Už to skoro vypadalo, že se poslanci v pátek dostanou k hlasování o podobě komplexní novely energetického zákona zvané Lex OZE III. Byl to další bod na programu jednání poslanecké sněmovny. Avšak blížila se druhá hodina odpolední, a tak poslanci dali přednost brzkému odjezdu do svých domovů. K projednání této zásadní novely, která výrazně ovlivní podobu české energetiky, se vrátí až v úterý 3. prosince.
Tento laxní přístup zákonodárců kritizuje ředitel Asociace pro akumulaci energii AKU-BAT Jan Fousek. „Současný stav projednávání Lex OZE III je zcela alarmující. Původním smyslem této novely energetického zákona bylo konečně po letech legislativně zakotvit akumulaci energie a zavést agregaci flexibility, což jsou klíčové prvky pro modernizaci naší energetiky. Kvůli dalším průtahům hrozí České republice miliardové pokuty ze strany Evropské komise,“ uvedl Jan Fousek.
Šéf sdružení AKU-BAT kritizuje také „naprosto nesmyslné“ pozměňovací návrhy ministra financí Zbyňka Stanjury, jež z této novely učinily nástroj namířený proti majitelům solárních elektráren. „Tyto pozměňovací návrhy společně se zhruba 50 dalšími zcela odchýlily současnou debatu a původní záměr zákona. Ta spočívala v transpozici evropské legislativy, kterou mělo Česko implementovat již před čtyřmi lety. Jsme poslední unijní zemí, která tak stále neučinila,“ varuje Jan Fousek a dodal, že pokud novela nebude schválena do konce letošního roku, tak je ohroženo třeba čerpání finančních prostředků z Národního plánu obnovy.
Piráti varují před znehodnocením investic
Stanjurovy kontroverzní přílepky kritizuje také Česká pirátská strana. „Za Piráty jsme pro aktualizaci podmínek pro podnikání v energetice a férové nastavení dotační podpory pro nové výstavby fotovoltaik, nikoli ale pro zpětné zásahy do celého odvětví, které podrývají důvěru v právní stát, odrazují investory a povedou k arbitrážím. Firmy, které investovaly do solárů a mají na to nasmlouvané úvěry u bank, teď mohou být v minusu, a to by odradilo další investice do obnovitelných zdrojů,“ komentuje plánované hlasování ve sněmovně předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
„České republice ujel v oblasti obnovitelných zdrojů vlak a namísto snahy jej dohnat, jsme svědky stavění dalších a dalších překážek. Loni jsme z obnovitelných zdrojů vyrobili pouhých 15 procent elektřiny, ale přitom deklarujeme cíl do roku 2030 instalovaný výkon solárních elektráren ztrojnásobit na 9,1 GW. Jak toho dosáhnout v prostředí právní nejistoty a nestabilního investičního prostředí, nevím. Tento návrh ministra financí jen uškodí, je třeba šetřit a příjmy do děravého rozpočtu hledat jinde,“ doplnila místopředsedkyně Pirátů Hana Hajnová.
„Další třetí čtení, další kolo obstrukcí. Lex Ukrajina, Lex OZE a další budou opět přeloženy na jindy, protože ANO se rozhodlo zase blokovat jednání,“ postěžoval si na sociální síti X poslanec Tomáš Dubský (STAN). Naráží tím na skutečnost, že dnešní program sněmovny svým dlouhým a zmatečným projevem narušil předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš.
Zpoždění ve sněmovně tak ohrožuje plánované schválení novely energetického zákona, známé pod označením Lex OZE III, ještě v tomto roce tak, aby navržené změny mohly platit již od počátku roku 2025. I když poslanci 3. prosince novelu schválí, na souhlas senátu a podpis prezidenta bude zbývat pouhých 28 dní do konce roku.
Co všechno obsahuje novela Lex OZE III
Podle předkladatele, tedy ministerstva průmyslu a obchodu, je návrh novely energetického zákona v převážné míře transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady číslo 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. Týká se to části novely o akumulaci energie, agregaci a flexibilitě. Česká republika v této věci doslova zaspala – příslušné změny měla do národní legislativy převést nejpozději v lednu roku 2021.
Bateriová úložiště či agregace malých energetických zdrojů do propojeného bloku již dnes fungují, ale takříkajíc v právním vakuu. Novela stanovuje podmínky jejich činnosti. Nově se bude jednat o licencovanou činnost, příslušné licence bude vydávat Energetický regulační úřad. Ministerstvo v důvodové zprávě uvádí, že ukládání energie nesmí podléhat dvojímu zpoplatnění, co se týká síťových plateb.
Novela Lex OZE 3 dále obsahuje několik opatření, která mají za cíl lépe ochránit zákazníky – třeba co se týká informační povinnosti pro dodavatele energií. Novinkou je možnost zákazníka ukončit smluvní vztah s dodavatelem, který nemá seriózní obchodní strategii. Předmětem sporů je naopak výše smluvní pokuty za předčasnou výpověď smlouvy s cenovou fixací. Až poslanci ve třetím čtení rozhodnou, zda maximální výše pokuty bude 30 nebo 40 procent z hodnoty neodebrané elektřiny či plynu do konce smlouvy.
Spor o Stanjurovy přílepky
Situace se dále zdramatizovala poté, co ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) spolu s ministrem průmyslu Lukášem Vlčkem (STAN) na konci října představili balík návrhů s cílem omezit platby majitelům solárních elektráren z let 2009 a 2010. A propašovali je do sněmovny jako přílepek k novele Lex OZE 3. Kontroly se dotknou zhruba 3000 subjektů, mezi kterými nejsou zdaleka jen velcí solární investoři. Vzhledem k nešťastně zvolené hranici 30 kW budou každoročnímu posuzování ziskovosti podléhat třeba i města a obce, které mají fotovoltaiku na střechách škol, radnic či jiných budov.
Solární asociace již dříve před negativním dopadem vládních záměrů, důrazně varovala. Výsledkem schválení těchto vládních návrhů bude téměř jistě smršť soudních sporů a arbitráží proti České republice. První poškození investoři již tento krok avizovali. Ani samotní poslanci nemají jasno v tom, zda Stanjurovy přílepky podpoří.
David Tramba
