Česká národní banka pravděpodobně získá širší možnosti obchodování na trzích. Bude moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností a s více institucemi na finančních trzích a nakupovat více například státní dluhopisy. Počítá s tím vládní novela zákona o ČNB, kterou ve středu ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Proti původnímu vládnímu plánu však poslanci omezili toto rozšíření časově, a to do konce příštího roku.
Česká národní banka (ČNB) kvůli koronavirové krizi pravděpodobně získá širší možnosti obchodování na trzích. Bude moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností a s více institucemi na finančních trzích a nakupovat více například státní dluhopisy. Předlohu musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Rozšíření obchodů může pomoci státu při vydávání státních dluhopisů.
Schválená změna neumožňuje centrální bance nakupovat státní dluhopisy na primárním trhu, tedy přímo od státu při jejich vydávání. V současnosti může ČNB obchodovat pouze s nástroji se splatností do jednoho roku, a to pouze s bankami nebo spořitelními a úvěrními družstvy. Schválení novely toto omezení ruší. ČNB ale bude smět nově povolené obchody uskutečňovat jen proto, aby plnila své úkoly, které má ze zákona. Jde hlavně o určování a provádění měnové politiky.
Časové omezení se do novely dostalo na základě pozměňovacího návrhu, který načetl poslanec ANO Roman Kubíček. Z rozpravy vyplynulo, že šlo o kompromis, který vyplynul z debaty mezi vládou, centrální bankou a poslanci. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) s návrhem souhlasila.
„Stávající znění zákona o ČNB sice umožňuje České národní bance od bank nakupovat a bankám prodávat státní dluhopisy bez ohledu na jejich splatnost, nicméně pokud jde o ostatní cenné papíry, zákon o ČNB omezuje ČNB na obchody na peněžním trhu, tedy na obchody s nástroji se splatností do jednoho roku,“ uvedla před hlasováním ČNB.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok už dříve řekl, že na takzvaném sekundárním trhu může centrální banka nakupovat cenné papíry už nyní, ale pouze od bank a spořitelních družstev, a to pouze cenné papíry se splatností do jednoho roku. „Je evidentní, že pro prosazování finanční a cenové stability se může ukázat jako nutné vstoupit v nějaké krizové situaci na trh a kupovat veškeré státní dluhopisy nebo i ty s dlouhou splatností a také mít možnost kupovat dluhopisy ne přes zprostředkovatele, kterými jsou banky, ale třeba od pojišťoven, penzijních fondů, investičních společností,“ konstatoval guvernér.
Vydáváním dluhopisů chce ministerstvo financí uhradit větší část letošního schodku státního rozpočtu. Sněmovna ho na návrh vlády zvýšila z dosavadních 40 na 200 miliard korun. Důvodem jsou dopady epidemie koronaviru na ekonomiku, a tím i na příjmy a výdaje státního rozpočtu.
Schválená změna zákona o ČNB je obsažena už v dřívější novele tohoto zákona, kterou Sněmovna již projednává. Jde o novelu, která má mimo jiné dát centrální bance zákonnou pravomoc vydávat závazná omezení komerčním bankám při poskytování hypoték. Dosud může tyto limity vydávat jen formou doporučení.
Novela byla jediným bodem další mimořádné schůze Sněmovny, ke které se poslanci dostali až včera v noci a dnes nad ránem. Program této schůze neschválili, a tuto schůzi tak ukončili. Znovu se sejdou až 21. dubna.
Analytici jsou pro
Rozšíření možností ČNB obchodovat na trzích ještě více zatraktivní české státní dluhopisy pro investory, zabrání neúměrnému růstu nákladů na obsluhu státního dluhu nebo i případné destabilizaci trhu. Myslí si to několik finančních analytiků. Samotné časové omezení pravomocí je podle nich přijatelným kompromisem a pojistkou před možným propojením centrální banky, která by měla být nezávislá, a vlády.
„Jen samotná možnost ČNB nakupovat cenné papíry bude působit na trhu preventivně, a umožní tak ministerstvu financí se financovat na finančním trhu snáze a patrně za výhodnějších podmínek,“ řekl ČTK hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Omezení platnosti není nyní podle něj omezující. „V současné mimořádné situaci, kdy trhy citelně panikařily a řada centrálních bank musela situaci klidnit masivními dodávkami likvidity, je dobře, že ke schválení zákona o ČNB došlo,“ dodal.
O české státní dluhopisy sice byl podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila i bez schválení zákona mimořádný zájem, nicméně nyní se podle něj stanou zřejmě ještě atraktivnějšími. „Předejdeme tak scénáři, kdy by vlivem dočasného přecenění vnímaného rizika na trhu neúměrně vzrostly náklady na obsluhu státního dluhu v situaci, kdy lze očekávat mimořádný deficit. Zároveň se dále zmenšuje již tak neveliká pravděpodobnost, že by se některé menší finanční instituce mohly dostávat do problémů s likviditou,“ uvedl.
Ministerstvo financí kvůli svému návrhu opět zaznamenalo výrazný zájem o státní dluhopisy. Těmi chce ministerstvo mimo jiné zajistit financování zvýšeného schodku státního rozpočtu. Ten sněmovna zvýšila 24. března ze 40 na 200 miliard korun. Důvodem jsou dopady epidemie koronaviru na ekonomiku, a tím i na příjmy a výdaje státního rozpočtu.
Dočasnost zákona je podle Hradila dobrou pojistkou před nejčastěji kritizovanými aspekty takového opatření, tedy případného propojení centrální banky a vlády, které by na sobě měly být co nejvíce nezávislé. „Zda a do jaké míry navržená podoba může tuto nezávislost narušit, tak bude mít odborná veřejnost dostatečný prostor prodiskutovat v příštím roce a teprve poté platnost tohoto opatření prodloužit, či nikoliv,“ uvedl.
„Toto rozšíření pravomocí má především význam z pohledu finanční stability, když v případě potřeby umožňuje přímou distribuci peněz k téměř všem subjektům finančního trhu,“ řekl ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
-čtk, nik-
