávat majitelům vůbec nic. A ta situace hrozí, ale já přesto doufám, když se nám podaří postavit paroplynové elektrárny v reálném čase,“ uvedl Adamec ve svém vystoupení.

Mohlo by vás zajímat

Následovala dvě hlasování. Nejprve poslanci přikázali předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Poté padlo rozhodnutí o zkrácení lhůty na projednání novely ve výboru na třicet dní.

Méně nadšené jsou z návrhu novely Lex Plyn ekologické organizace. „Legislativní rady vlády, Parlamentní institut i samotná vláda upozorňují, že návrh může být v rozporu s právem EU a představovat zakázanou veřejnou podporu. Pokud nemá novela sloužit jako pozvánka pro uhlobarony k hostině na účet lidí, jsou nutné změny,“ vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Lex Plyn, který zahrnuje také Lex Uhlí

Jak Ekonomický deník upozornil v prosinci, novela zvaná Lex Plyn se z velké části týká právě možnosti prodloužit provoz uhelných elektráren, pokud by je vlastníci chtěli z ekonomických důvodů odstavit dříve, než za ně bude adekvátní náhrada. V takovém případě by spotřebitelé elektřiny v regulovaných platbách dopláceli chybějící peníze na provoz části uhelných bloků, a to včetně úhrady přiměřeného zisku provozovatele.

Novela do energetického zákona doplňuje ustanovení, které „v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu“ umožní Energetickému regulačnímu úřadu uložit vlastníkovi elektrárny povinnost pokračovat ve výrobě elektřiny, pokud to bude zapotřebí pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy. Pokud vlastník nebude mít zájem pokračovat, provozoval by jeho elektrárnu někdo jiný.

Balík změn zaměřený na urychlení výstavby plynových elektráren se projeví hlavně v zákoně č. 416/2009 o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. „Navrhovaná právní úprava zákona o urychlení výstavby směřuje k urychlení přestavby stávajících uhelných elektráren na plynové. Reaguje na urgentní potřeby společnosti spojené s očekávaným poklesem elektřiny produkované uhelnými elektrárnami. Jakkoli je ústup od uhelné energetiky koncepčně plánován na rok 2033, může nastat podstatně dříve,“ uvedlo ministerstvo průmyslu v důvodové zprávě.

Mezi konkrétní opatření patří přednostní projednávání staveb s významem pro energetickou bezpečnost země na stavebních úřadech přednostně před jinými stavbami. Novela také zkracuje lhůty pro vydání konkrétních povolení a omezuje možnost odvolat se proti rozhodnutí úřadů. Platnost jednotného environmentálního stanoviska se naopak prodlužuje na sedm let od jeho vydání. Některé z těchto návrhů však narazily na nesouhlas během mezirezortního připomínkového řízení.

Ministr Lukáš Vlček navrhuje, aby novelu Lex Plyn schválila poslanecká sněmovna ve zkráceném režimu co nejdříve. Novela by i tak nabyla účinnosti nejdříve k 1. srpnu 2025. „Důvodem je potřeba zajistit, aby tato novela nenabyla účinnosti dříve, než předchozí novela energetického zákona, tzv. lex OZE III,“ uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě.